Amazon reprezentuje vše, co je špatného na globalizaci, vysvětluje organizátor protestů Make Amazon Pay

Na letošní Black Friday 27. listopadu uspořádalo nadnárodní levicové hnutí Progressive International spolu s odborovou federací Uni Global Union a řadou dalších uskupení celosvětový protest proti Amazonu nazvaný Make Amazon Pay. Do protestů se zapojili zaměstnanci distribučních center v 15 zemích světa včetně Polska a Německa, ale také zaměstnanci subdodavatelských firem v Bangladéši a na Filipínách, environmentální hnutí v Lucembursku či Londýně nebo lidskoprávní aktivisté v americkém Seattlu, kde firma sídlí. Například v Německu stávkovalo 5000 zaměstnanců ze sedmi místních distribučních center Amazonu, z nichž někteří ve stávce vydrželi až do tohoto týdne.

Cílem protestů Make Amazon Pay bylo propojit skupiny po celém světě kritizující Amazon z různých pohledů, ať už pracovněprávního, environmentálního či daňového, a zároveň přinutit Amazon platit svým zaměstnancům, platit za svůj dopad na klima a platit daně.  Progressive International zároveň oznámilo vznik stejnojmenné koalice, jejímž cílem bude z mnoha různých perspektiv poukazovat na problematické chování Amazonu.

Amazon protesty odsoudil jako založené na mylných informacích. Den před jejich vypuknutím oznámil, že svým zaměstnancům v prosinci dá prázdninový bonus ve výši až 300 dolarů.

S hlavním koordinátorem protestů za Progressive International Casperem Gelderblomem jsme si povídali o cílech koalice Make Amazon Pay i o tom, proč se první aktivity Progressive International zaměřují zrovna na Amazon.

Klára Votavová: Vaše hnutí Progressive International zahájilo činnost teprve letos v květnu. Proč jsou globální protesty proti Amazonu jednou z vašich prvních aktivit?

Casper Gelderblom: Nejprve musím zdůraznit, že ty protesty neděláme sami, ale ve spojení s odborovou federací Uni Global Union (globální federace odborů se sídlem ve Švýcarsku, která reprezentuje více než 20 milionů zaměstnanců po celém světě, pozn. red.) a řadou dalších partnerů. Amazon jsme si vybrali proto, že v našich očích reprezentuje všechno, co je v současnosti špatně s globalizací.

Ředitel Amazonu Jeff Bezos je nejenom nejbohatším mužem planety, ale i celé historie. Jeho bohatství je ale přímo úměrné špatným podmínkám a nízkým platům zaměstnanců Amazonu.

Amazon je korporace s neuvěřitelnými zisky a jeho výkonný ředitel Jeff Bezos je nejenom nejbohatším mužem planety, ale i celé historie. Jeho bohatství je ale přímo úměrné špatným podmínkám a nízkým platům zaměstnanců Amazonu. A to už vůbec nemluvíme o zaměstnancích, kteří pracují pro subdodavatele Amazonu a sestavují zařízení Kindle a Echo v Číně, Bangladéši nebo Guatemale.

Další věc je neuvěřitelná uhlíková stopa Amazonu. Všem je jasné, že firma založená na skladování a dopravování zásilek produkuje hodně emisí. Amazon ale zároveň prostřednictvím Amazon Web Services provozuje asi třetinu všech globálních cloudových služeb, které jsou stejně velkým znečišťovatelem jako letecký průmysl. Přitom pouze 12 % energie, kterou Amazon pohání své cloudové služby, získává z obnovitelných zdrojů.

Co znamená váš požadavek, aby Amazon platil zpět společnosti?

Amazon zosobňuje velmi problematický vztah všech nadnárodních korporací ke společenské smlouvě jednotlivých zemí. To je nejvíce vidět v tom, že odmítají platit daně. O Amazonu je všeobecně známo, že stejně jako další technologičtí giganti odmítá platit daně tam, kde vytváří ekonomickou hodnotu. Pekárna v Praze tak na daních v ČR zaplatí více než Amazon, což je samozřejmě nepřijatelné. Zároveň se Amazon vyznačuje nekompetitivním chováním, které poškozuje firmy, které skrze něj prodávají. To se děje například tak, že Amazon na vlastní platformě zároveň prodává své zboží, čímž narušuje rovnost mezi prodejci. Amazon se zároveň snaží získat kontrolu nad více ekonomickými sektory naráz, přičemž využívá svůj monopol v některé oblasti, aby pronikl do jiné oblasti. Například na cloudové služby tak vydělává internetovým prodejem.

Čtěte také: Amazon v Česku: Na vyšší platy zapomeňte, hlavně být blízko dálnice do Německa

Konečně, Amazon odmítá plnit svoje povinnosti směrem ke společnosti a podílí se na porušování práv jednotlivců. Například v USA spolupracuje s policejními složkami, které se nespravedlivě zaměřují na místní etnické menšiny. Amazon také opakovaně porušuje pravidla ochrany osobních údajů a vlastní o nás řadu citlivých dat.

Abych to shrnul, když říkáme, že chceme přinutit Amazon platit, soustředíme se na Amazon, ale zároveň i na širší ekonomický systém, který Amazon zosobňuje.

Čeho byste chtěli iniciativou Make Amazon Pay docílit? Co byste považovali za úspěch?

Máme dvě definice úspěchu. První definici bychom splnili, kdyby se nám podařilo vytvořit kolektivní opozici k Amazonu, která dosud neexistuje. Když říkám kolektivní, myslím napříč národy i různými sektory. Nadnárodní aspekty opozice k Amazonu už existují, například v podobě environmentalistů či koalic na podporu práv zaměstnanců, jako je Uni Global Union nebo Amazon Workers International. Rádi bychom tuto nadnárodní koalici rozšířili, aby zahrnovala i skupiny zabývající se daňovou spravedlnosti, rasovou spravedlností či ochranou osobních údajů.  Vlastně bychom chtěli pokrýt geografický záběr i mnohovrstevnaté zaměření Amazonu. Problémy spojené s Amazonem jsou ostatně propojené, například znečištění způsobované Amazonem v USA zasahuje zejména oblasti obývané menšinami, takže tam vzniká propojení mezi rasovou a environmentální spravedlností. Porušování práv na ochranu osobních údajů se zase týká zákazníků Amazonu, ale i jeho zaměstnanců, jejichž práva na ochranu osobních údajů jsou v distribučních centrech porušována neustálým sledováním. Zkrátka, za úspěch bychom považovali, kdyby se nám podařilo propojit všechny zainteresované skupiny, abychom mohli Amazonu oponovat na planetární úrovni.

A kromě vytvoření koalice chcete docílit čeho?

Chceme Amazon přinutit platit jeho zaměstnancům, platit za jeho environmentální stopu a platit zpět společnostem. Úspěch by byl, kdyby zaměstnanci Amazonu dostávali slušný plat a měli slušné pracovní podmínky. Intenzivní sledování zaměstnanců v distribučních centrech Amazonu musí skončit, stejně jako pracovní režim, kdy si zaměstnanci ani nemůžou zajít na záchod a čurají do plastových lahví.  Zaměstnanci musí mít právo se organizovat v odborech a kolektivně vyjednávat. Měli by také mít určitou rozhodovací moc nad firmou, kterou svojí silou pohánějí. V současnosti řídí Amazon, což je obrovská korporace bohatší a silnější než řada států, jenom hrstka akcionářů. Amazon by tedy měl zaměstnancům nejen platit, ale dát jim i nějaké akcie a možnost ovlivňovat chod společnosti, protože je na těchto lidech zcela závislý. Takže tohle myslíme tím, když říkáme, že by měl Amazon platit svým zaměstnancům.

Pokud jde o placení za environmentální dopady, znamená to dramaticky snížit uhlíkovou stopu. Amazon se k tomuto cíli sice zavázal, ale dostatečně jej neplní. Pokud Amazon chce zabránit environmentálnímu kolapsu, který před námi stojí, musí například elektrifikovat své rozvážkové vozy a zajistit, aby získával energii z obnovitelných zdrojů. Zároveň by Amazon měl dohlédnout i na to, aby environmentální standardy respektovali jeho subdodavatelé a aby jeho činnost nevedla k environmentálnímu rasismu.

V otázce placení zpět společnostem je potom nutné, aby Amazon skutečně platil daně tam, kde vzniká ekonomická hodnota. Zároveň by měl ukončit své monopolistické tendence a přestat šikanovat lokální zákonodárné sbory, vlády i malé a střední podniky. Měl by také respektovat jednotlivá lidská práva, jako například právo nebýt sledován.

Takže úspěch by byl, kdyby Amazon vyřešil problémy, na které jste upozornil na začátku?

Ano. Ale také je důležité zdůraznit, že v tak široké koalici, jako je ta naše, mají samozřejmě skupiny různé zájmy a cíle.

O podporu vaší iniciativy jste žádali také politiky. Které regulatorní kroky by měli zákonodárci podle vás podniknout, aby omezili problematické chování Amazonu?

Obecně bychom rádi, kdyby legislativci podpořili naše Společné požadavky a inspirovali se jimi ve své zákonodárné činnosti. Spoustu pozornosti v USA a EU nyní regulátoři věnují omezení moci technologických gigantů a jejich monopolistických snah. Digitální trhy jsou extrémně náchylné k monopolizaci, takže pokud chceme omezit jejich moc, měli bychom jim v tom zabránit. Mluví se o tom, že by Amazon měl být rozdělen, aby se najednou nemohl zaměřovat na elektronický obchod, supermarkety a cloudové služby. Důležité je také zabránit tomu, aby Amazon prodával produkty na tržišti, které sám provozuje a kde se sám může upřednostňovat.

Čtěte také: Internetový obchod, který sjednocuje americkou politiku. Proč chtějí všichni rozbít Amazon?

Zabránění monopolizaci je ale jenom první krok směrem k jinému světu. To už není otázka konkrétních politik, ale politické představivosti. Většinu světové ekonomiky v současnosti ovládá 80–90 tisíc nadnárodních firem, které ovládá několik akcionářů s neuvěřitelnou ekonomickou mocí. Existují způsoby, které nejsou tolik složité ani za vlasy přitažené, jak můžeme ekonomiku přeskládat tak, aby byla více demokratická. Důležitým krokem by bylo přesunout moc od malého počtu akcionářů směrem k zaměstnancům, kteří skutečně korporaci pohánějí a tvoří ekonomické hodnoty. Jejich práce by se měla promítnout v rozhodovací moci nad korporací. Musíme opravdu používat naši představivost – dovedeme si představit lepší svět, než ve kterém žijeme? Myslím, že můžeme a že bychom měli. Naše kampaň je prvním krokem směrem k takovému světu.

Když si český čtenář přečte apely na přesun rozhodovacích pravomocí z akcionářů na dělníky, představí si pravděpodobně jako první násilnou kolektivizaci 50. let. Jak by taková demokratizace vedení společnosti vypadala? A existují nějaké příklady, kde o firmách spolurozhodují zaměstnanci?

Výrobní družstva, neboli takzvané kooperativy, nejsou nic radikálního. Stojí na principu demokratického zapojování zaměstnanců do rozhodování o firmě, ve které zároveň vlastní nějaký podíl. Ukazuje se dokonce, že družstva mají oproti svrchu řízeným firmám výhody: mizí tu například spory mezi vedením a zaměstnanci, náklady na kontrolu, zároveň zaměstnanci mají vlastní zájem na tom, aby firma prosperovala a byla konkurenceschopná. Družstva navíc plánují více do budoucna a nepodléhají okamžitým závanům trhu a zájmům akcionářů. Konkrétním příkladem může být například španělská federace družstev Mondrogon, která krizí před deseti lety prošla výrazně lépe, než řada jejích konkurentů řízených tradičním způsobem: Zaměstnanci se dohodli, že si osekají platy, a tak firma nemusela propouštět.

Čeští zaměstnanci Amazonu, se kterými jsem mluvila, sice Amazon kritizují, ale protestů v rámci Make Amazon Pay se nezúčastní. Obávají se, že by ve svém malém počtu provoz Amazonu stejně neovlivnili a že by z toho měli problémy. Co byste jim na to odpověděl?

Tohle je důvod, proč by Amazon měl respektovat odbory. Pokud by tito zaměstnanci byli v odborech a zároveň žili v právním prostředí poskytujícím odborům dostatečnou ochranu, nemuseli by se tolik bát. Samozřejmě české zaměstnance chápu, že se báli protestovat v rámci Make Amazon Pay. Rozložení sil mezi zaměstnanci a Amazonem je nesmírně nevyvážené, navíc Amazon je i na americké poměry extrémně nepřátelský k odborovým organizacím. Práce odborů je ale důležitá právě proto, že jsou tyto obavy oprávněné. Lidé by se neměli bát postavit se nespravedlnosti, nikdy a nikde.

UNI Global Union a AWI se již snažili organizovat české zaměstnance, vidíme ale, že to zatím nestačí. Zároveň to ale ukazuje, že je to přesně ta věc, na kterou se musíme soustředit. Tohle je také důležitá poznámka k naší iniciativě. Protesty na Černý pátek jsou jenom začátek snahy, která bude dlouhá a těžká právě kvůli nerovnováze síly, jako měli David a Goliáš. Snažíme se propojit Davidy, aby spojili síly a uměli oponovat Goliáši, který představuje Amazon.

Když jsem mluvila s českými zaměstnanci Amazonu, stěžovali si na to, že dostávají méně peněz než v Německu. Padl tam konkrétní příklad, kdy centrála Amazonu v Seattlu vyhlásila pro všechny zaměstnance Amazonu koronavirové bonusy ve výši 500 dolarů, ale Češi dostali jenom něco přes polovinu. Na druhou stranu je praxe, kde firmy platí méně za stejnou práci lidem ve východní Evropě, zcela běžná. Máme být v této věci přísnější na Amazon než na jiné firmy?

Určitě ne. Naše kampaň se soustředí na konkrétní příklad obzvlášť problematické firmy, aby poukázala na celý systém. Příklad, který jste zmínila, je velmi důležitý. Je to typický příklad takzvaného závodu ke dnu, kde jsou jednotlivé jurisdikce postaveny proti sobě a snaží se firmě nabídnout co největší daňové úlevy, nejlepší infrastrukturu a nejlevnější pracovní sílu. Korporace potom může chodit kolem a vybírat si, případně přesunout výrobu, kdykoli se jí v konkrétní jurisdikci něco nelíbí. Bohatší jurisdikce jsou v tomto systému neustále udržovány v nejistotě, že firma odejde za levnější pracovní silou.

Amazon této dynamiky umí mistrně využívat, reprezentuje to ale daleko širší fenomén. Není to jenom v Amazonu, kde Češi dostávají za stejnou práci méně peněz než Němci.  A to se pořád koukáme jenom do Evropy. Představme si, kolik peněz zase oproti českého zaměstnanci distribučního centra bere indický zaměstnanec.

V roce 2014, kdy Amazon oznámil záměr zde postavit distribuční centrum, mu řada místních politiků nadbíhala kvůli pracovním místům, které sliboval. Není snad pravda, že 3000 nových pracovních míst je vždycky lepší, než žádná místa?

To je falešné dilema. Neměli bychom se na to koukat tak, že buď nebudeme mít žádnou práci, nebo budeme mít špatnou práci. Při vyjednávání s podobnými korporacemi bychom se měli především zaměřovat na společenskou smlouvu. Korporace určitě může fungovat v konkrétní zemi, ale musí respektovat místní pravidla a platit svůj spravedlivý podíl. Můžeme se samozřejmě bavit o tom, co to ten spravedlivý podíl je. Amazon ale společenskou smlouvu jednotlivých zemí zcela ignoruje, když nedodržuje místní zákoníky práce a odmítá platit daně. Takže samozřejmě, je skvělé, když korporace přijde a vytvoří pracovní místa. Ale určitě je na místě požadovat, aby tato pracovní místa byla slušná.