Vliv miliardářských majitelů na média není tématem pouze v Česku. Během víkendu se rozjelo drama okolo deníku The Washington Post a jeho majitele Jeffa Bezose. Novináři rezignují, čtenáři ruší předplatné, ale majitel své rozhodnutí měnit nehodlá.
Americký deník The Washington Post měl v plánu oficiálně podpořit kandidaturu Kamaly Harris na prezidentku Spojených států. Dokud v tom redakci nezabránil majitel.
„Moje bohatství a byznysové zájmy můžete chápat jako ochranu před zastrašováním. Nebo je můžete chápat jako síť střetávajících se zájmů,“ napsal aktuálně třetí nejbohatší člověk světa Jeff Bezos na obhajobu svého kontroverzního zásahu.
„Na jednu nebo druhou stranu to posouvají jen moje vlastní zásady. A ujišťuju vás, že moje postoje opravdu zásadové jsou,“ stojí v textu, který vyšel v komentářové rubrice Bezosem vlastněného deníku.
Reaguje tím na lavinu, kterou spustilo oznámení z pátku 25. října: The Washington Post poprvé od roku 1976 nepodpoří žádného z prezidentských kandidátů.
Vyjádření podpory představují v americkém mediálním provozu běžnou praxi a nejčastěji mají podobu textu s odůvodněním redakční volby. Například deník The New York Times takto svoje stanovisko vyjadřuje přes sto šedesát let.
Čtěte také: Musk skáče, jak Trump píská. Porušil volební zákony?
Rozhodnutí The Washington Post spustilo citelnou vlnu nevole mezi čtenářstvem. Své digitální předplatné zrušilo k pondělí 28. září přes 200 tisíc lidí – zhruba osm procent veškerého platícího čtenářstva.
Podle zdrojů americké veřejnoprávní stanice NPR přitom počty zrušených předplatných nadále stoupají. „Je to obrovské číslo,“ uvedl pro stanici Marcus Brauchli, šéfredaktor listu mezi lety 2008 a 2012.
Nespokojenost se ozývá i zevnitř redakce. Dva komentátoři podali výpověď a tři novináři rezignují na svá místa z desetičlenné editorské rady. Právě ta měla přitom podle informací Columbia Journalism Review už připravenou první verzi stanoviska podpory – pro Kamalu Harris.
Právě obejití tohoto orgánu považují novináři za zásah do své autonomie. „Rozhodl to majitel Jeff Bezos. To podrývá práci našich členů v době, kdy bychom měli naopak rozšiřovat řady našich čtenářů,“ stojí v prohlášení odborové organizace The Washington Post Guild.
Byť oznámení v pátek představil jako „svoje“ ředitel a vydavatel Will Lewis, právě jeho načasování – pár dní před americkým prezidentskými volbami – vyvolává pochyby.
To uznal ve svém komentáři i samotný Bezos „Šlo o špatné naplánování, ne záměrnou strategii,“ hájí se miliardář.
Odvolává se přitom na kořeny deníku, který stanoviska podpory nezveřejňoval až do sedmdesátých let. Dále pak zmiňuje klesající důvěru v média, která podle posledního průzkumu Gallupova ústavu spadla dokonce pod úroveň amerického Kongresu.
Některá americká média od otevřené podpory politických kandidátů ustupují. Například The New York Times letos přestaly vydávat stanoviska k volbám v rámci New Yorku, ale na federální úrovni v nich pokračují. Již dříve od této praxe opustily také Chicago Tribune nebo Minnesota Star Tribune.
Podobný scénář jako v případě The Washington Postu – s rezignacemi a zrušenými předplatnými – se navíc jen před pár dny odehrál v listu Los Angeles Times. Tam je ze zásahu do redakčních rozhodnutí obviňován Patrick Soon-Shiong, americký podnikatel především ve zdravotnictví.
