Zdroje heroinu v Česku během pandemie koronaviru prakticky vyschly. U toho, který ještě zbyl, vyrostla podle terénních pracovníků cena až na dvojnásobek. Afghánci šli během koronaviru naopak do polí. Koronavirus v zemi posílil už tak masivní trend nárůstu pěstování makovic, ze kterých se vyrábí opium a následně právě heroin. Produkce opia dramaticky stoupá i přes to, že Spojené státy od příchodu do Afghánistánu v roce 2001 utratily za boj proti jeho pěstování denně v průměru 1,5 milionů dolarů.
Nárůst afghánské produkce se projevil i v Evropě, do které velká část heroinu vyrobeného z afghánského opia, putuje. Zprávy z loňského roku upozorňují na zvyšující se množství heroinu zabaveného v Evropě (5,4 tun) i na balkánské trase během cesty do Evropy (v Turecku bylo loni zabaveno 17,4 tuny). Česká vláda informuje také o narůstajícím počtu uživatelů heroinu v Česku. Zatímco analýzy ukazují, že se v posledních letech objevoval trend klesající spotřeby heroinu v EU, proměna situace v Afghánistánu ho může změnit. Proč se Afghánci stále častěji vracejí k pěstování makovic?
Opium jako poslední naděje
“Nedostáváme žádnou podporu ani pomoc od vlády, výroba opia je pro nás jedinou možností, jak přežít,” popsal situaci v zemi mladý farmář Bahauddin z jihoafghánské provincie Kandahár reportérům Rádia svobodný Afghánistán. Provincie Kandahár sousedí s provincií Helmand, která je z velké části ovládána Tálibánem a ze které dnes pochází většina světových zásob opia a heroinu. Volba opia podle Bahauddina vychází především z extrémní beznaděje farmářů. Od příchodu spojeneckých vojsk narostla plocha, na které afghánští farmáři pěstují makovice, zhruba na trojnásobek oproti době před rokem 2000. Bezprostředně před příchodem prvních amerických vojáků v roce 2001 se přitom Tálibánu podařilo produkci opia prakticky vymýtit.
I když byla v posledních letech cena za výkup opia od farmářů na historickém minimu (zhruba 94 dolarů nebo 2250 korun za kilo), droga podle zpráv OSN stále nabízí výrazně vyšší výdělek, než který přinesou jakékoli jiné zemědělské plodiny. Stejně tak námezdní práce na opiových polích je placená mnohem lépe, než ve většině ostatních odvětví. Nařezávač makovic (opium se získává z nezralých makovic jejich nařezáváním a následným sběrem vytékajícího latexu) má například průměrný denní plat okolo 300 korun za den. To je zhruba trojnásobek oproti tomu, co si může vydělat na jiných než opiových farmách. Pro srovnání, námezdní pracovníci na stavbách v Afghánistánu se musí spokojit s průměrnými 115 korunami za den práce.
Jak narůstala afghánská produkce opiových makovic. Data v hektarech mezi lety 1994 a 2018. Zdroj: UNODC / BBC
“Nejsou tu továrny nebo jiné podniky, které by nám nabízely práci. Sucho zároveň zničilo naše vyhlídky do budoucna,” doplňuje další farmář Noor Agha. Pandemie koronaviru a zastavení i omezené ekonomiky podle něj znamenalo poslední kapku, která jim nenechala jinou možnost, než se vrátit k produkci opia.
Některé oblasti v roce 2018 totiž zasáhlo ničivé sucho, které nechalo množství farmářů zcela bez příjmů. Špatné sklizni navíc předcházela rozsáhlá vojenská operace americké armády pod názvem Iron Tempest (Železná bouře), která si dala za cíl zasáhnout protivládní povstalce v Afghánistánu tím, že naruší financování jejich činnosti z exportu opia a heroinu. Později se ukázalo, že operace vycházela ze špatných předpokladů a stála na zastaralých zpravodajských informacích. I přes bombardování výroben heroinu ze strategických bombardérů B-52 s podporou stíhaček F-22 a mobilních raketometů HIMARS proto neměla příliš velký účinek. Navíc při ní zemřely desítky civilistů, což vyvolalo další vlnu nevole obyvatelstva zasažených oblastí vůči přítomnosti spojeneckých vojsk v zemi.
Zaplatit dluhy a doktora, na víc nezůstane
Víc než americká vojenská operace tak mohlo za nastalou situaci především devastující sucho. Afghánská opiová ekonomika se propadla mezi lety 2017 a 2018 zhruba na třetinu své hodnoty, z 4,1 – 6,6 miliard dolarů na zhruba 1,2 – 2,2 miliardy. I tak stále představovala až desetinu hrubého domácího produktu Afghánistánu. Samotným farmářům připadla podle zmíněné studie zhruba polovina z těchto peněz. I když stovky milionů dolarů z obchodu opiem i heroinem připadnou povstalcům z Tálibánu, do obchodu s narkotiky se stále více zapojují i vysoce postavení představitelé provládní scény.
Pro velkou část Afghánců se opiová ekonomika stala hlavním zdrojem obživy, ať už opiové makovice přímo pěstují, pracují na opiových polích, nebo jsou zapojeni do ilegálního obchodu a pašování. Ve venkovských oblastech hlásila pěstování opia na svém území v průměru třetina všech předáků vesnic. Zatímco v centrálních oblastech země šlo o zanedbatelná dvě procenta vesnic, v jižních oblastech se číslo přehouplo přes 90 procent. V Tálibánem ovládaném Helmandu reportovala přítomnost pěstování opia každá vesnice.
Nařezávači, farmáři i ostatní zaměstnanci v opiovém sektoru utratí většinu vydělaných peněz za jídlo, splacení dluhů a pokrytí účtů za zdravotnictví. Na to, aby mohli peníze investovat do nemovitostí, vzdělání nebo dalších aktivit, které by jim do budoucna umožnily vzdát se pěstování opia, příjmy v naprosté většině případů nestačí.
Chcete se dozvědět víc o dnešní situaci v Afghánistánu? Sledujte dnes v 19:00 novou reportáž Voxpotu. Během natáčení jsme se setkali se zemědělci, kteří vyměnili pěstování opia za pěstování šafránu, s horníky ze smaragdových dolů i s uprchlíky z Helmandu. Po promítání bude následovat online debata s bývalou místopředsedkyní afghánského parlamentu, Fawziou Koofi, ve které můžete pokládat i vaše dotazy. Rezervujte si lístek hned teď na https://premi.voxpot.cz/.
