Čína vyjednávala s Tálibánem a je připravena hrát důležitou roli při obnově Afghánistánu. Své zájmy má v nerostném bohatství i ve vlastní bezpečnosti. V neposlední řadě tato válkami zkoušená islámská republika zaujímá i důležitou pozici mezi hlavními obchodními trasami. Země ale láká i ostatní regionální hráče.
Na konci minulého měsíce navštívila delegace Tálibánu Čínskou lidovou republiku (ČLR), aby zde jednala s jejími představiteli. Stalo se tak ve městě Tchien-ťin na severovýchodě země a rozhovory trvaly dva dny. Čína tak potvrdila své zvýšené obavy o osud Afghánistánu. Při současném stahování amerických vojáků hledá možnosti k rozšíření svého geopolitického vlivu.
Čínský ministr zahraničí Wang I přivítal zástupce vůdce Tálibánu Abdula Ghani Baradara na stejném místě, kde o několik dní dříve vítal americké představitele. Toto médii značně zdůrazněné setkání nebylo prvním jednáním těchto dvou stran. ČLR s Tálibánem vede rozhovory v Dauhá již delší dobu.
State Councilor & Foreign Minister Wang Yi met with a #Taliban delegation led by Mullah Abdul Ghani Baradar in Tianjin on Wed: Chinese FM pic.twitter.com/ai2ehZHhsa
— Global Times (@globaltimesnews) July 28, 2021
V následném prohlášení čínského ministerstva zahraničí nazval Wang I Tálibán „klíčovou vojenskou a politickou silou v Afghánistánu“. Tálibán se zavázal, že z území, které kontroluje, nebudou vedeny útoky na ČLR.
To se týká zejména Islámského hnutí Východního Turkestánu (IHVT), které Wang I označil jako „přímou hrozbu Čínské národní bezpečnosti“. IHVT totiž bojuje o nezávislost oblasti Sin-ťiang, kde čínský komunistický režim vězní stovky tisíc Ujgurů pod záminkou boje proti extremismu.
Právě se Sin-ťiangem sdílí Afghánistán svou 76 kilometrů dlouhou hranici na konci Vachánského koridoru. Jedná se o jedno z nejhůře dostupných míst na světě a nyní ho má ve své moci Tálibán.
Peking zastává názor, že před dalšími investicemi musí být Afghánistán stabilní.
Schůzku v Tchien-ťin mohlo značně podpořit znepokojení ČLR z nedávného teroristického útoku v Pákistánu. Výbuch tam zabil devět čínských pracovníků a čtyři další osoby. Zasažený autobus mířil k přehradě Dasu, která je jedním z velkých čínských projektů v zemi. Čínská média označila za útočníky teroristy z organizace Pákistánský Tálibán nebo z již zmíněného IHVT. Tento sebevražedný útok přito není jediným násilným činem v Pákistánu, který je zaměřen na Číňany.
Prozatím se vraťme do Afghánistánu, kde se ČLR dlouhodobě snaží hrát výraznější diplomatickou roli. Vždy ale byla zastíněna vlivem USA. Pekingu jde zejména o stabilitu země bez ohledu na ideologii. To dokládá hovor čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s prezidentem Afghánistánu Ašrafem Ghaním, který proběhl před setkáním v Tchien-ťin.
Měď, ropa a Nová Hedvábná stezka
Čína ale upírá svou pozornost k Afghánistánu i z jiných důvodů, než jsou obavy z IHVT, které americká vláda minulý rok odstranila ze seznamu teroristických skupin. „Zájem Číny o Afghánistán většinou souvisí s iniciativou Nové hedvábné stezky (nazývané také jako Pás a stezka; pozn. redakce),“ sdělil v rozhovoru pro The Diplomat Sean Roberts, ředitel mezinárodních rozvojových studií na Univerzitě George Washingtona.
Afghánistán je totiž vklíněn mezi dvě hlavní dopravní tepny čínského obchodu směřující na západ a jihozápad. „Ideální by pro Peking bylo začlenit Afghánistán do iniciativy Nové Hedvábné stezky,“ domnívá se Roberts. Andrew Small z think tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy poukazuje i na možné zapojení Afghánistánu do projektu Čínsko-pákistánského ekonomického koridoru.
Čtěte také: Rusko a Čína: Od smrtící oprátky směrem k novému světu
ČLR rovněž slíbila investovat tři miliardy dolarů do rozvoje dolu Aynak. V provincii Lógar, kde se důl nachází, získala v roce 2008 čínská společnost Metallurgical Group Corporation povolení k obnovení těžby mědi. Zásoby tohoto ušlechtilého kovu v dole Aynak jsou odhadovány na více než jedenáct milionů tun. Další peníze z říše středu putovaly do ropy z naleziště v pánvi řeky Amudarja. Tam ji totiž začala v roce 2012 těžit čínská státní společnost China National Petroleum Corp. Zmíněné projekty však již mnoho let stagnují.
„Peking zastává názor, že před dalšími investicemi musí být Afghánistán stabilní,“ řekl Small. To potvrzuje i článek, který vyšel v novinách napojených na komunistickou stranu ČLR. „Čína by mohla hrát roli úspěšného komunikátora mezi afghánskou vládou a Tálibánem díky své bezproblémové a kvalitní komunikaci s oběma stranami, jejímž mírovým rozhovorům jinak hrozí, že zamrznou v patové situaci,“ píší Global Times.
Skutečnost, že Tálibán má dobré vztahy s Čínou i Ruskem, komplikuje případný opakovaný zásah Západu.
Kroužící supi
Pozitivní přístup Číny k Tálibánu je stvrzuje i fakt, že hlavním hostitelem a podporovatelem hnutí byl Pákistán. Ten je pravděpodobně nejoddanějším spojencem ČLR. S Tálibánem vyjednává i Rusko, které mu slibuje mezinárodní uznání. Moskva má v Afghánistánu značné investice v dopravě, těžbě a zemědělství. Rusové několikrát hostili delegace Tálibánu a vše nasvědčuje tomu, že chtějí v regionu setrvat.
Skutečnost, že Tálibán má dobré vztahy s Čínou i Ruskem, komplikuje případný opakovaný zásah Západu. Americký ministr zahraničí z toho důvodu navštívil Indii, kde hledal případného spojence. A podle dostupných informací ho v této zemi našel.
Rostoucí napětí v regionu dokládá například i cvičení ruských, tádžických a uzbeckých vojáků blízko afghánských hranic. Rusko se zavázalo nabídnout vojenskou pomoc svým středoasijským spojencům a jasně vyslovuje odpor k severním kmenům v Afghánistánu. Na jejich obranu naopak vystupuje Turecko.
Čína je tak dalším hráčem v ringu, v němž už začíná scházet prostor. Její vojenské angažmá můžeme prozatím vyloučit, ale je jasné, že ústup koaličních a amerických vojáků využije. Existuje také riziko, že zapojení Číny v Afghánistánu zde ještě zvýší korupci a nestabilitu. „Rovněž by mohla využít své ekonomické síly ve střední Asii, Afghánistánu a Pákistánu k vytvoření patronátních států, které by Číně pomohly vyhnout se odpovědnosti za své činy před OSN,“ dodal Roberts.
Sledujte také naši reportáž z loňska o boji za práva žen v Afghanistánu:
