Politika

18. 06. 2024, 16:16

Putin v Pchjongjangu. Kreml utužuje partnerství se severokorejskou diktaturou

Eva Čeplová

Setkání Kim Čong-una s Vladimirem Putinem v roce 2019 ve Vladivostoku / Zdroj: Wikimedia/www.kremlin.ru

Ruský prezident Putin míří do Severní Koreje. A spolu s ním i početná delegace složená z ministrů a poradců. Cílem návštěvy má být podle Kremlu posunutí vzájemných vztahů na vyšší úroveň, v první řadě si však Moskva zřejmě domluví další vojenské zakázky pro svou agresi na Ukrajině.

Pevné přátelství, společný „západní nepřítel“ i „vřelé díky za podporu ve speciální vojenské operaci“. 

V takto pozitivních odstínech hodnotí v dopise pro severokorejská média aktuální vztahy mezi Pchjongjangem a Moskvou Vladimir Putin. Co víc, nyní dokonce nastal čas pozvednout vzájemnou spolupráci na vyšší úroveň, cituje tamní tisk šéfa Kremlu jen několik hodin před jeho historickou návštěvou.

Médii se v květnu šířila zpráva, že jistá cestovní kancelář z Vladivostoku chystá výpravný zájezd pro děti do KLDR.

Už v úterý večer přistane ruský prezidentský speciál na letišti v Pchjongjangu. Stane se tak poprvé po dlouhých 24 letech. Severokorejská metropole tak nic neponechává náhodě a na příjezd ruské hlavy státu se náležitě připravuje. Podobizny Putina a červenomodrobílé vlajky vlají v ulicích, na letištní hale visí přivítání v azbuce a celé město zažívá bezpečnostní manévry. Není divu, očekávání jsou velká.

„Program je velmi nabitý. Značná jeho část bude věnována neformálním setkáním mezi vůdci, protože tato jednání (…) se budou zabývat nejdůležitějšími a nejcitlivějšími otázkami,“ nechal se slyšet kremelský poradce Jurij Ušakov.

Jak přesně si Moskva utužení vztahů s východoasijskou zemí představuje, se ukáže v následujících dnech. Teprve ve středu bude jednat Putin s tamním vůdcem Kim Čong-unem mezi čtyřma očima.

Miliony nábojů pro ruskou armádu

Spekuluje se o tom, že by mohla být podepsána „komplexní smlouva o strategickém partnerství“, která by posílila například bezpečnostní spolupráci.

A nejen to, na stole by mohly být i společné projekty v oblasti obchodu, kultury či turismu. O cestovním ruchu se ostatně v posledních týdnech aktivně hovořilo. Médii proletěla v květnu zpráva, že jistá cestovní kancelář z Vladivostoku chystá výpravný zájezd pro děti do KLDR. Nakonec ho však pro nedostatek zájmu musela zrušit.

Čtěte také: „S ruským lidem jsme v jednom zákopu.“ Severní Korea zřejmě vyšle na Ukrajinu svůj vojenský personál

V dalších sférách vzájemné spolupráce bude třeba ruská diplomacie úspěšnější. Spolu s Putinem totiž míří do KLDR početná delegace ministrů, poradců i těch, kteří zodpovídají za ruskou armádu a zbrojní zakázky.

Nechybí tedy nový ministr obrany Andrej Bělousov ani místopředseda vlády dohlížející na sektor obrany Denis Manturov. Právě jejich přítomnost naznačuje, že si zde chce Kreml vedle hospodářských projektů obstarat další vojenské dodávky pro svou pokračující agresi na Ukrajině.

A Pchjongjang mu je zřejmě s radostí poskytne. Po vpádu ruských vojsk do sousední země nalezla Moskva v Severní Koreji věrného spojence. Miliony kusů dělostřeleckých nábojů, granátů či balistické rakety a další vybavení – to vše v posledních dvou letech dodal Putinově armádě Kimův režim.

Štědrými balíčky přitom nejednou vytrhnul Kremlu trn z paty. Severokorejská munice a rakety podobně jako íránské bezpilotní letouny údajně pomohly ruské armádě „postavit se na nohy“, prohlásil před měsícem před zákonodárci americký ministr obrany Lloyd Austin.

Podpora Rusku od začátku invaze

Kolik kusů munice zatím překročilo severokorejsko-ruskou hranici, se přesně neví. Mohlo by se dokonce jednat až o pět milionů nábojů. Přestřelený odhad? Podle Jižní Koreji nikoliv.

Jak uvedl tamní ministr obrany Šin Wonsik v rozhovoru pro agenturu Bloomberg News, Soul identifikoval nejméně deset tisíc přepravních kontejnerů, které mohly obsahovat zhruba 4,8 milionů nábojů.

Jen pro srovnání: Česku trvalo několik měsíců, než sehnalo v rámci své iniciativy milion kusů munice pro Ukrajinu. O dělostřelecké vybavení včetně granátů projeví Putin podle analytiků zájem i nyní.

Velkorysé dodávky však hrají do karet i Pchjongjangu. Nejenže na nich severokorejská diktatura vydělává, ale na oplátku od Ruska dostává podporu mimo jiné i na diplomatickém poli.

Moskva jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN blokuje vymáhání a zpřísňování rezolucí, jež zakazují Severní Koreji mít jaderný program či vyvíjet balistické rakety.

Co víc, sílící přátelství s Kremlem se hodí rovněž do repertoáru Kimovy antizápadní propagandy.

„S ruskou armádou a ruským lidem jsme vždy v jednom zákopu,“ pronesla třeba loni v lednu sestra severokorejského diktátora Kim Jo-čong poté, co Washington oznámil svůj záměr dodat Kyjevu moderní bojové tanky. A měla pravdu.

Od rozhoření plnohodnotné války na Ukrajině stojí východoasijská diktatura veřejně pevně po boku Ruska. Jako jedna z mála zemí uznala nezávislost takzvaných lidových republik Donbasu. KLDR rovněž v OSN hlasovala proti rezoluci odsuzující invazi Ruska do sousední země. Ve své diplomatické i vojenské podpoře bude zřejmě i nadále pokračovat.