Některé americké průzkumy veřejného mínění ukazují narůstající preference úřadujícího prezidenta. Jak Joe Biden, tak Donald Trump ale mají spoustu problémů a průzkumy je v této fázi nutné brát s velkou rezervou.
Americká média informují o tom, že prezident Joe Biden předčil očekávání a v několika průzkumech předběhl svého republikánského rivala Donalda Trumpa. Píše o tom časopis Newsweek, deník The Hill, ale také britský The Economist.
Newsweek dokonce jeden z průzkumů označil za „ohromující“. To platí jedině v kontextu uplynulých několika měsíců, v rámci kterých Joe Biden s Trumpem v boji o veřejné mínění neustále prohrával.
Pro Bidena a demokraty je to jistě dobrá zpráva. Za zlepšujícími se preferencemi se dá tušit několik faktorů. Jednak se v uplynulých týdnech lehce zlepšilo mínění Američanů o tom, nakolik pod Bidenovou vládou šlape americká ekonomika. Na začátku března také Biden pronesl plamenný proslov před americkým Kongresem, ve kterém alespoň na chvíli rozptýlil obavy ohledně svého přílišného stáří.
„Příliš bych nevěřil žádnému průzkumu, dokonce ani hrstce průzkumů. Týmy obou kandidátů vědí, že tento závod je nyní téměř vyrovnaný, a pravděpodobně to tak nějakou dobu zůstane,“ řekl pro Newsweek politolog Heath Brown ze City University of New York.
Jakkoliv pak není divu, že si demokraté ve světle lepších výsledků trochu oddechli, rozhodně by neměli příliš slavit. Aktuální průzkumy je totiž třeba brát s velkou rezervou, a to hned z několika důvodů.
Spousta otázek a slabin
Ten první představuje jednoduchý pohled do kalendáře. Do prezidentských voleb zbývá ještě spousta času – proběhnou až v úterý 5. listopadu, tedy za více než sedm měsíců.
Letošní předvolební přestřelky tak budou trvat nebývale dlouho. V obou stranách je o nominantech již jasno, a předvolební kampaň se tak rozjíždí už teď – a nikoliv až po letních sjezdech stran, jako tomu bývá obvykle.
Ve zmíněných průzkumech, kde teď Biden vede, přitom nemá velký náskok. Vesměs se jedná o rozdíl jednoho či dvou procentních bodů – to znamená, že Bidenovo vítězství spadá do statistické chyby, která ve většině průzkumů čítá několik procent.
Některé přitom počítají až s desetinou nerozhodnutých voličů. Ti by mohli Bidenův drobný náskok snadno vymazat. Stejně tak lze očekávat, že výsledek v klíčových státech ovlivní výsledky „nezávislých“ kandidátů, jako například Roberta F. Kennedyho jr. Ten se i díky slabinám Trumpa i Bidena těší na podobného kandidáta nebývale silné podpoře. Dle nedávného průzkumu v Siena College zveřejněného deníkem New York Times ztrácí Kennedy na své rivaly v některých klíčových státech jen několik málo procent.
Vedle toho musíme mít na paměti, že průzkumy ukazují celofederální preference. Tak se ale o amerických prezidentech nerozhoduje. Uchazeč o post prezidenta musí reálně nasbírat dostatečný počet „volitelů“ rozložených v jednotlivých státech federace.
U obou kandidátů pak americká veřejnost s obavami sleduje jejich zdraví v souvislosti s vysokým věkem.
V uplynulých dekádách platilo, že kandidát, který získá v absolutních číslech více hlasů, nemusí nutně vyhrát volby. Například Donald Trump v roce 2016, ale také George W. Bush v roce 2000 sice získali menší počet hlasů napříč celými Spojenými státy, ale volby vyhráli.
Oba výsledky ukazují na obvyklou výhodu, ze které se v americkém systému prezidentských voleb těší republikánští kandidáti. Těm se v uplynulých dekádách daří lépe v méně obydlených, rurálních státech. A právě hlasy jejich občanů současný systém nadhodnocuje. Celofederální náskok o jedno či dvě procenta tak Bidenovi vůbec nemusí stačit.
Přesto ale současné průzkumy představují podstatnou změnu oproti předchozímu půl roku. V listopadových volbách lze v tuto chvíli skutečně očekávat relativně těsný výsledek. Oba kandidáti mají přitom svých problémů dost.
Čtěte také: Žaloby na Trumpa stručně a přehledně: Volby, tajné dokumenty a „držhubné“ pro milenky
V Bidenově případě se vyplatí sledovat na jedné straně to, jak se budou hýbat nálady Američanů ohledně ekonomické situace v zemi nebo forma a míra zabezpečení jižní hranice. Na druhé straně půjde o to, jak demokratičtí voliči posuzují jeho postoje k probíhajícímu krvavému konfliktu v Gaze.
Trumpovy slabiny budou veřejnosti připomínat jeho probíhající soudní procesy. Ještě vážnější problém ale může přinést neschopnost republikánské strany uspokojivě se vypořádat s otázkou interrupčních zákonů tak, aby neodradila mediánového voliče.
U obou kandidátů pak americká veřejnost s obavami sleduje jejich zdraví v souvislosti s vysokým věkem.
