Po několika měsících od spuštění ChatGPT se koncem srpna dočkali prvních chatbotů i čínští uživatelé. Kromě technických výzev, jimž čelí vývojáři po celém světě, se totiž musí v komunistické zemi popasovat i s důkladnou kontrolou. Až poté mohou být chatboty zpřístupněny veřejnosti.
Nejpopulárnějším čínským chatbotem je jednoznačně Ernie – podle firmy Baidu, která ho vytvořila, překročil počet uživatelů jeden milion již po 19 hodinách od spuštění. ChatGPT od americké výzkumné společnosti OpenAI trvalo překonání tohoto milníku pět dní.
Ernie funguje primárně v čínštině, nicméně dostupný by měl být i mimo ČLR. K přihlášení je však nezbytné tamní telefonní číslo, což používání modelu za hranicemi země značně komplikuje.
Poprvé byl Ernie představen v březnu 2023, čtyři roky po zahájení vývoje. Prezentace však působila velmi nepřesvědčivě. Namísto interaktivních ukázek společnost pouze promítala připravená videa a model zpřístupnila jen vybraným uživatelům k testování. Nyní firma Baidu věří, že interakce s velkým množstvím uživatelů pomohou v dalším vývoji modelu.
Ernie lépe odpovídá v čínštině a na otázky spojené s aktuálním děním, ChatGPT má zas údajně navrch u komplexnějších a kreativnějších úkolů.
Oproti západním společnostem musí čínské jazykové modely nejdříve projít schvalovacím procesem ze strany státu. Spuštění (nejen) Ernieho tak bylo pravděpodobně zpomaleno vytvářením legislativy pro jazykové modely, která celý kontrolní proces ukotvila.
Zákon byl dokončen v polovině srpna a prověřovací proces prvních modelů byl tedy mnohem rychlejší, než se očekávalo – na konci měsíce čínská vláda povolila spuštění Ernieho i dalších sedmi jazykových modelů. Například start-upy podporované společností Tencent vytvořily chatbot Minimax a firma Meituan, jež se jinak soustředí na objednávání a doručování jídla a zboží, spustila chatbot jménem Zhipu.
Ernie vs. ChatGPT
Stejně jako ChatGPT i Ernie generuje texty na základě promptů ze strany uživatelů, a kromě čínštiny zvládá komunikaci i v jiných jazycích, včetně angličtiny. Navíc generuje i obrázky, což zdarma dostupná verze ChatGPT neumí.
Významnou výhodu poskytuje připojení na internetový vyhledávač Baidu, čínský ekvivalent Googlu, což Erniemu umožňuje reagovat na aktuální témata. Volně přístupná verze ChatGPT naopak pracuje s informacemi do září 2021 a dotazy na současné otázky nezvládne.
Analýza čínského deníku China Science Daily tvrdí, že Ernie v řadě testů překonal volně dostupnou verzi ChatGPT 3.5 i placenou verzi ChatGPT 4. Jeden z testů například sledoval schopnost modelu odpovídat na otázky ze standardizovaných testů běžně používaných například během přijímacích zkoušek na vysoké školy v Číně a USA.
Bližší pohled na výsledky této prověrky však ukazuje, že Ernie předčil ChatGPT pouze v případě testů provedených v čínštině, zatímco v angličtině byla placená verze ChatGPT lepší pokaždé.
Čtěte také: Bodu, od kterého už umělá inteligence nepůjde vypnout, si ani nemusíme všimnout, říká Kulveit
Podrobná srovnání schopností obou modelů od nezávislých pozorovatelů zatím chybějí a k dispozici jsou převážně střípky informací od novinářů, kteří s Erniem interagovali. Zatímco několik autorů potvrzuje, že Ernie lépe odpovídá v čínštině a na otázky spojené s aktuálním děním, ChatGPT má zas údajně navrch u komplexnějších a kreativnějších úkolů. Na přesnější zhodnocení si však budeme muset počkat.
Zpět na výsluní?
Společnost Baidu před více než 20 lety spustila stejnojmenný vyhledávač, přičemž přes 70 % vyhledávání na čínském internetu začíná právě na něm. Spolu se společnostmi Alibaba a Tencent – známými pod zkratkou BAT – tvoří trio čínských internetových gigantů, které vévodí výzkumu a aplikacím umělé inteligence.
Čínské jazykové modely musejí respektovat socialistické hodnoty a podléhají přísné cenzuře. Je to stejné jako u tradičních a sociálních médií.
Nicméně v porovnání s Alibabou a Tencentem společnost Baidu rostla v posledních letech výrazně méně, jelikož uživatelé začali více vyhledávat přímo v superaplikacích, jako je třeba i WeChat od Tencentu. Ty totiž sdružují spoustu funkcí na jednom místě – od objednávání jídla a nákupu letenek až po komunikaci s přáteli a objednávání k lékaři.
Společnou výzvou je pro všechny tři giganty také rapidní růst mnoha start-upů, které se na rozvoj digitálních technologií a AI zaměřují.
Baidu tak postupně v tržní hodnotě předběhly jiné společnosti, včetně nákupních a doručovatelských platforem Meituan a Pinduoduo. Ernie tedy představuje pro společnost velkou příležitost vrátit se na výsluní mezi momentálně úspěšnější konkurenci.
Kromě obecného chatbotu navíc Baidu nabízí jiným společnostem přizpůsobení modelu pro specifická využití a patří i mezi největší poskytovatele cloudových služeb v Číně.
Mantinely pro umělou inteligenci
Čína vnímá umělou inteligenci jako jeden z vědních oborů, ve kterých touží dosáhnout světové dominance. Podle jejích politických představitelů je totiž právě AI klíčem k zajištění bezpečnosti země a k dalšímu rozvoji, včetně ekonomického růstu.
Kromě příležitostí, jež umělá inteligence přináší snad ve všech stěžejních odvětvích – od vojenských technologií přes administrativu, výrobní procesy až po zdravotnictví –, může představovat pro čínskou komunistickou stranu i hrozbu. Ta se proto snaží držet tempo s vědeckým pokrokem a nastavovat hranice.
Jazykové modely totiž musejí nevyhnutelně sloužit potřebám strany – respektovat socialistické hodnoty a podléhat přísné cenzuře. Je to stejné jako u tradičních a sociálních médií.
Právě nevhodně vygenerované odpovědi na některé citlivé otázky, například ohledně statusu Tchaj-wanu, situace v oblasti Sin-ťiang nebo v Hongkongu, by mohly narušit pečlivě kontrolovaný prostor. To by pak mohlo ohrozit důvěru v komunistickou stranu a potenciálně i vnitřní stabilitu země.
Čtěte také: Virtuální Ježíš i buddhističtí roboti. Jak proniká umělá inteligence do náboženství?
Původní návrh legislativy pro regulaci jazykových modelů dával jasně zodpovědnost za nevhodné vygenerované odpovědi čínským společnostem, což by stavělo vývojáře do velmi obtížné pozice. Nakonec by mohlo dojít i ke zpomalení pokroku v této oblasti.
Finální verze zákona, kterou ČLR schválila v polovině srpna, je však o poznání mírnější. Čínské společnosti tak musejí podniknout pouze „dostatečná opatření“, aby byla data použitá na vytrénování modelu přesná a pravdivá, ne však vyloženě zaručit absolutní přesnost samotných výstupů. Dále se očekává, že společnosti naleznou technická řešení, která zajistí, že modely vygenerují co nejméně obsahu porušujícího zásady státní kontroly.
Chatbot Ernie zmínil, že je ,povinností všech obyvatel Číny, včetně tchajwanských krajanů, dosáhnout sjednocení vlasti‘.
V případě citlivých politických témat mohou vývojáři některých čínských společností, včetně Baidu, pracovat s rozsáhlými seznamy klíčových slov, která jsou již monitorována na sociálních sítích. Jen v případě prezidenta Si Ťin-pchinga existuje přes 35 tisíc hesel, která jsou na čínském internetu cenzurována. Seznam se navíc stále rozšiřuje, jak kreativní uživatelé přicházejí s novými přezdívkami pro hlavu státu.
Přestože tedy první jazykové modely Čína spustila několik měsíců po těch amerických, v přípravě regulací je Čína v čele. USA, ani Evropská unie, totiž momentálně nijak populární chatovací boty neošetřují. Tato a další čínská AI legislativa tedy může sloužit jako inspirace i pro jiné státy, zejména ty autokratické.
Recitování oficiálních postojů
Na citlivé politické otázky Ernie reaguje různě. V některých případech se pokouší změnit téma a navrhuje uživateli: „Pojďme se bavit o něčem jiném.“ U jiných otázek tvrdí, že nemá „žádné relevantní informace“ a další přímo blokuje.
Konkrétně v případě otázky, zda je Tchaj-wan samostatnou zemí, odpovídá v souladu s postoji čínské komunistické strany, která považuje ostrov za neoddělitelnou část ČLR. Ernie například zmínil, že je „povinností všech obyvatel Číny, včetně tchajwanských krajanů, dosáhnout sjednocení vlasti“.
Na druhou stranu, při diskusi o Tchaj-wanu v angličtině chatbot údajně uvedl, že „Každý by měl respektovat volbu a rozhodnutí tchajwanského lidu.“ Podobné odchylky od oficiálních postojů čínské vlády však budou spíše výjimkou.
Čtěte také: Komunistou musí být i umělá inteligence. Jak Čína kontroluje jazykové modely?
Ohledně dění v autonomní oblasti Sin-ťiang, kde čínská vláda porušuje lidská práva Ujgurů a dalších menšin, Ernie většinou recituje čínská oficiální sdělení, že se jedná o deradikalizaci extremistů ve vzdělávacích centrech.
Co se týká původu covidu-19, Ernie podle deníku The Economist tvrdil, že virus vznikl v roce 2019 mezi americkými uživateli e-cigaret. Do čínského Wu-chanu se měl dostat spolu s americkými humry.
Cenzuru lze někdy obejít, ať už zkoušením různých zadání pro chatbot, nebo komunikací v jiném jazyce. Lze však předpokládat, že svobodný přístup k informacím „z úst“ AI se pro Číňany ještě více zúží. Společnost Baidu bude monitorovat konverzace uživatelů, rozšiřovat seznamy blokovaných klíčových slov a reakce modelu upravovat tak, aby respektovaly nařízení strany.
Článek vznikl ve spolupráci s týmem čínských projektů Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Podívejte se také na naši reportáž z Tchaj-wanu:
