Shinzo Abe

08. 07. 2022, 11:25

Atentát na bývalého japonského premiéra: dosud známá fakta

Jakub Ježek

Krátce před polednem místního času byl dnes v Nara, hlavním městě stejnojmenné prefektury na jihozápadě Japonska, zastřelen bývalý premiér Šinzó Abe. Pachatel byl na místě dopaden. Shrnujeme v tuto chvíli dostupná fakta.

Expremiér se v Nara zúčastnil předvolebního politického mítinku. Původně měl na programu vystoupení v Naganu, ale o den dříve tamní vystoupení zrušil. Abe dvakrát působil jako premiér Japonska v letech 2006–2007 a 2012–2020 za Liberálně demokratickou stranu, která je tradičním hegemonem domácí politické scény. Sám Abe pocházel z politické dynastie a jeho dědeček i prastrýc jsou tak jako on bývalí předsedové a ministři japonských vlád.

Atentát a pachatel

V průběhu projevu k bývalému premiérovi zezadu přistoupil atentátník a ze vzdálenosti dvou metrů mu dvakrát vystřelil do zad. Použil při tom zjevně podomácku vyrobenou dvouhlavňovou zbraň připomínající zkrácenou brokovnici. Po svém činu pachatel zůstal na místě, nesnažil se o útěk a byl ihned zadržen.

https://twitter.com/aaa88421046/status/1545262842475335681

Později byl identifikován jako Tetsuya Yamagami, dvaačtyřicetiletý bývaly příslušník japonského vojenského námořnictva a obyvatel Nary. Jeho motiv je dosud neznámý, objevila se informace, že jako důvod svého činu uvedl nespokojenost s Abeho politikou, avšak bez dalších detailů o konkrétních výhradách nebo ideologickém pozadí jeho činu.

https://twitter.com/CalibreObscura/status/1545287612038090755

Pokud se Šinzó Abe ve své politice něčím vymykal ze standardů nastavených politikou Liberálně demokratické strany, tradičně spojované s podporou spojenectví s USA, konzervativismem, takzvaným japonským hospodářským zázrakem za cenu klientelismu a tlaku na výkon zaměstnanců, byl to jeho odklon od tradičního poválečného pacifismu. Naopak usiloval o posílení role armády a navýšení japonského rozpočtu na obranu. Ale spekulovat, že by zrovna toto mohlo být záminkou k atentátu, je předčasné.

Zbraně a radikalismus v Japonsku

Japonsko má jednu z nejpřísnějších legislativ upravující držení zbraní. Ty až na výjimky podléhají silné regulaci a civilistům jsou zcela nedostupné. Trestných činů spáchaných se zbraní v ruce je v zemi velice málo a vesměs se týkají jen sféry organizovaného zločinu.

Radikální odborová a studentská hnutí spolu s nepopulární americkou vojenskou přítomností a bojem proti vyvlastňování pozemků pro výstavbu infrastruktury vytvořily na přelomu 60. a 70. let podhoubí, ze kterého později vznikly ultralevicové teroristické organizace, jako byla Sjednocená rudá armáda nebo Rudá armáda Japonska. První se rozpadla v běsnění vnitrostranických čistek, druhá své operace přesunula mimo Japonsko a nechvalně proslula svou spoluprací s Lidovou frontou pro osvobození Palestiny.

https://twitter.com/yanono_yano/status/1531602382257549312

Růst japonského hospodářství a blahobytu i policejní represe domácí snahy o terorismus zcela upozadily. Výjimku představoval rok 1995, kdy sekta Óm šinrikjó vedená apokalyptickými ambicemi otrávila v tokijském metru 12 lidí a 50ti dalším závažně poškodila zdraví, jinak se podobné násilí od 70. let na domácí politické scéně prakticky nevyskytovalo. Případ z roku 2019, kdy se Kazuhiro Kusakabe pokusil najet do skupiny lidí, kteří se prvního ledna modlili za své štěstí, čímž údajně chtěl protestovat proti popravě vedení sekty Óm šinrikjó, má podle dosud zveřejněných informací spíše psychiatrické než politické pozadí.

Čtěte také: Tchaj-wan není Ukrajina, ale inspirace nezná hranic. Bude válka ve východní Asii?

Za povšimnutí stojí, že z pravicových internetových kruhů se ozývají hlasy, které zatím bez jakýchkoli důkazů z atentátu viní Čínu a Koreu. Tato obvinění jsou doprovázená také v japonské společnosti bohužel tradičním rasismem, zejména vůči obyvatelům korejského původu

Atentát na čelného představitele domácí politiky představuje v poválečných dějinách Japonska naprostou výjimku a přelom a zřejmě bude znamenat závažný otřes pro domácí bezpečnostní politiku.