Obrázky robotického psa vybaveného odstřelovací puškou, které nedávno prolétly světem, leckoho vyděsily. Objekt totiž připomíná zabijácký stroj ze sci-fi seriálu Black Mirror. I když se útoku umělých „psů“ zatím bát nemusíme, vývoj robotických hrátek ukazuje, že temným scénářům o budoucnosti se nepříjemně podobá už naše současnost.
„Je to zločin staré Evropy, že naučila Roboty válčit,“ lamentuje Doktor Gall v legendární divadelní hře R.U.R. Přesně o století později můžeme předpovědi z Čapkova dystopického dramatu, které zapsalo slovo robot do slovníku moderní civilizace, mírně poupravit. Zaprvé se roboti učí válčit na opačné straně Atlantiku. A zadruhé – alespoň v nejbližší budoucnosti – nejspíš neuvidíme v akci humanoidy, ale čtyřnohé stroje připomínající psy.
Nasvědčuje tomu zpráva ze zbrojařského veletrhu pořádaného organizací AUSA, spřátelenou neziskovkou americké armády. Firmy Sword International a Ghost Robotics tam světu představily robotického psa, který má na sobě připevněnou střelnou zbraň. Její dostřel podle výrobců dosahuje až 1200 metrů.
https://www.instagram.com/p/CU6th_qL7up/
Samotní robo-psi přitom nejsou žádnou novinkou. Díky schopnosti pohybovat se v náročných terénech (na rozdíl od strojů na kolech) platí za potenciálně velmi lukrativní větev robotiky. Vůbec poprvé ale spatřil světlo světa čtyřnohý stroj, který by měl přímo v sobě zabudovanou zbraň. „Je to budoucnost systému zbraní bez obsluhy, a tato budoucnost již nastala,“ píše se na webu výrobce.
Právě s výrobky firmy Ghost Robotics má americká armáda praktickou zkušenost – robotičtí psi (zatím beze zbraně) už dnes pomáhají hlídat perimetr základny na Floridě, kde se kvůli bažinatému terénu hůře pohybují vojáci z masa a kostí. „Tito psi nám přinesou další páry očí a uší. K tomu budou zpracovávat velké množství dat ze strategických lokací,“ prohlásil loni v listopadu major Jordan Criss během slavnostního představení.
Go USAF!https://t.co/yXauFSDRHn @usairforce
— Ghost Robotics (@Ghost_Robotics) November 13, 2020
Jeho citát přitom ilustruje pozoruhodný trend ve způsobu, jakým se o armádních robotech mluví. Například Jiren Parikh, ředitel již zmíněných Ghost Robotics, v rozhovorech často poukazuje na to, že jeho produkty se inspirují v samotné přírodě. „Chceme, aby naši roboti opravdu cítili prostředí,“ říká Parikh a vyzdvihuje svoji firmu jako unikátní oproti konkurenci, která při detekci terénu spoléhá především na kamerové senzory.
Vyjádření o hmatu, zraku či sluchu mohou na první poslech vyvolat dojem, že se jedná o něco přirozeného a noví pomocníci připomínají spíše staré známé psy než roboty ze sci-fi. Tyto výroky působí o to absurdněji ve chvíli, kdy se na hřbet mechanických čtyřnožců připevní odstřelovací puška, která může usmrtit protivníka na kilometrovou vzdálenost.
Newyorská policie robo-psy využívala v místech, která jsou pro strážníky ‚příliš nebezpečná’. DigiDog tak několikrát zasahoval v rezidenčních budovách.
Zcela samostatnou kapitolou jsou „hejna“ autonomních bojových dronů, které byly podle reportu OSN poprvé použity letos během bojů v Libyi. Zavádění chodících nebo létajících robotů do armádní praxe ale ukazuje na další dystopický aspekt našeho dneška. V Čapkově dramatu lidstvo nejprve nahradilo všechnu práci roboty, načež lidé zlenivěli a jejich prostřednictvím začali vést proti sobě války. V naší současnosti lidé po celém světě nadále pracují a nic nenasvědčuje tomu, že by s tím měli v dohledné době přestat. Zato nástup robotů do zbraně je čím dál blíž.
Kde se vzali robo-psi?
Obraz robotických psů přitom nebyl vždycky spjat s potenciálem zabíjet. Do kolektivní internetové paměti je původně vepsala firma Boston Dynamics, která posledních deset let nahrává krátké videoklipy s vtipnými ukázkami robotových schopností.
Jeden takový přidala na začátku roku 2018 a internet se mohl zbláznit. Klip se rychle vyšvihl na vrchol žebříčku aktuální sledovanosti, přičemž ke dnešku má video na YouTube přes 150 milionů zhlédnutí. Robotický pes jménem Spot na něm uchopí kliku, otevře dveře a pak je ještě podrží, aby mohl projít jeho robo-zvířecí kolega.
Kreativcům z Boston Dynamics se v podstatě povedlo propojit dvě elementární touhy lidí na internetu – vidět něco úplně nového (roboti) a důvěrně známého (roztomilá zvířátka). Ne všichni ale osvědčenému receptu z marketingové kuchařky podlehli – zřejmě i proto, že měli v živé paměti epizodu seriálu Black Mirror, ve které hrdinka uniká před vraždícím a velmi podobným robotickým čtyřnožcem. Paralela přitom nebyla náhodná. Scenáristé přiznali, že nápad dostali právě při sledování starších videí Boston Dynamics.
Firma se od té doby snažila obavy z násilných dovedností jejich mazlíčka rozptýlit. Vytrvale opakovala závazek, že své roboty nikdy neozbrojí a vlastní YouTube kanál plnila záběry, kde robo-psi tančí na Bruno Marse nebo pomáhají měřit teplotu v době pandemie. O to větší pachuť pak vyvolává pohled na současnou konkurenci, která na obdobné roboty připevňuje zbraně.
Silicon Valley nebo Pentagon
Zklamání z vývoje robotické verze nejlepšího přítele člověka lze chápat dvěma způsoby. První, čapkovské vysvětlení by znělo zhruba takto: šlo o dobrou myšlenku, kterou zneužili zlí lidé. Druhé, cyničtější vysvětlení by poukázalo na tendence, podle nichž k tomuto závěru směřoval vývoj od samotného začátku.
Tuto tezi podporuje například fakt, že veškeré poznatky Boston Dynamics stojí na starším prototypu jménem Big Dog. „Získali jsme díky němu tuny znalostí o dynamické kontrole,“ vzpomíná zakladatel a ředitel Boston Dynamics Marc Raibert. Jeho vznik přitom financovala americká DARPA, tedy Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty.
Čtěte také: Budoucnost na dálku a pod dohledem. Jak virus pomohl gigantům plánujícím technologickou dystopii
Abychom byli fér, zakázkám přímo z armádní praxe se Boston Dynamics v posledních letech opravdu vyhýbá. Na druhou stranu robo-psy vybavila třeba newyorskou policii. Ta je měla využívat v místech, která jsou pro strážníky „příliš nebezpečná“. Robo-pes s názvem DigiDog tak několikrát zasahoval uvnitř rezidenčních budov.
Právě jeho působení ale letos na jaře zvedlo vlnu odporu mezi tamními komunitami a nájemníky, kteří robota označovali za „další nástroj na pronásledování nízkopříjmových skupin“. Newyorská policie v návaznosti na odpor místních nakonec svůj kontrakt s Boston Dynamics zrušila.
Ještě pochmurnější obraz nám naskytne pohled do účetních knih Boston Dynamics. Firma byla naposledy v plusu v roce 2013 – tedy v době, kdy ještě čile pracovala na armádních zakázkách. Ve stejném roce ji ale koupil Google a od té doby se tendrů pro Pentagon neúčastní. Technologický gigant po pár letech prodal Boston Dynamics dál, přičemž současným vlastníkem je korejský Hyundai.
Celá anabáze Boston Dynamics mezi Googlem a Pentagonem nám ale klade nepříjemnou otázku: Je v současném socioekonomickém systému USA vůbec možné provozovat takto inovativní projekt, aniž by finančně závisel buď na investicích ze Silicon Valley, nebo zakázkách pro vojenskoprůmyslový komplex?
Zatímco první možnost vás vzhledem k funkčním byznys modelům nutí narušovat soukromí a obchodovat s osobními daty, druhá vás přiměje dříve nebo později nasadit vašemu robo-psu na záda pušku.
Jak byste si vybrali vy?