Elon Musk a jeho sociální síť X blokuje informace, které by mohly poškodit kampaň Donalda Trumpa. Hájí se ochranou soukromí, ale pošlapává tak svoje předchozí rezolutně deklarovaná přesvědčení o absolutní svobodě projevu.
Když před čtyřmi lety tehdejší Twitter zablokoval účet deníku New York Post za článek o datech z počítače Huntera Bidena, Elon Musk se tak naštval, že kvůli tomu nakonec celý Twitter koupil.
Zpráva byla dle jeho názoru zpravodajsky hodnotná a Twitter ji blokovat neměl. Koupí celé sociální sítě chtěl Musk zabránit opakování podobné situace. Ve čtvrtek 26. září ale stejná síť (dnes už pod názvem X) rozdává bloky ve velmi podobném případě.
Musk nedokáže odolat pokušení zneužívat svou síť k vlastním zájmům.
Americký novinář Ken Klippenstein zveřejnil téměř třísetstránkový dokument o viceprezidentském kandidátovi republikánů J. D. Vancovi. Data v něm shromáždil tým kampaně Donalda Trumpa, nicméně dokument byl pro interní použití a zůstal nezveřejněn.
Počítače kampaně hacknul neznámý útočník a soubor dat o Vancovi poskytl celé řadě médií ke zveřejnění – americké úřady se domnívají, že za hackem mohou stát íránské tajné služby, ale definitivně to zatím nepotvrdily. Právě z tohoto důvodu se žádná redakce zatím neodhodlala dokument publikovat.
Čtěte také: Hájím svobodu slova, ale občas je paradoxně nejúčinnější nemluvit, říká Nadine Strossen
Co dokument obsahuje? Z drtivé většiny nekontroverzní informace z médií o Vancových politických postojích, z nichž některé – například kritika Trumpa nebo z části vstřícný postoj k odborům – mohly sloužit jako munice pro antikampaň cílenou na konzervativní voliče.
Podle vyjádření zástupců sítě X včetně samotného Muska k blokaci přistoupili kvůli zveřejnění hrstky potenciálně choulostivých údajů (takzvanému doxingu). Dokument obsahuje dvě Vanceovy adresy, jeho telefonní číslo a část jeho identifikačního čísla v rámci systému sociálního zabezpečení, tedy přibližný ekvivalent českého rodného čísla.
Vanceovo číslo sociálního zabezpečení tu není celé: dokument uvádí jen prvních pět číslic, poslední čtyři jsou zcenzurované. Americká identifikační čísla fungují jinak než naše rodná, ale i u nich platí, že poslední čtveřice čísel je nejchoulostivější.
Zmíněné adresy a telefonní číslo přitom byly veřejně dohledatelné i na Googlu už před zveřejněním hacknutého dokumentu.
„Vlastnit sociální síť jako X s sebou nutně nese obrovské pokušení věc zneužívat k vlastním zájmům. A z minulosti víme, že Elon Musk ne vždy dokázal tomuto pokušení odolat,“ říká pro Voxpot Adam Růžička z Institutu H21, kde se dlouhodobě zabývá svobodou projevu.
„Podezíravost a obezřetnost je proto beze sporu na místě. V případě (dočasného) zablokování Klippensteinova účtu to platí dvojnásob, neboť se jedná o zveřejnění materiálů, jež mohou politicky uškodit kampani Donalda Trumpa, kterou Musk aktivně podporuje – vlastně by se dalo říct, že je její součástí,“ upozorňuje.
Novinář Klippenstein se hájil proti kritice, že citlivé údaje v dokumentu „nezačernil“. „Nemyslím si, že je úlohou médií upravovat dokumenty,“ psal Klippenstein. Dále uváděl, že i dle samotného dokumentu jsou údaje v něm shromážděné z dostupných zdrojů přinejhorším za servisní poplatek.
Elon Musk blokaci na své sociální síti odůvodnil konstatováním, že letos už se dva muži pokusili spáchat atentát na Donalda Trumpa a zveřejňovat tak adresy kandidátů je krajně nezodpovědné. „Pro takové zdůvodnění lze mít pochopení,“ říká Růžička, ale upozorňuje, že sociální síť X podobná pravidla neuplatňuje konzistentně.
„Je-li důvodem pouze doxing, jak tvrdí X, měl by Klippenstein jednoduše začernit osobní údaje v dokumentu, aniž by ubral na politické ožehavosti zbytku. Následně by odstranil důvod pro blokaci dle X a dokument by se mohl na síti opět objevit,“ nabízí Růžička řešení situace.
„Pokud by ovšem měl být blokován i nadále, jde o znepokojivý signál, že síť X ovládá politický hráč, kterému není radno věřit,“ uzavírá.
Účet na X byl mimochodem na dvanáct hodin uzamčen i autorovi tohoto textu – pravděpodobně za zveřejnění obrázku, který obsahoval i částečně zcenzurované identifikační číslo, byť síť X zatím přesné důvody zamčení neuvedla. (AKTUALIZACE: Důvodem bylo dle X sdílení odkazu na Klippensteinův článek s vysvětlením, proč byl zablokován – tedy článek, ve kterém nebyl kontroverzní soubor dat o Vancovi ke stažení.)
Muskovy proměnlivé názory
Ve čtyři roky starém kontroverzním článku New York Postu o synovi Joea Bidena nebyl uveřejněn plný obsah dat, které novináři získali z počítače zapomenutého Hunterem Bidenem v servisu. Newyorský deník v textu zveřejnil některé explicitní Hunterovy fotky, ale identifikační a telefonní čísla nikoliv.
Poté, co Musk koupil Twitter a dal několika novinářům přístup k interním dokumentům sociální sítě, se od nich objevila tvrzení, že Twitter při blokaci článku o Hunteru Bidenovi reagoval na nátlak amerických vládních úředníků. Tehdejší vedení sítě to popírá.
Americké tajné služby tehdy tvrdily, že za únikem informací o Hunteru Bidenovi stojí Kreml. Tato obvinění se nikdy nepodařilo potvrdit, naopak obsah počítače prezidentova syna se ukázal být autentický.
Musk má ke zveřejňování choulostivých soukromých informací velmi rozporuplné postoje. V roce 2022, chvíli před definitivní koupí Twitteru, říkal Musk jednoznačně, že v hraničních případech by dle něj sociální sítě měly raději kontroverzní obsah neblokovat. „Když je v šedé zóně, měli bychom radši nechat tweet viset,“ řekl Musk.
Po nákupu Twitteru ale rychle otočil, když se choulostivé údaje začaly týkat jeho samotného. Na sklonku roku 2022 nechal Musk zablokovat účet ElonJet, který sdílel veřejné údaje o poloze jeho soukromého letadla.
Musk vše hajil tím, že účet ohrožuje jeho bezpečnost a argumentoval incidentem, kdy stalker konfrontoval auto, ve kterém byl Muskův syn. Záhy se ukázalo, že účet ElonJet neměl s případem zjevně nic společného.
Čtěte také: Proč nejde Muskovi věřit boj za svobodu slova
Loni v rámci livestreamu naopak Musk zveřejnil domovní adresu šéfa konkureční sítě Facebook Marka Zuckerberga. Hájil se tím, že adresa šla najít na Googlu. To samé lze ale nyní říct o adrese viceprezidentského kandidáta J. D. Vance, kvůli které Musk nechal blokovat novináře Klippensteina.
V uplynulých týdnech se Musk přetahoval s brazilskými úřady, které po jeho sociální síti chtěly kvůli dezinformacím nechat zablokovat hrstku politických účtů. Musk se blokaci několik týdnů bránil, ale minulý týden se nakonec požadavkům brazilských soudů podvolil.
Debata o aktuální blokaci dat o Vancovi nespočívá v právu Muska a jeho sítě X taková data blokovat. Tím jednoznačně disponuje: slavný oddíl 230 amerického komunikačního zákona z roku 1996 dává platformám jako X široké pravomoci a právní ochranu, aby mohly mazat (nebo naopak nemazat) obsah dle svého uvážení.
Platilo to v roce 2020 při blokaci článku New York Postu o Hunteru Bidenovi a platí to i teď u informací o J. D. Vancovi. Stejně tak mají dle amerického právního řádu novináři jako Klippenstein velkou míru ochrany – obecně mohou zveřejňovat i nelegálně získané údaje, pokud se sami neúčastnili jejich zcizení jakoukoli formou včetně hackingu.
Počínání sociální sítě přesto není v rozporu s americkými zákony – jen s dlouhodobými výroky svého majitele Elona Muska.
