Už více než měsíc se Japonsko vzpamatovává z útoku na bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Střelba na politika kvůli kontroverzní náboženské skupině na začátku července tam šokovala širokou veřejnost. I proto, že v zemi jsou politika a náboženství podle ústavy důsledně rozdělené a držení střelných zbraní je přísně regulované. Následky atentátu mají značné dopady na tamní politiku.
Z vraždy japonského expremiéra, o níž již Voxpot v den atentátu psal, je obviněný jednačtyřicetiletý útočník Tecuja Jamagami. Ten 8. července během politické kampaně ve městě Nara vystřelil na Šinzóa Abeho podomácky vyrobenou zbraní a smrtelně ho zranil. Na politika údajně zaútočil proto, že jeho rodina udržovala úzké vztahy s náboženským hnutím nazývaným Církev sjednocení.
Proti této skupině měl podle japonských médií Jamagami dlouhodobou zášť. Vinil ji z bankrotu své rodiny poté, co jí jeho matka věnovala velkou sumu peněz. Některé zdroje uvádějí, že hnutí darovala až 100 milionů jenů neboli téměř 18 milionů korun.
Policie při zákroku chybovala
Událost způsobila v Japonsku šok a mediální bouři. Země má velmi přísnou regulaci střelných zbraní a jejich použití na veřejnosti je tam velmi neobvyklé. Podle průzkumu Small Arms Survey mělo Japonsko v roce 2020 pouze 0,03 obětí zabitých střelnou zbraní na 100 tisíc obyvatel. Pro srovnání, v USA stejným způsobem zemřelo sedm lidí na 100 tisíc obyvatel, v Německu 0,1 lidí.
Experti tvrdí, že bodyguardi mohli politika zachránit, jestliže by jednali dostatečně rychle a dostali ho z dráhy střely.
Politici v Japonsku jsou zvyklí na blízký kontakt s davy a útoky na ně jsou od konce druhé světové války vzácné. Střelbu na bývalého premiéra i zásah bezpečnostních složek při atentátu proto tamní úřady podrobně prozkoumaly – a objevily chyby, které možná zpečetily Abeho osud.
Japonská policie například oznámila, že kvůli personálním změnám nebyl na mítinku v Naře policista, který by hlídal prostor za Abem. Právě zezadu však Jamagami na politika vypálil své výstřely. Na místě také nebyli žádní uniformovaní policejní příslušníci, kteří by svou přítomností mohli případné zločince odradit.
Podle agentury Reuters, která oslovila osm odborníků na bezpečnost, navíc politik mohl přežít, pokud by jeho ochranka zareagovala správně. Během útoku Jamagami vypálil celkem dvakrát. Poprvé minul, a teprve druhý výstřel se stal Abemu osudným. Mezi oběma útoky byla pauza 2,5 sekundy. Experti tvrdí, že bodyguardi mohli politika zachránit, jestliže by jednali dostatečně rychle a dostali ho z dráhy střely.
Kontroverzní církev napojená na politické špičky
Šok z útoku střelnou zbraní a selhání bezpečnostních složek ale nebylo to jediné, co otřáslo vzdálenou ostrovní zemí. Na veřejnost se začaly dostávat i informace o napojení politiků na Církev sjednocení, kvůli které měl Jamagami atentát spáchat. V Japonsku je oddělení církve a státu zaručené ústavou. Ta zakazuje náboženským organizacím či hnutím politické angažmá či získávat od orgánů moci jakákoliv privilegia. Stát také nesmí zajišťovat náboženskou výuku nebo podnikat duchovní aktivity.
„V Japonsku, když budu mít vedle sebe dva domovy důchodců a jeden bude provozovat buddhistický chrám a druhý občanské sdružení, tak ten buddhistický chrám si nesmí zažádat o státní podporu. Nedostane od samosprávy nebo vlády jediný jen, protože by to bylo protiprávní,“ vysvětluje přední český japanolog Jan Sýkora. „Až do takových důsledků jde odluka státu a jakýchkoliv náboženských aktivit,“ zdůrazňuje.
Čtěte také: Atentát na bývalého japonského premiéra: dosud známá fakta
Církev sjednocení je také pro mnohé velmi kontroverzní skupinou. Hnutí založil v 50. letech v Jižní Koreji reverend Son-mjong Mun. Věřil, že je mesiáš, kterému se zjevil Ježíš. Společně s církví vybudoval i rozsáhlou podnikatelskou skupinu, která má ve svém portfoliu například farmaceutickou společnost nebo lom. Podle anglického přepisu zakladatelova jména se pro ni vžilo také označení „moonisté“. Známí jsou mimo jiné i organizováním masových svateb mezi páry, jež se často potkaly jen pár dnů před obřadem. Pobočky mají po celém světě a působí pod organizací Universal Peace Federation (UPF; Univerzální federace míru).
Mnozí kritici hnutí považují za kult, příznivci zase za nepochopenou církev. Někteří odborníci se pak přiklánějí k názoru, že jde o byznys založený na náboženství. Například v Japonsku skupina právníků zastupující oběti nejrůznějších duchovních hnutí řešila v posledních 35 letech více než 35 tisíc stížností právě na Církev sjednocení, a to kvůli přijatým darům. Jejich celková částka měla dosahovat výše 123,7 miliard jenů neboli více než 21 miliard korun.
Mezi účastníky mítinku vládní strany můžete zamíchat lidi, kteří umlčují kritiky. Tuhle práci velice často zajišťovali členové Církve sjednocení.
Smrt Abeho ve spojení s náboženskou skupinou přitáhla pozornost na její vztahy s pravicově konzervativními politiky. Sám expremiér i jeho rodina se s moonisty občas stýkali. Šinzó Abe pro ně například promluvil na videu v roce 2021 na setkání organizace UPF. Jeho pradědeček a další japonský expremiér Nobusuke Kiši se zase před lety zúčastnil jako čestný host církví pořádaného banketu.
I tyto vztahy tedy pravděpodobně patřily mezi důvod, proč si Jamagami vybral za cíl atentátu právě Abeho. Podle vyšetřovatelů útočník prohlásil, že proti církvi cítil zášť více než 20 let. Expremiéra si vybral jako cíl útoku prý proto, jelikož byl přesvědčený, že právě jeho prarodič Kiši pozval hnutí do Japonska z Jižní Koreje, kde původně vzniklo.
Sedmina zákonodárců má problém
Jenže Šinzó Abe nebyl jediným politikem, který se s kontroverzní církví stýkal. Průzkum japonské zpravodajské agentury ukázal, že více než 100 ze 712 ze zákonodárců v Japonsku udržovalo s moonisty nějaké vztahy. Téměř 80 procent z nich bylo z vládnoucí strany Liberal Democratic Party (LDP). Mezi nimi byl i Nobuo Kiši, Abeho mladší bratr.
Vztahy politiků s hnutím jsou podle japanologa Sýkory oboustranně výhodné. Politici je nenavazují kvůli voličským hlasům, jak by se na první pohled mohlo zdát. Využívají je spíše jinak. „Tuto konkrétní církev podporovala rodina Kišiů (do které patřil i Šinzó Abe; pozn .red.), protože příslušníci náboženské sekty napomáhali tehdejšímu premiérovi Nobuskemu Kišimu potlačovat určitou občanskou opozici,“ vysvětluje japanolog. Popisuje pak, jakou roli hráli moonisté při politických shromážděních, kde přirozeně nebyli jen stoupenci LDP.
Čtěte také: Tchaj-wan není Ukrajina, ale inspirace nezná hranic. Bude válka ve východní Asii?
„Mezi účastníky mítinku můžete zamíchat lidi, kteří tyto kritiky v podstatě umlčují. Tuhle práci velice často zajišťovali členové této církve.“ Církev pak podle japanologa mohla na oplátku získat třeba volnější pole působnosti při šíření svého náboženství v Japonsku. Tak to prý funguje i v současnosti.
Česká stopa v UPF
Japonská veřejnost styk politiků a vládnoucí LDP s náboženským hnutím nevnímá pozitivně. Podpora vlády mezi obyvateli začala v posledních týdnech prudce klesat. Přitom hned po atentátu na Šinzóa Abeho byla podle průzkumu Kyodo news její podpora nejvyšší od podzimu minulého roku, kdy se ministři v čele s premiérem Fumiem Kišidou ujali správy země. Oproti tomu v předchozím týdnu už klesla na prozatímní nejnižší hodnotu.
Kritika veřejnosti a její nespokojenost nakonec vedla ke změnám v japonské vládě. Premiér se rozhodl kvůli padající podpoře voličů vyměnit několik ministrů, mezi kterými byl i Abeho mladší bratr a ministr obrany Kiši. Ten oficiálně odstoupil ze zdravotních problémů, ale již předtím se přiznal ke vztahům s moonisty. Většina Japonců také požaduje, aby politici s církví přerušili veškeré vztahy.
Církev sjednocení provozuje své aktivity i v Česku – působí u nás v rámci UPF. Sociální sítě, videa ani příspěvky této organizace si však mezi Čechy nezískaly výraznější ohlas, většina z nich má jen pár zhlédnutí. Pořádá ale přednášky, na které si zve české politiky. A daří se jí pro své akce získávat i vlivná jména.
Pro UPF přednášel například bývalý premiér Mirek Topolánek (exčlen ODS) či někdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), poslankyně Nina Nováková (KDU-ČSL) nebo politický komentátor Roman Joch, manžel Jany Jochové, která je předsedkyně Aliance pro rodinu. Dodejme jen, že všichni jsou křesťané, a stejně jako s církví spříznění politici v Japonsku i české osobnosti spojené s UPF zastávají konzervativní politické názory.
