Bílý dům začíná plnit předvolební sliby Donalda Trumpa. Jedním z nich byla bitva s Kongresem o finální slovo nad vládními výdaji. Jejich razantním zastavením způsobila nastupující administrativa paniku i za hranicemi Spojených států.
Donald Trump pokračuje ve své radikální smršti prezidentských dekretů. Jeho administrativa se razantně snaží změnit fungování amerických úřadů a společnosti.
V nejnovější vlně Bílý dům přikázal pozastavit vyplácení financí na širokou škálu vládních programů. Příkaz zasáhne financování vědeckých grantů, studentských půjček pro univerzity, ale také množství peněz vyhrazených pro státní a lokální samosprávy.
Ohroženy jsou také fondy na pomoc při přírodních katastrofách, půjčky pro drobné podnikatele nebo výdaje na dopravu. Úhrnem jde o pozastavení výdajů ve výši až tří bilionů dolarů. Jednotlivé úřady, které mají konkrétní programy na starosti, mají teď posoudit, které z nich zachovat a které škrtnout trvale.
V memorandu vydaném rozpočtovým úřadem Bílého domu je vše zahaleno do jazyka brojícího proti „woke“, marxismu, „transgenderismu“, diverzitě a Green New Dealu. Výdaje, které administrativa shledá jako takto ideologické, by měly dle Bílého domu být šmahem zrušeny.
"This is not a blanket pause on federal assistance," White House press secretary Karoline Leavitt said
Not the understanding of officials across the federal government ….
— Jeff Stein (@JStein_WaPo) January 28, 2025
Pozastavení vyplácení těchto finančních prostředků se výrazně dotýká nejrůznějších neziskových organizací – a to nejen amerických. Už teď Trumpovo rozhodnutí ohrožuje i neziskovky české nebo ukrajinské.
Obavy o svou budoucnosti mají například zaměstnanci ukrajinské organizace Veteran Hub, která se stará o ukrajinské veterány a jejich rodiny.
Čtěte také: Moje vnoučata se sem už nevrátí. Ve Lvově se odrážejí nálady celé Ukrajiny
Celý proces Trumpova zamražení výdajů tak provází nejistota a chaos.
Nejvíce alarmujícím příkladem jsou problémy, se kterými se od včerejšího dne potýkají webové portály federálního programu Medicaid, který poskytuje zdravotní pojištění pro téměř 80 milionů především nízkopříjmových Američanů.
NEW — confirmation that the Medicaid portal WAS shut down. Also news that WH will work to put it back up https://t.co/vk4BCnYCGk
— Sam Stein (@samstein) January 28, 2025
Teprve zpětně musela mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvést, že Medicaid by zamražením výdajů neměl být zasažený a že administrativa pracuje na nápravě.
Plněné sliby
Razance a nejasný průběh Trumpových machinací s vládními výdaji šokovala celé Spojené státy. Samotný fakt, že prezident podobné kroky zamýšlel, ale překvapením není.
Už v roce 2023 Trump jednoznačně říkal, že po zvolení udělá vše proto, aby Bílý dům získal větší kontrolu nad vládními výdaji. Po loňských volbách taktéž ukázal, že to se svými sliby myslí vážně.
Na post šéfa rozpočtové kanceláře Bílého domu nominoval Russella Voughta, pro kterého je seškrtávání vládních výdajů a rozcupování kontroly, kterou má nad rozpočtovými záležitostmi americký Kongres, prioritou číslo jedna.
Čtěte také: Nejdůležitější Trumpův úředník, kterého neznáte. Pomůže Muskovi škrtat?
Voughtovu nominaci nicméně zatím nepotvrdil americký Senát a Trumpovým radikálním obratům stojí v cestě více překážek. Mezi nejdůležitější patří americká ústava, dle které má držet moc nad „vládní peněženkou“ právě Kongres.
Americký prezident už se kvůli tomu dostal do konfliktu s Kapitolem během administrativy Richarda Nixona, který chtěl podobně jako teď Trump uzurpovat více moci pro Bílý dům. Výsledkem byl v Kongresu schválený Impoundment Control Act of 1974 (ICA), který svrchovanost Kongresu v této otázce utvrzoval.
Dle Trumpových spojenců, jako je právě Vought, je však zákon „prvotním hříchem“. Výdaje schválené Kongresem mají dle Voughtových právních teorií sloužit Bílému domu jen jako horní hranice, nad kterou nemůže zajít.
Pokud ale prezident chce nějaké z legislativou vyhrazených peněz neutratit, podle Voughta na to má plné právo.
Přikývnou soudy?
Takový výklad by znamenal naprosto zásadní obrat ve fungování americké vládní moci. Svoje slovo v tomto boji ale budou mít ještě soudy. Ostatně snahy Bílého domu zamrazit vyplácení alokovaných financí okamžitě dočasně zablokovala washingtonská federální soudkyně Loren L. AliKhan.
„Nenechte se mýlit: Trumpova administrativa chce být žalována. Myslí si, že Nejvyšší soud potvrdí Bílému domu možnost jednostranně zastavit výdaje a odsoudí Kongres, aby hrál druhé housle,“ vysvětluje šéfredaktor časopisu American Prospect David Dayen.
Jak se v tomto případě může zachovat Nejvyšší soud, je velkou neznámou. Z devíti soudců je šest konzervativních republikánských nominantů a tři z nich jmenoval přímo Trump.
Sám předseda Nejvyššího soudu John Roberts se kdysi vyjadřoval proti uzurpování moci Bílým domem ve věci vládních výdajů. Loni pak před soudem stanul případ, který se týkal mimo jiné pravomocí Kongresu přidělit výdaje, které soud stvrdil sedm ku dvěma v rozhodnutí sepsaném jedním z nejkonzervativnějších členů soudu Clarencem Thomasem.
Kdyby soud v případě aktuálních Trumpových snah o centralizaci moci rozhodl ve prospěch Bílého domu, neotočil by ve srovnání s dřívějšími rozhodnutími poprvé. Pokud se tak stane i tentokrát, vstoupí Spojené státy do zcela nové éry rozložení sil ve Washingtonu.
