Armáda, deportace, nebo sociální stát? Švédsko hledá řešení problému s gangy 

Skärholmen, jižní část Stockholmu, svou zástavbou v lecčems připomíná šedivá sídliště, která známe z okrajů českých měst. V posledních dnech jej ale zaplavují svíčky a květiny. Na začátku dubna tu byl totiž zastřelen muž jménem Michael před očima svého dvanáctiletého syna. Vraždě předcházela krátká potyčka s členy jednoho ze stockholmských gangů.

Šlo přitom pouze o jeden z několika incidentů, ke kterým v posledních týdnech ve čtvrti došlo. Na začátku března tu byl zastřelen dvacetiletý člověk, o pár dní později byl poblíž centra Skärholmenu nalezen mrtvý muž rovněž se střelným zraněním.

„Je to hrozné, vůbec nedokážu pochopit, proč se to stalo. Nikdy v životě bych nevěřila, že tohle zažijeme,“ svěřila se Katarina, jedna z truchlících na pietním místě, která podle svých slov zavražděného Michaela dokonce znala osobně.

Skärholmen v rámci země není ani zdaleka ojedinělý. Jen za rok 2023 došlo na území Švédska ke 363 střelbám, z toho 53 skončilo fatálně. Fakt, že země má momentálně po Albánii druhý největší počet úmrtí v důsledku střelby ze všech evropských zemí, nenechává chladným ani politickou reprezentaci.

Čtěte také: Skandinávie vs. Elon Musk. Odbory ukazují, že mají na severu slovo

„Smutek je velký, ale stejně tak mé odhodlání zastavit tyto vrahy. Já i moje vláda jsme odhodláni se tímto úkolem zabývat. Nikdy se nevzdáme a gangy porazíme,“ uvedl premiér Ulf Kristersson krátce po té, co ve Skärholmenu uctil památku zastřeleného muže.

Není to ale rozhodně poprvé, co se násilí gangů stalo hlavním tématem politické diskuze. Asi nejvýraznější případ se udál krátce před parlamentními volbami v roce 2022, kdy ještě vládla dnes opoziční sociální demokracie. Švédští demokraté, kteří proti problému dlouhodobě brojí, vyvolali v červnu 2022 hlasování o nedůvěře ministrovi vnitra a spravedlnosti Morganu Johanssonovi.

Jako důvod uváděli právě násilí gangů, které vyvrcholilo kolem Velikonoc v jihošvédském Skåne. Nepokoje, za které byli zodpovědní právě členové gangů, se zde zvrhly v zapalování aut a napadání policejních jednotek kameny, objevily se i zápalné lahve. 

Čtěte také: V Dánsku a Švédsku hoří korán. Země přemýšlí, kde končí svoboda slova

Tehdejší demonstrace vyprovokoval dánský politik a aktivista Rasmus Paludan, který se proslavil svými silně protimuslimskými názory a zapalováním koránu na setkáních se svými příznivci. Přestože je Paludan aktivní hlavně v dánské politice, má po otci i švédské občanství, díky čemuž mohl kandidovat se svou stranou Tvrdý směr i ve švédských volbách. A to navzdory faktu, že měl v letech 2020–2022 vstup do Švédska zakázán.

„Švédsko má na víc, než být zemí s nejvyšším počtem střeleb v Evropě,“ hlásali tehdy ve svém volebním klipu.

Paludan svým vystupováním nezpůsobil tehdy pouze bezpečnostní rizika, ale vyvolal i problémy na mezinárodní půdě. Vedle setkání s příznivci zapaloval pro muslimy posvátný korán i na muslimských svatbách, pohřbech či před mešitami.

Kvůli jeho výstupům byli předvolání také švédští velvyslanci v Iráku a Íránu, aby incident odsoudili. Švédsko se tehdy ucházelo o členství v NATO a Paludanovo počínání rovněž zkomplikovalo hlavně jednání s Tureckem.

Auta jako identita

Tehdejší ministr vnitra Johansson situaci vyřešil tím, že zpřísnil podmínky pro udělení pobytu a zajistil více pravomocí pro policejní složky. Zároveň odmítl opoziční návrh na vodní děla. Švédští demokraté ale Johanssonovy kroky považovali za nedostatečné, proto se rozhodli pro hlasování o nedůvěře.

Ministr jej o jeden hlas ustál, ale debata o násilí gangů tím ani zdaleka neskončila. „Švédsko má na víc, než být zemí s nejvyšším počtem střeleb v Evropě,“ hlásali tehdy ve svém volebním klipu pravicoví Umírnění. Gangy byly i jedním z hlavních témat kampaně Švédských demokratů, ti však byli daleko ostřejší.