Ve své 75leté historii chyběl Le Journal du Dimanche v kioscích jen výjimečně. Nyní si ho neotevřete ani v elektronické podobě. Novináři z týdeníku, který je ve Francii známý pod zkratkou JDD, totiž stávkují. Odmítají nového šéfredaktora Geoffroye Lejeunea kvůli jeho vazbám na krajní pravici. Za jeho jmenováním stojí byznysmen a mediální magnát Vincent Bolloré.
Před několika týdny se redakcí Le Journal du Dimanche (JDD) rozšířila nečekaná zpráva. Novináři se dozvěděli, že brzy budou mít nového šéfredaktora – Geoffroye Lejeunea. Vyvolalo to rozruch. Mnohé překvapilo, že jim o změně nikdo neřekl. Tu informaci vlastně zaregistrovali náhodou – na stránkách deníku Le Monde, který s touto zprávou přišel jako první. Nejvíce je ale zaskočilo jméno nového šéfa. Lejeune pracoval přes deset let v krajně pravicovém magazínu Valeurs Actuelles, z toho sedm let jako jeho šéfredaktor.
Geoffroy Lejeune / Foto: Peter Potrowl / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
Redaktoři JDD se okamžitě rozhodli vejít do stávky. Mají obavy, že Lejeune by mohl ohrozit nezávislost předního týdeníku, který přináší investigativní zprávy, rozhovory nebo reportáže obohacené o hluboký vhled do dění na francouzské politické scéně. Myslí si, že oblíbený nedělník by se mohl pod Lejeuneovým vedením stočit až příliš doprava.
Lejeune se v čele Valeurs Actuelles potýkal s mnoha skandály. Třeba když Sorose označil za miliardáře spřádajícího plány proti Francii.
Redakce týdeníku se od té doby opakovaně schází a hlasuje o tom, zda bude nadále pokračovat ve stávce, která už trvá měsíc. Obvykle je pro zhruba 96 % jejích členů.
Novináři upozorňují na změny, které Lejeune nastolil ve Valeurs Actuelles. Původně konzervativní magazín pak postupně proměnil v hlásnou troubu krajní pravice. Časopis často vystupuje proti imigraci, obhajuje „francouzskou identitu“ a opakovaně dává prostor ultrapravicovým politikům.
Antisemitismus, rasismus… A přítel Zemmour
Lejeune se v čele Valeurs Actuelles potýkal s několika skandály. Například v roce 2018 magazín umístil na titulku fotku finančníka a filantropa George Sorose s textem „George Soros – miliardář, který spřádá plány proti Francii“. Časopis si za to vysloužil kritiku za antisemitismus.
O tři roky později dostal pokutu 1500 eur za znázornění černošské poslankyně Danièlle Obono z krajně levicové strany La France Insoumise (Nepoddajná Francie) coby otrokyně v řetězech.
Il paraît 'Qu'on-Peut-Pu-Rien-Dire' #BienPensance. Heureusement on peut encore écrire de la merde raciste dans un torchon illustrée par les images d'une députée française noire africaine repeinte en esclave…
L'extrême-droite, odieuse, bête et cruelle. Bref, égale à elle-même. pic.twitter.com/EupKSXZ207— Députée Obono (@Deputee_Obono) August 28, 2020
Loni zase magazín veřejně podpořil prezidentskou kandidaturu krajně pravicového politika Erica Zemmoura, jenž byl několikrát odsouzen za nenávistné výroky na adresu muslimů. Zemmour, který dříve působil jako provokativní komentátor a moderátor, založil stranu Reconquête (Znovudobytí). Její název odkazuje na období španělské reconquisty, kdy křesťané vytlačili Maury z Pyrenejského poloostrova. Na přelomu let 2022 a 2023, kdy ve Francii probíhala kampaň před prezidentskými volbami, se Zemmour na titulce Valeurs Actuelles objevil hned sedmkrát.
Čtěte také: Francie hledá způsob, jak řešit násilí. Je jejím největším problémem policie?
Sám Lejeune je dlouholetý kamarád nejen Zemmoura, o němž napsal knihu, ale také přední političky uskupení Reconquête Marion Maréchal Le Pen. Ta je neteř francouzské krajně pravicové političky Marine Le Pen. Obě ženy mívaly léta blízký vztah, nakonec ale mezi nimi vyrostlo příliš mnoho ideologických sporů. Marion se proto se svou tetou politicky rozešla a přiklonila se k Zemmourovi. Loni svou příbuznou nepodpořila ani v prezidentských volbách, což mnozí tamní komentátoři označovali za jedno z největších překvapení prezidentské kampaně.
Dobrodružství nekončí
Příliš těsné vztahy se Zemmourem nakonec stály Lejeunea práci. Výpověď dostal na konci června. Sám však nevyjasnil, co za tím stálo. „Dobrodružství nekončí, brzy se sejdeme jinde,“ napsal pouze ke svému odchodu z Valeurs Actuelles na Twitter.
Chers amis,
c'est avec le cœur lourd que je vous confirme aujourd'hui mon éviction de Valeurs actuelles.
Merci pour votre présence, votre enthousiasme et votre soutien durant toutes ces années.
L'aventure n'est pas terminée, nous nous retrouverons bientôt ailleurs. pic.twitter.com/jmlfpq8yHl— Geoffroy Lejeune (@GeoffroyLejeune) June 19, 2023
Podle francouzských médií se majiteli – francouzsko-libanonskému podnikateli Iskandarovi Safaovi – nelíbilo, že Lejeune magazín napojil na Zemmoura a posunul ho ke krajní pravici. Safaa prý také znepokojilo, že prodej časopisu postupně upadal. Loni se prodalo v průměru zhruba 104 tisíc výtisků za měsíc, což byl meziroční pokles o téměř devět procent.
Bez práce zůstal Lejeune jen pár dní. Do funkce nového šéfredaktorka Le Journal du Dimanche si ho oficiálně vybral majitel stejnojmenného impéria Arnaud Lagardère.
Za jmenováním nového šéfredaktora ale zřejmě stojí jiný byznysmen a jeden z nejbohatších Francouzů, jednasedmdesátiletý Vincent Bolloré. Právě jeho konglomerát Vivendi aktuálně dokončuje převzetí skupiny Lagardère, do níž vedle týdeníku JDD patří také bulvární list Paris-Match.
Vincent Bolloré / Foto: Copyleft / Wikimedia Commons / CC BY 3.0
Bolloré je oddaný katolík, který pochází z Bretaně. V posledních letech skupuje vybraná média. Těm pak vždy podle jeho kritiků postupně vtiskne krajně pravicový punc.
Ekonomka Julia Cagé popsala, že u médií ovládnutých Bolloréem se objevuje stejný vzorec – redakce se ruší a propouštějí se novináři. „A nahrazuje je těmi redaktory, kteří vyslyší jeho rozkazy,“ dodává Cagé.
Příkladem je kanál iTélé, který Bolloré získal v roce 2016. Přejmenoval ho na Cnews a výrazně proměnil způsob novinářské práce. Do studia si moderátoři často zvou zástupce krajní pravice, kritiky islámu a přistěhovalectví nebo třeba zastánce myšlenky, že člověk nemůže za klimatické změny. Mezi hlavní hvězdy Cnews dříve patřil Zemmour coby komentátor a moderátor. A jako host této televize často vystupuje právě Lejeune. Kvůli tomu si Cnews vysloužila přezdívku „francouzská Fox News“ – podle známé americké konzervativní stanice.
Bolloré umí být okouzlující a vtipný, když ale dojde na byznys, prodává a nakupuje akciové podíly bez emocí. A podobně postupuje u médií.
Pro tyto změny se pak ve Francii vžil pojem „bollorizace“ médií. „Je to jeho strategie směřující k vybudování protiváhy k tomu, co Bolloré považuje za levicovou předpojatost francouzských médií,“ napsal k tomu britský deník Financial Times s odkazem na lidi, kteří mají magnátovi blízko.
Čtěte také: Diskriminace, rasismus, přehlížení. Komu ve Francii přetekl pohár trpělivosti?
Bolloré má přátele v těch nejvyšších patrech francouzské společnosti. Jedním z nich je konzervativní exprezident Nicolas Sarkozy, který vítězství v prezidentských volbách v roce 2007 oslavil na byznysmenově jachtě.
Ve Francii má Bolloré pověst tvrdého podnikatele. Lidé, kteří ho znají, o něm říkají, že dokáže být okouzlující a vtipný. Když ale dojde na byznys, tak je racionální a vypočítavý – prodává a nakupuje akciové podíly bez emocí. A podobně postupuje u médií.
Přichází o statisíce eur
Nekončící stávka mezitím znepokojuje vedení společnosti Lagardère, pod kterou týdeník JDD stále oficiálně patří. Kvůli tomu mediální skupina každý týden přichází o 500 tisíc eur. Stávkujícím redaktorům proto před pár dny navrhla, že Jérôme Béglé by prozatím mohl zůstat šéfredaktorem, a až později by ho nahradil Lejeune. Ten měl původně nastoupit do čela Le Journal du Dimanche na konci června.
Na stranu stávkujících novinářů se postavilo na 400 osobností francouzského veřejného života. Jejich otevřený dopis zveřejnil Le Monde.
Vedení podniku Lagardère doufalo, že pokud by redakce na tuto nabídku kývla, dal by se zase celý tým do práce a po měsíční pauze by se výtisky týdeníku opět vrátily do kiosků i schránek předplatitelů. Novináři by také dostali čas na to, aby se rozhodli, zda v titulu zůstanou, nebo ho sami opustí.
Redakce ale návrh odmítla s tím, že nereaguje na její obavy. Žurnalisté zopakovali, že požadují záruky na zajištění redakční nezávislosti. Nadále také odmítají jmenování Lejeunea do funkce šéfredaktora.
Na stranu stávkujících novinářů se postavilo na 400 osobností francouzského veřejného života. Společně se podepsali pod otevřený dopis, který zveřejnili v listu Le Monde. „Poprvé od osvobození (od nacismu) bude ve Francii řídit velké celostátní médium krajně pravicová osoba. Je to nebezpečný precedent, který se týká nás všech,“ píše se v něm. Svůj podpis připojili například bývalý socialistický premiér Lionel Jospin, režisérka a scenáristka Nicole Garcia nebo starostka Paříže Anne Hidalgo.
Čtěte také: Éric Zemmour: Fašista v mezích zákona slibuje Francouzům ztracenou slávu
Redaktoři Le Journal du Dimanche se také nedávno obrátili na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Vyzvali ho, aby se začal zabývat otázkou nezávislosti a svobody médií v zemi. Prezident však zatím neodpověděl.
Na rozdíl od hlavy státu už ale několik členů vlády novináře veřejně podpořilo. „Chápu obavy redakce. Z hlediska práva se Le Journal du Dimanche může stát čímkoliv bude chtít. Ale pokud jde o hodnoty republiky: jak by se člověk nemohl neznepokojovat?“ napsala na Twitter ministryně kultury Rima Abdul Malak.
Redaktoři JDD prý ale nejsou příliš optimističtí. Domnívají se, že jejich týdeník se nakonec nevyhne „bollorizaci“, kterou doprovodí odchody redaktorů a příklon ke krajní pravici. Napjatou situaci sledují i žurnalisté z dalších médií, třeba z listu Paris-Match, který také brzy přejde do Bollorého impéria. Macron ale stále mlčí a obavy z ohrožení svobody médií ve Francii narůstají.
