Na Libanon ve velkém dopadají izraelské bomby, palbu opačným směrem zintenzivňuje také Hizballáh. Izrael útok zdůvodňuje podobně jako v Gaze. Jaká je situace v libanonských nemocnicích a atmosféra v ulicích Bejrútu?
„Nejdřív jsme utekli k mému bratrovi, který bydlí poblíž. Pak vybombardovali tři budovy hned vedle jeho domu,“ popisuje novinářům Fatima Chehab z města Nabatieh na jihovýchodě Libanonu. S celou rodinou tak prchá v krátkém časovém sledu už podruhé.
Kromě ní se před izraelskými útoky daly na útěk desítky tisíc lidí. Sociální sítě tak plní fotky, známé třeba z prvních měsíců ruské invaze na Ukrajinu: dálnice zcela zaplněné auty.
Izraelská armáda (IDF) v pondělí spustila bombardování jihu a východu Libanonu a také jižního předměstí Bejrútu v rozsahu, který nemá obdoby od války mezi Izraelem a Hizballáhem v roce 2006. Tehdy bylo za celých čtyřiatřicet dní bojů, včetně těch pozemních, na libanonské straně zabito přes 1100 lidí včetně zhruba 250 bojovníků. Na izraelské pak 121 vojáků a 44 civilistů.
V pondělí izraelské bombardování usmrtilo 492 lidí. Tak vysoký počet obětí Libanon nezaznamenal od roku 1990, kdy skončila dlouhá a brutální občanská válka. Perspektivu nabízí také pohled do Gazy – tam první první tři měsíce loni započaté války IDF zabíjela zhruba 250 lidí denně.
„Všichni v Libanonu čekali, že to dřív nebo později vyeskaluje, ale všechny překvapila intenzita,“ říká pro Voxpot Terezie Poněšická, která v Bejrútu studuje magisterský program. Dalších 1650 lidí bylo v pondělí 23. září v Libanonu zraněno, což představuje další nápor pro tamní zdravotnictví.
„V důsledku tří tisíc zraněných už nebyla žádná kapacitu na přijímání dalších pacientů. To přimělo spoustu nemocnic, aby přes víkend propustila množství pacientů předčasně,“ vysvětloval s odkazem na izraelské útoky z minulého týdne situaci doktor Ghassan Abu-Sittah působící v nemocnici v Bejrútu.
„Musíme si také uvědomit, že se to děje po čtyřech letech ekonomické krize, která paralyzovala libanonský zdravotní systém. Třetina doktorů a personálu emigrovala a většinu zdravotnictví dnes tvoří malé a střední soukromé kliniky,“ připomenul.
Čtěte také: Libanonské elity berou lidem elektřinu, léky, benzín, peníze… Ale i naději
Bomby nejen v pagerech
Pondělní izraelský útok je v krátkém sledu dalším šokem pro jižní Libanon. Minulý týden zemi zasáhly exploze pagerů a vysílaček, které zabily či poranily jak členy Hizballáhu, tak civilní obyvatelstvo včetně dětí. Sedmatřicet lidí bylo zabito, na tři tisíce utrpělo zranění – právě na ně odkazoval doktor Abu-Sittah při popisu přetížení nemocnic.
Izraelský útok označil za porušení mezinárodního i humanitárního práva Volker Türk, Vysoký komisař OSN pro lidská práva. Přímo aktem terorismu jej pak nazval Leon Panetta, bývalý ředitel CIA a ministr obrany v administrativě Baracka Obamy.
V pátek 20. září pokračovala izraelská armáda bombardováním jižního předměstí Bejrútu. Během něj zabila také vysokého vojenského velitele Hizaballáhu Ibrahima Aqila.
Jeho hnutí reagovalo během víkendu, kdy ostřelovalo mimo jiné vojenské cíle v Haifě, třetím největším izraelském městě. Tam zasáhlo vojenskou základnu. Šlo o nejvzdálenější cíl, který libanonští bojovníci zasáhli od října, kdy začali ostřelovat sever Izraele v reakci na masakr v Gaze.
Od jeho zahájení si Hizballáh s Izraelem vyměňují palbu.
V jejím důsledku opustila spousta lidí z pohraničních oblastí své domovy ještě před eskalací z posledních dní – na izraelské straně to bylo 60 tisíc, na libanonské 100 tisíc lidí.
„Musíme dostat naše občany zpátky domů,“ prohlásil izraelský prezident Jicchak Herzog v nedělním rozhovoru s britskou televizí Sky. Tento cíl si již minulý týden stanovil za novou válečnou prioritu izraelský kabinet.
Hizballáh ve svých raketových útocích pokračoval i v pondělí 23. září. Na izraelské straně nejsou hlášeny žádné ztráty.
Záminka k další válce?
Izrael masivní bombardování odůvodňuje jako preventivní – Hizballáh prý plánoval pozemní vpád podobný útoku Hamásu ze 7. října. IDF však neposkytla žádné důkazy – na oficiálních kanálech jsou k vidění animované infografiky, podle nichž se „rakety namířené na Izrael“ skrývají v téměř každém libanonském domě.
Premiér Benjamin Netanjahu pak zveřejnil proslov, ve kterém vyzývá obyvatelstvo jižních oblastí k opuštění svých domovů. Vzhledem k tomu, že video je v angličtině bez arabských titulků, vzkaz míří primárně na západní publikum.
Prime Minister Benjamin Netanyahu:
— Prime Minister of Israel (@IsraeliPM) September 23, 2024
"I have a message for the people of Lebanon:
Israel's war is not with you.
It's with Hezbollah.
For too long, Hezbollah has been using you as human shields. It placed rockets in your living rooms and missiles in your garage. pic.twitter.com/yfzAquJooE
Ministr zahraničí Israel Katz zase sdílel umělou inteligencí generované ilustrace s Nasralláhem a raketou vedle dítěte v obývacím pokoji, což doprovází stejným tvrzením jako u operací v Gaze: civilisté údajně slouží teroristické organizaci jako živé štíty.
Podle dalšího člena izraelského kabinetu Amichaje Chikliho zase centrální vláda v Libanonu není schopna „vykonávat suverenitu nad jižními oblastmi kontrolovanými Hizballáhem“, z čehož vyvozuje právo Izraele nad tímto územím „kontrolu převzít“.
Situace je vzhledem k sektářskému politickému systému Libanonu složitější – Hizballáh se navíc jako politická strana účastní voleb a má tak několik křesel ve vládě. Především v šíitských oblastech pak organizace, vedená některými zeměmi včetně České republiky jako teroristická, vybudovala „stát ve státě“ s vlastními školami, mešitami či sociálními službami.
Poslechněte si: PULS | Na řadě je Hizballáh. Propukne válka mezi Izraelem a Libanonem?
Podle červnových průzkumů veřejného mínění uvnitř Izraele se zdá, že vláda má podporu veřejnosti. 61 procent židovského obyvatelstva Izraele podporuje vojenský zásah proti Hizballáhu i za cenu války, o pouhých pět procent méně i za cenu války s Íránem.
Joe Biden, prezident nejbližšího spojence Izraele, zatím drží americkou komunikační linku z minulého týdne. „Můj tým je v neustálém kontaktu s našimi protějšky a pracujeme na deeskalaci, která umožní lidem návrat do svých domovů,“ odpověděl na dotaz novinářů v Bílém domě.
Americká armáda zároveň do oblasti posílá blíže nespecifikovaný počet dalších vojáků. Doposud jich na základnách v různých státech regionu operuje zhruba 40 tisíc.
V současnosti se tak rýsují tři hlavní scénáře. Tím prvním je propuknutí plné války včetně potenciální pozemní invaze, které odpovídá osobním a politickým cílům izraelského premiéra Netanjahua.
Druhou možnost představuje pokračování stávající sitauce, tedy bombardování specifických oblastí Libanonu. Izraelští velitelé doufají, že Hizballáh couvne a ustoupí – této strategii říkají „deeskalace skrze eskalaci“.
Třetí scénář představuje zastavení bojů. K tomu může dojít buď pod mezinárodním tlakem, nebo skrze uzavření dohody o příměří v Gaze. Právě to je už téměř rok hlavním a jasně deklarovaným požadavek Hizballáhu na Izrael. Izraleská televize přitom nedávno zveřejnila nahrávky, z nichž je patrné, že Netanjahu mírová jednání sabotuje.
„V Bejrútu jsou dnes ulice prázdné, obchody zavírají a všude je cítit ztísněná atmosféra. Nikdo neví, jestli pondělí byla výjimka, nebo to bude eskalovat ještě víc,“ shrnuje mezitím Terezie Poněšická atmosféru v hlavním městě Libanonu.
