Zatímco americké burzy padají, Evropská unie připravuje odvetu na Trumpova cla. Zatím nejostřeji proti nim vystoupil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Z Elysejského paláce zazněla zatím nejtvrdší evropská reakce na kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zavedl dalekosáhlá cla a rozpoutal tak obchodní válku.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval evropské podniky, aby v odpovědi na Trumpovy cla dočasně přestaly investovat na druhé straně Atlantického oceánu.
„Je důležité, aby budoucí investice byly na nějakou dobu pozastaveny, dokud si nevyjasníme věci mezi Spojenými státy a Evropou,“ prohlásil Macron během setkání se zástupci a zástupkyněmi sektorů, na která cla dopadnou.
Čtěte také: Trumpova obchodní válka je tu. Jakou vyvolá odvetu?
„Jaký vzkaz bychom vyslali, kdyby hlavní evropští hráči investovali miliardy eur do americké ekonomiky, když na nás Spojené státy uvalují cla?“ položil řečnickou otázku.
Razantní reakce francouzského prezidenta tím nekončí. Macron naznačil, že by Evropská unie mohla odvetně zasáhnout americké technologické giganty, kteří v Evropě platí jen velmi nízké daně.
Právě zdanění těchto hráčů je mezi nejsilnějšími kartami, které může Brusel vůči Trumpovi vytáhnout. Brusel této možnosti dokonce přezdívá „bazuka“.
Macronovy výroky neujdou pozornosti Bílého domu a mohou vyvolat hněv amerického prezidenta. Na jeho lednovou inauguraci dorazila řada zakladatelů těchto technologických obrů od Marka Zuckerberga přes Jeffa Bezose po všudypřítomného Elona Muska.
Burzy padají
Trump si do Růžové zahrady Bílého domu, kde proběhla tisková konference oznamující nová americká cla, přinesl tabulku se seznamem vybraných států. Seznam zahrnoval americká cla a následně cla, která si uvedené země vůči USA údajně účtují. Prezident ale nevysvětlil, jak ke světovým číslům dospěl.
V některých případech zarážející čísla okamžitě vyvolala vlnu spekulací a domněnek. Očekávání, že údaje jsou založeny na stávajících clech plus dalších obchodních bariérách, se nepotvrdily.
Bílý dům po vlně kritiky a posměšků zveřejnil své vysvětlení a oficiální výpočet. Server BBC ho vysvětluje na příkladu Číny: Spojené státy z Číny nakupují více zboží, než tam prodávají. Obchodní deficit dosahuje na 295 miliard dolarů, zatímco celková hodnota zboží, kterou USA kupují od Číny je 440 miliard dolarů.
Trumpova administrativa následně vydělila částku 295 číslem 440, a výsledek vynásobila stovkou. Tím dospěla k číslu 67 procent, které objevuje v prvním sloupci Trumpova seznamu.
Číslo bylo následně vyděleno dvěmi, čímž vyšlo 34 – Trump tak na Čínu uvalil novou 34procentní přirážku.
Na kroky amerického prezidenta reagovaly ve čtvrtek 3. dubna americké burzy dalším propadem a mají za sebou vůbec nejhorší den od roku 2020, kdy se svět potýkal s koronavirovou pandemií.
Například index Dow Jones ztratil čtyři procenta, zatímco index S&P 500 odepsal 4,8 procenta. Ještě hůře na tom byl technologický index Nasdaq, který spadl o zhruba šest procent.
