„Botel pro migranty“ má ubytovat stovky žadatelů o azyl ve Spojeném království. Jde o zatím poslední kontroverzní snahu britské vlády snížit počet „malých lodí“ plujících na Ostrovy přes La Manche.
Dorset, hrabství na jihozápadě Anglie. Žije tu asi 427 tisíc lidí a návštěvníci sem přijíždějí kvůli ikonickému vápencovému oblouku, který se tyčí nad mořským břehem, nebo třeba hradu Corfe postavenému Vilémem Dobyvatelem v 11. století. Nebo se prostě vyplácnout na pláž u města Bournemouth, které platí za oblíbenou přímořskou destinaci.
Oblast má od léta další dominantu. Do přístavu přilehlého ostrova Portland připlula na popud vlády Rishiho Sunaka šedivá kostka s červenými prvky na plošině: ubytovna pro migranty čekající na verdikt ohledně udělení azylu.
Ubytovat kteroukoliv lidskou bytost v jakémsi plovoucím vězení jako Bibby Stockholm je nehumánní.
Mnoho turistů „bárka“, která má pojmout přes 500 osob, nejspíš nepřitáhne. Debatu – o lidských právech, britské protiimigrační politice i bezpečnosti – ale kontroverzní „botel“ jménem Bibby Stockholm rozvířila.
„Neuvěřitelná krutost“
Přes ubytovnu na moři se přehnala vysoká vlna kritiky. Ještě před jejím srpnovým otevřením došlo i na dva protesty – oba byly namířené proti zařízení, ovšem z odlišných pozic. Zatímco jedni mluvili o tom, že nalodění migrantů představuje „potenciální nebezpečí pro jejich ženy a děti“, druzí, z organizace Stand Up to Racism, se postavili proti nelidskému zacházení britské vlády s běženci.
Z aktivistických kruhů i lidskoprávního prostředí se ozývají i ucelenější argumenty proti Bibby Stockholm. „Mezi našimi klienty jsou lidé handicapovaní, ti, co přežili mučení i moderní otroctví, a osoby s traumatickými zážitky z moře. Ubytovat kteroukoliv lidskou bytost v jakémsi plovoucím vězení jako Bibby Stockholm je nehumánní,“ okomentoval pro Voxpot situaci Steve Smith, šéf charitativní organizace Care4Calais.
„Zacházet takovým způsobem s touto skupinou lidí je neuvěřitelně kruté. Pořádnou úzkost jim způsobí už jen moment, kdy se dozvědí, kam budou přemístěni,“ řekl Smith k přesunu běženců na ubytovnu na moři.
V první vlně zkraje srpna se na Bibby Stockholm, „vlajkovou loď“ vládního plánu zastavit migranty připlouvající do Británie přes Lamanšský kanál, dostalo 15 žadatelů o azyl. Dalších 20 se odmítlo nalodit.
Právě jim a dalším, kteří tak učinili či teprve učiní po nich, pohrozila vláda v první polovině srpna odebráním podpory. „Pokud odmítnete poskytnuté ubytování, jakým je i toto plavidlo, zvážíme stažení vaší azylové podpory. Takový jedinec se pak bude muset postarat sám o sebe,“ prohlásil na BBC Radio 4 náměstek ministryně vnitra pro imigraci Robert Jenrick s tím, že daný člověk nebude mít dál právo na ubytování a jídlo.
Čtěte také: Sunakovi ujíždí zelený vlak. Zasekl se kvůli „britskému plynu“ v Severním moři
„Lidské bytosti by měli umístit do komunit, ne na ‚bárku‘. Vláda by měla pokračovat ve vyřizování žádostí o azyl, a ne se snažit nahnat body na lidském utrpení. Nadále budeme podporovat ty, kteří se rozhodnou krok kabinetu napadnout,“ ubezpečil Voxpot Steve Smith z Care4Calais.
„Vystavují nás nebezpečí“
Lidskoprávní otázka šla ale v posledních dnech stranou. Objevila se totiž jedna ještě palčivější. Požárnické odbory (FBU) plánují podat žalobu na britskou vládu kvůli ignoraci výtek k nedostatečnému zajištění bezpečnosti plovoucí ubytovny. Tu odbory už dříve označily za „potenciální smrtící past“.
FBU už v minulých týdnech upozornily ministryni vnitra Suellu Braverman na to, že na „lodi“ hrozí přelidnění a že ubytovaní nemají potřebný přístup k únikovým východům. Ty použitelné jsou podle odborů pouze dva. Jako hazard s lidskými životy pak FBU vidí v této souvislosti fakt, že plavidlo má 222 jednolůžkových pokojů, v nichž jsou ale postele navíc, aby pojmuly 506 osob. „Jsem si jistá, že je ubytovna bezpečná,“ ohradila se jen takto stroze vůči kritice hasičů ministryně.
Výskyt legionelly v ubytovně rozehrál divokou partii mezi vnitrem, Radou Dorsetu a staviteli – kvůli tomu, na bedrech kterého z nich leží vina.
Za necelý měsíc, co zařízení funguje, už došlo i na problémy. Na Bibby Stockholm se objevila nebezpečná bakterie legionella (neboli „nemoc legionářů“), kvůli níž úřady z ubytovny stáhly čtyři desítky mužů zpět na pevninu.
„Je mi z toho hrozně. Zejména proto, že ve zprávách říkali, že testují vzorky vody (z ubytovny), ovšem místo toho, aby počkali na výsledky, nás tam prostě umístili. Jako kdyby na nás nezáleželo,“ postěžoval si Sky News na postup úřadů jeden z běženců. „Vystavují nás nebezpečí.“
Čtěte také: „Ztroskotali, všichni zemřeli.” Organizace financovaná EU zabraňuje uprchlíkům v cestě do Evropy
Podle ministerstva vnitra se nikdo z hrstky naloděných nenakazil, respektive nevykázal symptomy potenciálně smrtelného horečnatého onemocnění. Výskyt legionelly pak rozehrál divokou partii mezi vnitrem, Radou Dorsetu a staviteli – kvůli tomu, na bedrech kterého z nich leží vina.
Vybavit migranty GPSkou
Zdá se, že konzervativní vláda premiéra Rishiho Sunaka je odhodlaná svůj – jakkoliv možná děravý – plán na zastavení přílivu migrantů přes moře dotáhnout do konce. Ať už jde o zařízení Bibby Stockholm, které má běžence od příchodu odradit, nebo o deportaci do Rwandy těch, kteří se do Británie dostali „nelegálním způsobem“.
Druhá zmiňovaná část – lety do Rwandy – platí rovněž za ožehavé téma. Nedávno tahle praxe dostala stopku od odvolacího soudu, který ji označil za „protiprávní“. Zvrátil tak tím předchozí verdikt hlásající, že je Rwanda „bezpečnou třetí zemí, kam lze posílat migranty“.
Přesunout je do tohoto státu na východě Afriky by podle jednoho z vyšších soudů Anglie a Walesu znamenalo porušit Evropskou úmluvu o lidských právech. Vláda se nyní může odvolat k Nejvyššímu soudu.
Zvažujeme všechny možnosti k zajištění kontroly nad nelegálními příchozími. Abychom je následně mohli poslat do bezpečné země, jakou je Rwanda.
Není složité odhadnout, proč konzervativci protlačují tvrdá, mnohdy rozporuplná opatření. Blíží se parlamentní volby, které by se měly konat s největší pravděpodobností již příští rok na podzim. A toryové za opozičními labouristy stále zaostávají, skoro o 20 procentních bodů. Podporu se tak snaží získat i na řešení imigrace, která podle průzkumů představuje pro veřejnost třetí nejpalčivější téma. Tím prvním je ekonomická situace, druhým stav zdravotnictví. Přistěhovalectví nakonec rezonovalo v Británii i v době, kdy se řešil brexit. Ostatně jedním z jeho hlavních cílů bylo „převzít znovu kontrolu nad vlastními hranicemi“.
[infobox id=”2″]
Obyvatelé Spojeného království ve věci imigrace nicméně kabinetu úspěch nevěští: podle průzkumu agentury YouGov si 80 % dotázaných myslí, že se mu snížit počet lodí připlouvajících přes kanál La Manche (spíše) nepodaří. Nehledě na to, že ještě o tři procenta více tvoří skupina těch, kteří mají za to, že si vláda v imigračních otázkách vede prostě špatně.
Nepříliš zářné vysvědčení vystavili Britové i samotné šéfce rezortu vnitra Suelle Braverman – dobře její výkon hodnotí 13 % lidí, špatně 49 %, zbylá 37procentní část dotázaných uvedla, že „neví“.
Čtěte také: Soucit vs. politika. Británie chce deportovat uprchlíky do Rwandy za každou cenu
Ministryni Braverman ale nedůvěra veřejnosti ani přetrvávající kritika nebrání podnikat další, poněkud kontroverzní kroky. Tím posledním je zvažovaná varianta vybavit některé migranty, kteří připluli přes Lamanšský kanál, GPS lokátory. To aby se ti, kteří přesahují kapacity detenčních center, „nevytratili“.
„Zvažujeme všechny možnosti, abychom si zajistili určitou kontrolu nad těmi, kteří sem přijíždějí nelegálně. Abychom je následně mohli poslat do bezpečné země, jakou je Rwanda,“ vysvětlila Suella Braverman.
Vláda si mimochodem GPS lokátory vyzkoušela už loni. Vybavila jimi osoby, kterým nebyl azyl udělen. „Zacházejí s lidmi jako s pouhými předměty, ne jako se zranitelnými muži, ženami a dětmi, kteří hledají bezpečí a s nimiž by mělo být jednáno se soucitem a lidskostí,“ odsoudil postup britských úřadů šéf tamní Rady pro uprchlíky Enver Solomon.
