Řecko odhlasovalo manželství pro všechny. Reformu představila konzervativní vládní strana v zemi, kde se drtivá většina populace hlásí k Řecké pravoslavné církvi. Lidskoprávní úspěch jednoho evropského státu zase jednou nasvítil pokračující prohru jiného. Ano, toho našeho.
Řecko se stalo 37. zemí světa a vůbec prvním pravoslavným národem, který legalizoval manželství stejnopohlavních párů. Parlament v Athénách rozhodl jasně: 176 zákonodárců a zákonodárkyň hlasovalo pro, 76 proti.
S pohodlnou většinou tak řeckým zákonodárným sborem prošla reforma, která gayům a lesbám dává nejen možnost vzít si člověka, kterého milují. Narovnává také jejich práva a budou mít díky ní příležitost si adoptovat dítě.
„Dnešek je milníkem pro lidská práva, který reflektuje současné Řecko: progresivní, demokratickou zemi, která je s vášní oddaná evropským hodnotám,“ napsal na X řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.
Už teď to navíc vypadá, že jestli vůbec míříme k uzákonění „něčeho jako manželství pro všechny“, ono zásadní slovo – tedy manželství – v takové legislativě figurovat nebude.
Při pohledu na to, jak se Řecko posouvá, musím myslet na to, co se děje u nás. I v Česku se jedná o přijetí manželství pro všechny, nedávno o takovém návrhu Sněmovna debatovala už ve druhém čtení.
Jenže už teď to vypadá, že stejného výsledku jako na Balkáně jen tak nedosáhneme. A přitom pro něj máme na první pohled daleko jasnější předpoklad než samotné Řecko – i přesto, že s ním máme leccos společného.
Česko sice nevěří, o Bibli se ale opře
Pojďme si to rozebrat. Nová demokracie premiéra Mitsotakise je konzervativní a křesťansko-demokratická strana – mohlo by tedy jít o takovou řeckou ODS s příchutí KDU-ČSL.
Na papíře si jsou země možná podobné. Ovšem na moment, kdy náš premiér Petr Fiala stejně jako jeho řecký protějšek prohlásí, že „reforma, kterou jsme dnes uzákonili, o tolik zlepší životy našich občanů, aniž by – a to chci zdůraznit – jakkoliv ubrala ze života většiny“… Na ten si asi ještě počkáme.
Místo toho ve Sněmovně zaznívají od člena vládní strany výroky jako „hovězí je hovězí a manželství je svazkem muže a ženy“, což je obzvlášť zajímavá ukázka mentální gymnastiky. Nebo obviňování queer lidí z pedofilie, které je prostě jenom nechutné.
Poslechněte si také: PULS | Barvit duhu našedo. Putin nemá co nabídnout, míří proto na queer lidi
Už teď to navíc vypadá, že jestli vůbec míříme k uzákonění „něčeho jako manželství pro všechny“, ono zásadní slovo – tedy manželství – v takové legislativě figurovat nebude. Takový stav by měl znovu název „partnerství“.
Jak totiž ve společném prohlášení upozornili zástupci českých křesťanských církví: manželství „založil sám Hospodin ve chvíli, kdy stvořil člověka“ a „vždy bylo a bude smluvním vztahem mezi mužem a ženou“.
V České republice se v roce 2021 podle ČSÚ považovalo za věřící jen 15 procent lidí. Naopak vzrostl počet nevěřících, těch je ve společnosti skoro 48 procent. Docela jasně to ukazuje, kam se česká společnost posouvá, že? I přesto je ale leckdy rétorika, již slýcháváme od politiků, shodná právě s tou opírající se třeba o Bibli.
Plodit děti a přátelit se
Naši republiku, známou jako jednu z nejateističtějších zemí světa, tak v alespoň částečném narovnání práv gayů a leseb předběhlo Řecko, kde se přes 90 procent populace hlásí k pravoslaví.
A ne že by z takového kroku byla tamní církev nadšená – ta je stále zaseknutá na lince, že homosexualita je hřích. Řecké vládě i opozici v čele se šéfem levicové strany Syriza Stefanosem Kasselakisem, který je otevřeně gay, je to ale evidentně tak trochu jedno. Proti jsou zejména jen tamní krajní pravice a třeba bývalý premiér Antonis Samaras, který řekl, že takový „nebezpečný zákon vůbec neměl být předložen“.
Nezbývá než Řecku poslat velké gratulace. Je skvělé, že seznam 36 států, v nichž se gayové a lesby mohou vzít, doplnila další země – navíc první pravoslavná. A my v Česku můžeme zatím jen čekat, poklepávat si netrpělivě nohou a dívat se na hodinky, které ukazují rok 2024.
Snad si ty svoje brzy přeřídí i naši zákonodárci a zákonodárkyně. A pak už třeba od poslanců a poslankyň nebudeme muset poslouchat, že manželství je od plození dětí nebo „že by se tomu pro všechny mohlo říkat přátelství“.
