Spolu se s vzestupem krajně pravicové kriminality přibývá v Německu útoků na běžence a na ubytovací centra, kde přebývají. Odrážejí celkový obrat tamních politických nálad.
Berlín zažívá výrazný nárůst v útocích na žadatele o azyl a na centra, kde běženci přebývají. Nárůst souvisí se vzestupem krajně pravicové kriminality i přitvrzením německé migrační politiky.
Oficiální údaje ukázaly, že v roce 2024 se v hlavním městě odehrálo 77 útoků na žadatele o azyl a běžence a došlo k osmi případům úmyslného poničení jejich obydlí. O rok dříve došlo k 32 útokům na lidi a k žádnému na obydlí, konstatoval pro tiskovou agenturu dpa Ario Ebrahimpour Mirzaie, poslanec za stranu Zelených.
„Požadujeme jasný plán na ochranu běženců, viditelnou policejní přítomnost v ohrožených ubytovacích centrech, komplexní prevenci a hlavně pak takovou politiku, která jasně rozpozná krajně pravicové násilí a bude proti němu bojovat,“ komentoval poslední data jeho stranický kolega Jian Omar.
V Berlíně žije v oficiálních centrech a na ubytovnách zhruba pětatřicet tisíc registrovaných běženců a dalších deset tisíc je v nouzovém ubytování například na bývalém letišti Tegel na okraji Berlína.
Poslední údaje o nárůstu v počtu útoků odráží celostátní trend. V únoru německé ministerstvo vnitra oznámilo, že loni se podle předběžných údajů odehrálo 218 „politicky motivovaných“ útoků na ubytovací centra pro migranty. Předloni jich bylo pro srovnání 167.
V Německu se postoj k migraci zvolna proměňuje. V roce 2015 do země přišel více než milion běženců a tehdejší kancléřka Angela Merkel pronesla mnohokrát skloňovaný výrok „Wir schaffen das“, tedy „zvládneme to“.
Její slova a postoje ale dávno odvál čas a mnozí Němci jim už nevěří. Právě migrace byla jedním z klíčových témat únorových předběžných voleb a dokonce se jí na čas podařilo zastínit ekonomiku. Jedním z důvodů byl útok v bavorském městě Aschaffenburg.
Zhruba měsíc před volbami tam odmítnutý žadal o azyl z Afghánistánu zavraždil dvouleté dítě a muže a další tři lidi zranil. Následně vyšlo najevo, že psychicky nemocného útočníka měly úřady deportovat už v roce 2023.
Čtěte také: Německo chystá deportační lety do Sýrie a Afghánistánu
V nedávných parlamentních volbách skončila na druhém místě krajně pravicová a protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem získala téměř 21 procent hlasů. Ten z ní udělal vůbec největší opoziční stranu.
Nedávno navíc průzkum společnosti Ipsos ukázal, že pokud by se volby konaly nyní, AfD by zvítězila. Je to vůbec poprvé, co se tato strana dostala do čela celostátního průzkumu veřejného mínění.
Přitvrdit proti běžencům plánuje také budoucí německý kancléř, lídr tamních konzervativců Friedrich Merz, který nedávno uzavřel velkou koalici se sociálními demokraty (SPD). Vedle deportačních letů do Afghánistánu nebo Sýrie plánuje pozastavit slučování rodin v případech, kdy mají běženci jen dočasnou azylovou ochranu.
