Hluboká provázanost České republiky a Německa i napojení naší země na současný svět je málokde vidět tolik jako v oblasti práce. A právě její podoba se dnes zásadně mění, přičemž další proměny budou následovat. Velký vliv na ně má jak globalizace, nástup digitálních platforem, tak i nová situace v Evropě poznamenané bojem s klimatickou změnou.
Boj proti změnám klimatu vede v některých regionech k zániku tradičních pracovních míst, globalizace zase vytváří nové pracovní pozice. Ty jsou ale nezřídka odpojené od místní komunity a svou společenskou prestiží a často ani oceněním neodpovídají dřívějším standardům. Mnohé vesnice a malá města zároveň se zánikem lokálních trhů přicházejí i o místa komunitního života – obchody, hospody a další a služby. Ne všude se je daří nahradit odpovídající alternativou, a z těchto oblastí tak postupně mizí život.
Jaký má tato transformace vliv na spokojenost občanů s tím, kam se Česko v posledních dekádách vyvíjelo? A je proměna práce na periferii důvodem, proč se z některých z nejvíce zasažených regionů stávají bašty politických stran, které slibují odklon od některých základních tezí polistopadového vývoje Česka?
To jsou některé z otázek, na něž se zaměřili reportéři a reportérky Voxpotu v rámci série „Práce na periferii“, která během posledních měsíců vznikala s finanční podporou německé nadace Friedrich Ebert Stiftung.
Série bude vycházet na našem webu od zítřka až do začátku prosince. Její součástí jsou kromě dvou videoreportáží i tři psané reportáže a jeden analytický text o možných řešeních neutěšené situace, která vede velké množství lidí k přesvědčení, že před listopadem bylo vlastně lépe.
Radikalizace z neuznání i zaniklé textilky
Životní úroveň v německém Sasku je o poznání vyšší než na sousedním Mostecku. Oba regiony přesto spojuje i něco jiného než jen hranice. Velkou podporu zde mají strany, které by chtěly zásadně přehodnotit politické směřovaní svých zemí v posledních dekádách. Jaký vliv na to má skutečnost, že oba regiony procházejí zásadní transformací pracovního trhu s koncem éry uhlí? A jak z pocitu odcizení vůči centru těží antisystémová SPD v Česku a Alternativa pro Německo u sousedů? To se vydal zkoumat reportér Voxpotu David Scharf.
O novém fenoménu „ocelových měst“, tedy gigantických skladovacích a výrobních hal určených z velké části pro levnou obsluhu německého trhu se vydala natáčet na Tachovsko reportérka Klára Votavová s kameramankou a producentkou Anetou Václavíkovou. Jak tyto obří areály proměnily práci v regionu? A jak žijí za minimální platy zahraniční pracovníci, které sem ve velkém dovážejí pracovní agentury? I to jsou otázky, na které se obě autorky snažily v terénu odpovědět.
Další reportáže se zaměřily na proměnu měst různých velikostí, kde se v posledních dekádách změnila struktura zaměstnanosti a s tím i přitažlivost města jako místa pro život. Reportérka Karolína Poláčková se vydala do Brněnce, malého města v okrese Svitavy, které celosvětově proslavila „Schindlerova továrna“, až donedávna vyrábějící textil.
S textilem je spojena i další reportáž Kláry Votavové, která se za ní vypravila do Prostějova. Ten v naší sérii zastupuje úroveň okresního města. Proměny struktury práce v krajském městě pak sledoval David Scharf ve své reportáži z Pardubic.
Jak se proměňovala práce mimo velká městská centra a kam to zemi už více než třicet let po revoluci dovedlo? Sérii otevíráme textem o jedné středně velké obci na pomezí Čech a Moravy, kterou proslavila práce zachraňující životy: Neoscarový příběh Schindlerovy továrny. Jak zánik slavné textilky obrátil naruby život jedné obce.
