Postup vojáků Tálibánu donutil tisíce Afghánců opustit domov, ještě více jich ale o útěku přemýšlí. Nyní probíhají i boje o velká města a radikálním islamistům se v pouhých třech dnech podařilo dobýt pět z nich.
Ze strachu z Tálibánu opouští Afghánistán zhruba třicet tisíc lidí týdně. Na emigraci pomýšlí i Abdullah, který má stejně jako mnozí Afghánci pouze jedno jméno. „Potřebuju si sehnat pas a vypadnout z téhle země,“ řekl pro The New York Times. Přidal by se tak k 330 000 svých krajanů, kteří tento rok opustili své domovy.
Abdullah jezdí taxíkem mezi Kábulem a Ghazní a nedávno svezl skupinu afghánských vojáků. O dva dny později se dozvěděl, že se po něm ptali bojovníci Tálibánu, kteří ho při tom viděli. Vyděsilo ho to a je odhodlán zemi opustit. „Zkoušet emigrovat legální cestou je drahé a odejít nelegálně je nebezpečné. Jenže zůstat v zemi je ještě nebezpečnější,“ podotkl.
Tálibán a jeho postup tak vyvolává velký nápor na okolní země. Například Pákistán další běžence odmítá. „Již nejsme schopni přijímat žádné uprchlíky,“ řekl pákistánský poradce pro národní bezpečnost Moeed Yusuf v rozhovoru pro VOA. Pákistánští představitelé požadují, aby svět přijal potřebná opatření. „Mezinárodní síly a OSN by se o ně měly postarat uvnitř Afghánistánu“ dodal Yusuf.
Strach z Tálibánu je velký, přestože představitelé hnutí poukazují na svou změnu a liberálnější přístup, který chtěli dokázat například hoštěním dvou západních novinářů (reportáž vyšla v Die Zeit Magazine, česky v magazínu Reportér; pozn. redakce). Poslední zprávy mluví o opaku.
Mnoho lidí, aby se vyhnulo válečným útrapám, uprchlo do jiných částí země, dokonce i do oblastí kontrolovaných Tálibánem.
Afghánské velvyslanectví zveřejnilo sérii videí, která podle všeho ukazují otřesné záběry činů páchaných těmito militantními radikály. Jedno z videí ukazuje civilisty, kteří jsou mučeni a zabiti, píše ABC News. Na dalším je natočeno setnutí hlav dvou civilistů pracujících pro afghánskou vládu a na jiném bičování ženy za porušení zavedených zákonů. Svět také obletělo video, na kterém se vzdává 22 afghánských neozbrojených vojáků. Následně jsou popraveni.
Zdánlivě nezastavitelná ofenziva
V posledním týdnu začal Tálibán posouvat své přední linie do městských oblastí. Tento víkend si připsal nesmírně důležité vítězství. Jeho bojovníci totiž poprvé dobyli velké město na severu Afghánistánu. Padl jim do rukou Kunduz a další čtyři provinční střediska. „Z Kábulu zatím nepřišla žádná pomoc,“ řekl deníku The Guardian úředník z Taloqanu, hlavního města provincie Takhar. Tamní metropole byla také v neděli 8. srpna dobyta, stejně jako Sari-Pul. O den dřív obbsadili islamisté Šeberghán v provincii Džúzdžán, v pátek jihozápadní obchodní centrum Zaranj.
Strategické město Kunduz leží poblíž hranic s Tádžikistánem a představuje důležitý politický a vojenský uzel. Jeho opětovné ovládnutí má pro Tálibán i symbolický význam, neboť zde v roce 2001 kapituloval. „Mnoho lidí, aby se vyhnulo válečným útrapám, uprchlo do jiných částí země, a to i do oblastí kontrolovaných tímto hnutím,“ komentoval obyvatel Kunduzu Jamal.
Minulou sobotu Tálibán odpálil rakety na letiště v Kandaháru a Herátu. Jedná se o jedny z ekonomicky nejživějších měst v zemi. Boje trvají také v Laškargáhu, hlavním městě provincie Hílmand. Zde odpověděli vzdušnou podporou afghánské síly. Jeden z náletů zničil malou nemocnici na kraji města a zabil několik lidí, tvrdil ředitel nemocnice Mohammad din Naraiwal pro The Washington Post.
Fighting in #Afghanistan has moved into more urban areas such as Lashkar Gah city.
“There has been relentless gunfire, air strikes and mortars…many people are suffering severe injuries,” says Sarah Leahy, MSF project coordinator https://t.co/fmd3S9Ih1m pic.twitter.com/t6b2L3rnZH
— MSF International (@MSF) August 2, 2021
V Laškargáhu dokonce nejvyšší afghánský vojenský velitel vyzval lidi, aby opustili své domovy: „Prosím, odejděte co nejdříve, abychom mohli zahájit naši operaci.“ Generál Sami Sadat takto ke zdejším obyvatelům promluvil prostřednictvím médií, informuje Al Jazeera.
V úterý 3. srpna otřásl výbuch hlavním městem Afghánistánu. Poblíž silně opevněné zóny, kde jsou vládní budovy, vybuchla bomba nastražená v autě. Došlo k tomu nedaleko domu ministra obrany. Následně do oblasti vstoupili ozbrojenci. Mluvčí ministerstva vnitra oznámil, že tři útočníci byli zabiti bezpečnostními složkami a ministr obrany Bismillahi Mohammadi v tweetu napsal, že je v pořádku.
Čtěte také: Platí Rusko islamistům za útoky na jednotky NATO? Afghánistán znovu a naopak
Podporu afghánské armády potvrdily Spojené státy, které zahájily nálety. Do města Šeberghán poslaly jejich vzdušné síly bombardéry B-52. „V důsledku náletu Američanů utrpěli teroristé těžké ztráty,“ uvedl zástupce mluvčího ministerstva obrany Fawad Aman.
Americké vojenské jednotky se tedy zapojili, byť většina příslušníků koaličních sil ze země stáhla. Každopádně tato poměrně limitovaná pomoc jasně ukazuje, že pro USA je válka v Afghánistánu u konce. Špatně řízená a vyčerpaná afgánská armáda bude tedy dobývat města zpátky sama, nebo je bude muset přenechat Tálibánu.
Češi už jsou doma
Poslední američtí vojáci mají opustit zemi symbolicky 11. září. Postupné stahování ale probíhá již několik let a začalo za Baracka Obamy. Také Donald Trump mise omezoval a v únoru 2020 uzavřela jeho administrativa smlouvu s Tálibánem. Dohodou bylo, že spojenci odejdou a Tálibán ani jiné organizace nebudou útočit na USA a jejich spojence z území Afghánistánu.
Jsem čtvrtý prezident USA, během jehož mandátu jsou američtí vojáci v Afghánistánu. Dva republikáni, dva demokraté. Pátému už tuhle starost nenechám.
Co se týče českého kontingentu, zůstala v zemi pouze jednotka Kamba, která hlídá naši ambasádu. Poslední vojáci se vrátili 27. června. Misí prošlo 11 500 Čechů, čtrnáct jich zemřelo. Tato poměrně vysoká čísla jen stvrzují její mimořádný význam pro zahraničněpolitickou orientaci ČR. Proto se i často používá pojem „afghanizace“ armády. O přínosech a negativech bude pojednávat samostatný článek.
Čtěte také: Afghánská beznaděj a Evropa zaplavená heroinem
Finální stahování vojsk oznámil americký prezident v půlce dubna tohoto roku. „Jsem čtvrtý prezident Spojených států, během jehož mandátu jsou američtí vojáci v Afghánistánu. Dva republikáni, dva demokraté. Pátému už tuhle starost nenechám,“ pronesl Joe Biden.
Proč Afghánistán
Před 11. září 2001 nejevily Spojené státy o Afghánistán, z něhož se po neúspěšné desetileté válce stáhla v roce 1989 sovětská vojska, žádný zájem. To se ale změnilo, když byly zničeny newyorské mrakodrapy zvané Dvojčata. Zemřely takřka tři tisíce lidí a za viníka byl označen Usáma Bin Ládin a organizace al-Káida.
Zrak se upřel na Afghánistán, kde měla teroristická organizace své základny. Země byla v té době pod vládou Tálibánu, do značné míry prorostlého strukturami al-Káidy. Šlo též o jeden z hlavních důvodů odmítnutí žádosti o vydání Bin Ládina do rukou Američanů.
Začala tak operace Trvalá svoboda a 7. října 2001 dopadly na afghánské území první americké bomby. K USA se připojila Severní aliance a 13. listopadu byl dobyt Kábul, vláda padla a 7. prosince následovalo obsazení Kandaháru, základny Tálibánu.
Následně 20. prosince Rada bezpečnosti OSN autorizovala NATO a nové Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly (ISAF). Na tuto misi navázala operace Rozhodná podpora a koaliční síly zůstaly v Afghánistánu dvacet let.
