Pachatelé genocid ve většině případů – od Bosny přes Rwandu a Namibii až po Arménii – tvrdili, že jednají v sebeobraně. Stejný argument dnes u soudu v Haagu používá také Izrael. Opravdu se ale sebeobrana a genocida nutně vylučují? Voxpot přináší překlad eseje izraelského historika holocaustu Amose Goldberga.
Originální text byl v hebrejštině publikován na webu Local Call 17. dubna, tedy ještě před začátkem pozemního útoku na Rafah.
*
Ano, je to genocida. Přiznat si to je náročné a bolestivé. Ale navzdory tomu, a našim snahám myslet si něco jiného, se po šesti měsících brutální války tomuto závěru nemůžeme vyhnout.
Židovské dějiny od nynějška už navždy za „zločin všech zločinů“ ponesou na čele Kainovo znamení, které nepůjde vymazat. Takhle na ně budou pohlížet další generace při vynášení svých soudů o historii.
Poslouchejte také: PULS | Svědectví lékaře po návratu z Gazy: „Je to smrt a destrukce“
Z právního hlediska zatím nelze říct, jak rozhodne Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Ve světle jeho dosud vydaných předběžných opatřeních – ale také stále častějších reportů od právníků, mezinárodních organizací a investigativních novinářů – se však trajektorie rozsudku jeví celkem jasně.
Již 26. ledna Mezinárodní soudní dvůr rozhodl drtivou většinou (14 ku 2), že Izrael se v Gaze může dopouštět genocidy. 28. března, kdy už Izrael nechával populaci v Gaze záměrně vyhladovět, vydal soud další nařízení (tentokrát porota hlasovala poměrem 15 ku 1, proti byl pouze izraelský soudce Aharon Barak). Požadoval v něm, aby Izrael neupíral Palestincům ta práva, která jsou chráněna v Úmluvě o genocidě.
Terčem je každý Palestinec v Gaze. Vojenské cíle jsou téměř podružné k zabíjení civilistů.
Zevrubný a dobře promyšlený report Francescy Albanese, zvláštní zpravodajky OSN pro lidská práva na okupovaných palestinských územích, dospěl k o něco rozhodnějšímu závěru. Představuje další vrstvu, která potvrzuje, že Izrael skutečně páchá genocidu.
Ke stejnému závěru dospěl také izraelský akademik Lee Mordechai, jež pravidelně aktualizuje svůj neméně podrobný report o míře izraelského násilí v Gaze.
Se samozřejmostí mluví o izraelské genocidě také přední akademici jako třeba Jeffrey Sachs, profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě (a žid s vřelým vztahem k tradičnímu sionismu), s nímž se hlavy států z celého světa pravidelně radí o mezinárodních otázkách.
Palestinci čekající na těla svých zabitých příbuzných v nemocnici na jihu Gazy v říjnu 2023. Foto: Shutterstock
Tato obvinění ještě prohlubují kvalitní texty od investigativních novinářů jako je Yuval Abraham, obzvlášť nedávný článek o AI systémech používaných armádou ke generování cílů a zabíjení.
Čtěte také: „Továrna na masové vraždění“. Izraelská AI generuje tolik cílů, že je armáda nestíhá bombardovat
Izraelská armáda (IDF) takto například dovolila zabití 300 nevinných lidí a zničila celou obytnou čtvrť, jen aby zlikvidovala jednoho velitele brigády Hamásu. Tím ukazuje, že terčem je každý Palestinec v Gaze a vojenské cíle jsou téměř podružné k zabíjení civilistů. Přesně v tomhle spočívá logika genocidy.
Právo, historie a holocaust
Já vím, tihle všichni jsou určitě buď antisemité, nebo sebe-nenávidějící se židé. Jedině my, Izraelci, kteří dostáváme informace od mluvčích IDF a vidíme obrazy flitrované našimi médii, vidíme realitu takovou, jaká doopravdy je.
Jako kdyby nebylo napsáno nepřeberné množství knih o sociálních a kulturních mechanismech, kterými společnosti popírají vlastní válečné zločiny. Izrael představuje paradigmatický příklad takové společnosti. Takový, o kterém se bude po celém světě ještě dlouho vyučovat ve všech univerzitních seminářích na tohle téma.
Čtěte také: Od rabování po mučení. Válečné zločiny Izraele vidí na TikToku celý svět
Než soud v Haagu vynese svůj rozsudek, potrvá to ještě několik let. Ale na katastrofální situaci se nesmíme dívat pouze právní optikou.
To, co se děje v Gaze, je genocida, protože míra a tempo plošného zabíjení, ničení, masového odsouvání, přesídlování, hladomoru, poprav, srovnávání kulturních i náboženských institucí se zemí, likvidace elit (včetně zabíjení novinářů) a všeobecná dehumanizace Palestinců – to vše vytváří celkový obraz genocidy, záměrného a vědomého potlačení palestinské existence v Gaze.
Čtvrt El-Remal v Gaza City po bombardování 9. října. Foto: Wikimedia Commons
Palestinská Gaza jako geograficko-politicko-kulturně lidský komplex v běžném pojetí už neexistuje. Genocida je záměrné vyhlazení kolektivu nebo jeho části – nikoliv všech jeho jednotlivců.
A právě to se v Gaze děje. Výsledek je bez pochyby genocidní. Četná prohlášení o vyhlazení z úst vysokých izraelských představitelů a obecný vyhlazující tón veřejné diskuze, na nějž upozornila třeba komentátorka deníku Haaretz Carolinda Landsman, nasvědčují, že to byl také záměr.
Izraelci se mylně domnívají, že k tomu, aby byla genocida považována za genocidu, musí vypadat jako holocaust. Mají před očima vlaky, plynové komory, krematoria, jámy pro masové hroby, koncentrační a vyhlazovací tábory, systematické perzekuce až do smrti posledního příslušníka ze skupiny obětí. K takové události v Gaze skutečně nedošlo.
Společným jmenovatelem většiny genocid je, že byly provedeny v autentickém pocitu sebeobrany.
Většina Izraelců si po vzoru holocaustu také představuje, že skupina obětí se nezapojuje do násilné činnosti nebo skutečného konfliktu a jejich vrazi je vyhlazují kvůli šílené, nesmyslné ideologii. To se v Gaze také neděje.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
