Globální změny klimatu jsme si navykli spojovat především s oteplením. Jakkoli v celoplanetárním průměru teplota stoupá, nemusí to nutně znamenat, že lokálně a v časově omezeném úseku nemůže být chladněji. Současný studený konec léta je toho důkazem.
Chladné a vlhké zářijové počasí se stalo námětem mnoha rozhovorů. Lidé, kteří odkládali domácí dovolené na září, aby se vyhnuli davům v exponovaných lokalitách, ho proklínají. Houbaři naopak díky dostatku srážek a jejich menšímu odparu zažívají nevídané žně, a to zejména pozdnějších druhů hub, kterým studenější prostředí nevadí.
Vývoj teploty v Praze-Libuši, v polovině září je zřetelný začátek chladnějšího počasí / Zdroj: pocasi.divoch.cz
Pejskaři nechávají za dveřmi bytů hadry na otření tlapek po návratu z venčení a děti na pískovištích se radují, protože navlhlý písek lépe drží. Jaká je ale příčina toho, že se babí léto – minimálně zatím – nekoná?
Každý vnímá, že se jaro, léto i zima mění
Ze svého pražského dětství první poloviny 80. let si pamatuji, že v zimě bylo třeba odhazovat lopatou sníh. To aby se člověk od branky ke dveřím domku nemusel brodit po kolena – nebo v mém případě téměř po pás – ve sněhu. Od té doby však sněhu ubylo, a to nejen v nízkých nadmořských výškách. I na horách, kde ho býval dostatek, dnes k nevelké radosti ekologicky smýšlejících lidí pracují na vodu i energii náročná sněžná děla.
Jakkoli většina lidí vnímá změny, ke kterým postupně dochází vlivem oteplení ve třech ročních obdobích, podzim jako kdyby zůstával stranou.
Jaro míval člověk spojené s dešti, blátem, kalužemi a nezaměnitelnou vůní rozmrzající promáčené půdy. Rodina mého kamaráda na Mělnicku pěstuje už po mnoho generací zeleninu. Tvrdí, že od 90. let je stále obtížnější a méně rentabilní věnovat se sortimentu rostoucímu v první polovině jara. Listové saláty jsou drobnější, raná kořenová zelenina jako ředkvičky nebo mrkev bez zalévání dosahuje menších výnosů. Vody ve studních je méně a náklady na její čerpání jsou větší. Kamarád říká, že je to způsobeno suššími a teplejšími jary. V paměti mi utkvělo jeho tvrzení, že tohle období, jak ho znal, se některé roky vytrácí a mírná zima přechází během několika týdnů rovnou do léta.
Čtěte také: Bez lesů nepřežijeme, je načase změnit naše vnímání přírody, říká odborník na klima
Změnilo se i léto. Na vedro si zejména ve městech stěžují i ti, kteří po léta tvrdili, že jim horko nevadí. Jsem mimochodem jedním z nich. Firmy instalující klimatizace zažívají rekordní obrat a letecké snímky českých měst a vesnic pomrkávají modrými oky zahradních bazénů, v nichž lidé hledají dočasné útočiště před letními vedry.
Pocity s oporou v datech
Co je ale naprosto zásadní, že tyto popisované, do značné míry subjektivní pocity, které se neopírají o měření, mají oporu v meteorologických datech. Nemůžeme je odmítnout poukazem na idealizaci dětských her v kulisách ladovské zimy nebo klišé o neustále bědujících zemědělcích, jejichž úhlavními nepřáteli jsou zejména jaro, léto, podzim a zima.
Vytrvale klesá počet dní, při kterých je na meteorologických stanicích během roku naměřena alespoň minimální sněhová pokrývka. Pokud není v zimě sníh, nemůže během jarního tání ani zavlažovat půdu. Mapy zachycující vlhkost v půdním profilu, jejichž interpretace se dá shrnout jako „je sucho“, se staly koloritem jarního zpravodajství.
Jako ukazatel změny klimatu v ČR může sloužit i nárůst tropických dní a pokles těch ledových. Zatímco dříve bylo v Praze mnohem více dní s teplotou pod 0 °C než s teplotou nad 30 °C, v posledních letech jsou tyto počty srovnatelné. / Zdroj: Infografika Tropické a ledové dny v Praze-Ruzyni od autora Fakta o klimatu / CC BY 4.0
V 80. letech byl v Praze během roku počet takzvaných ledových dnů, kdy teplota nepřekročí 0 °C, i pětkrát větší než počet tropických dnů, kde maximální teplota přesáhne 30 °C. V roce 2018 se tyto počty vlivem vyšších teplot prakticky vyrovnaly.
Ve výčtu ročních období v předchozím mezititulku ne náhodou chyběl podzim. Jakkoli většina lidí vnímá změny, ke kterým postupně dochází vlivem oteplení ve třech ročních obdobích, podzim jako kdyby zůstával stranou. A i tento subjektivní dojem má oporu v datech.
Dlouhou dobu dokonce nebyl trend nárůstu podzimních teplot na podzim, na rozdíl od zbytku roku, vůbec pozorovatelný. To se sice změnilo v poslední dekádě, stále však jde o změny výrazně menší oproti ostatním ročním období. Překvapivým faktem je, že uspokojivé a kategorické vysvětlení nejmenších odchylek podzimních teplot oproti dlouhodobému průměru v porovnání se zbytkem roku nemají zatím ani odborníci.
Podzim se otepluje nejméně. Průměrná roční teplota v Česku narostla za posledních 61 let o 2,03 °C. Trendy v oteplování jednotlivých měsíců jsou však různé. Nejvíce se oteplilo v prosinci, lednu, červenci a srpnu – tyto měsíce se mezi roky 1961 až 2021 oteplily o více než 2,7 °C. / Zdroj: Infografika Trend nárůstu teplot v ČR v jednotlivých měsících od autora Fakta o klimatu / CC BY 4.0
Když po příčinách před nedávnem pátral tým projektu Fakta o klimatu, požádal o vysvětlení docenta Michala Žáka z Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Ten se vyjádřil takto: „Existují studie, které se touto problematikou zabývají, ale nepřinášejí úplně uspokojivé odpovědi. Část bude souviset se změnou cirkulace v těchto podzimních měsících, určitá vazba souvisí i s děním v Arktidě (pomalejší zamrzání mořského ledu v září a říjnu), případně s vnitřní variabilitou klimatu. Já vím, že to není moc jasná a konkrétní odpověď, ale vzhledem ke komplexnosti a nelinearitě klimatického systému to o moc jednodušeji nejde.“
Proč se v oblasti, kde leží Česká republika, jeví podzim jako nejméně dotčený trendem nárůstu teploty, zatím tedy nevíme. Známe jen možné indicie pro další výzkum.
Jet stream za to nemůže
Vysvětlení chladného září pohledem klimatických změn tedy chybí. Začal jsem proto pátrat nad příčinami aktuálního počasí z pohledu krátkodobějších poměrů panujících v atmosféře.
V posledních týdnech na sociálních sítích trendovala animace takzvaného jet streamu neboli tryskového proudění. V jeho průběhu byla patrná velká „vlna“ nebo výběžek, který se od severu odchyloval čím dál více na jih, čímž zabral většinu střední Evropy.
Strong cool-down in Europe right now 📉
You can see how amplified the jet stream becomes, which helps deliver cool air from the Arctic. pic.twitter.com/0DidzRNs37
— Scott Duncan (@ScottDuncanWX) September 17, 2022
Jet stream je jev objevený vojenskými letci v druhé světové válce. Velice zjednodušeně je to rychlé proudění vzduchu ve tvaru dvou trubic na každé zemské polokouli ve směru rovnoběžek. Vyskytuje se na hranicích mezi chladnými a mírnými oblastmi a na hranicích mezi subtropickými a tropickými oblastmi. Výrazně silnější je to první z nich. V oblasti Evropy běžně prochází na úrovni Polska, ale jeho vlnění může místy zasahovat až do Středozemí.
Podle reakcí na animaci, a ani já jsem nebyl výjimkou, vznikl v řadě laiků pocit, že za současným chladnějším obdobím stojí právě tato výchylka v tryskovém proudění, které se posunulo výrazně na jih a vede k „nasávání“ chladného vzduchu ze severní Skandinávie. Požádal jsem proto o vysvětlení meteorologa Petra Münstera, vedoucího prognózního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu v Brně.
Globální změny klimatu ale nemusejí vždy vypadat jen tak, že v konkrétní oblasti bude nutně tepleji.
Ukázalo se, že moje představa je naprosto chybná. „Jet stream nezpůsobuje přenos chladnějšího počasí, on jej lemuje,“ upozorňuje Petr Münster. Změny klimatu – respektive určité extrémy – jsou podle něho zapříčiněny přehříváním některých lokalit, kde pak vzniká větší tlakový gradient. Výsledné tlakové útvary se tedy mohou vyvinout tak, že zasahují přes spoustu rovnoběžek. Ty potom způsobují třeba pohánění vzduchu z Afriky až do Skandinávie. Někde jinde zas naopak stojí za průnikem arktického vzduchu na jih. Přesun velkého množství teplého nebo studeného vzduchu oproti „průměrnému počasí“ pak vnímáme jako extrémní projevy.
Mapa zachycující stav z 28. září. Dobře viditelné proudění studeného vzduchu do Střední Evropy ze severu a severozápadu. / Zdroj: ČHMÚ CC BY-NC-ND 3.0 CZ
V případě vlny ve vizuálně atraktivní animaci tryskového proudění jsem nepozoroval příčinu chladného počasí. Jak mi Petr Münster vysvětlil, jet stream se na přílivu chladu nijak nepodílí. „Je to jen dobře zobrazitelný a animovatelný proud vzduchu ve výškách, abychom viděli, kam až se dostal teplý nebo studený vzduch,“ upřesňuje expert.
Proudění teplého a studeného vzduchu do konkrétních lokalit je ale poháněno vyrovnáváním rozdílů mezi oblastmi vysokého a nízkého tlaku vzduchu, nikoli prouděním jet streamu. K současnému chladnějšímu počasí pak Münster dodává: „Od Severního moře do střední Evropy zatekl studený vzduch, a zrovna se to tak v Evropě nakombinovalo, že žádný tlakový útvar neměl takovou pozici, aby tento vzduch vyměnil za teplejší.“
Co nás čeká v budoucnu
Mé pátrání nad současným chladnějším počasím tak nekončí žádným interesantním zobecnitelným závěrem pro ty, kteří chtějí vědět, jak budou v Česku vypadat podzimy, jež nás v dalších letech čekají. Stručně řečeno, toto září je chladnější proto, že „to tak prostě vyšlo“. Oblasti s odlišným tlakem vzduchu jsou aktuálně rozmístěny tak, že do střední Evropy proudil a stále proudí studený severní vzduch. Jak to nakonec v závěrečné debatě nad mými otázkami lakonicky shrnul i Petr Münster: „I babí léto je situace se specifickou konfigurací tlakových útvarů – letos to holt nevyšlo, respektive to vyšlo opačně.“
Tryskové proudění je sice velmi atraktivní jev, ale na klimatu se nepodílí. Pokud má vliv na místní počasí, tak tím, že může ovlivnit proudění vzduchu a zasáhnout do tvorby bouřkových oblaků a vést například k jejich extrémním projevům.
Čtěte také: Jsme jen pár kroků od pohromy, státy na klimatickém summitu bojují o desetiny stupně Celsia
Otázka, jak se do budoucna může projevit globální změna klimatu na průběhu podzimního počasí ve střední Evropě, je dosud nejasná. Jak už jsem zmínil, růst teploty, který je připisován změnám klimatu, se zatím v září, říjnu a listopadu projevuje ve srovnání se zbytkem roku nejméně. Globální změny klimatu ale nemusejí vždy vypadat jen tak, že v konkrétní oblasti bude nutně tepleji. Vedou však tomu, že roste počet jevů, které interpretujeme jako odchylky od normálu a že ty se dále mohou zvětšovat. Anebo se s jejich výskytem setkáváme i v lokalitách, v nichž jsme na to nebyli zvyklí.
Mapa Evropy s teplotními údaji z 22. září. Všimněte si nízkých teplot v ČR a Německu v porovnání s okolními zeměmi. / Zdroj: ČHMÚ CC BY-NC-ND 3.0 CZ
Počasí v Evropě zásadně ovlivňují rozdíly v ohřívání vzduchu mezi Arktidou a kontinentem. A střídání chladného antarktického a teplého subtropického vzduchu kolem jarní a podzimní rovnodennosti je faktor, který má zásadní vliv na to, zda jaro a podzim hodnotíme jako teplé nebo chladné.
Arktida je v posledním desetiletí nejrychleji se oteplující částí planety. Počasí je ale výsledkem takového množství jevů, že minimálně zatím nelze s jistotou říci, jaký konkrétní dopad to může mít na trendy meteorologických poměrů českého podzimu.
