Nejen pračky, televize, koloběžky nebo auta. Přibývá důkazů, že ruští vojáci kradou na Ukrajině zásoby obilí, a to ve velkém. Naposledy na to upozornil náměstek ukrajinského ministra zemědělství Taras Vysockij. Podle něj už ruské kamiony odvezly „stovky tisíc tun“ pšenice či ječmene. Na okupovaném území Ukrajina skladuje podle odhadů tamního resortu zemědělství asi 1,5 milionu tun obilovin. Rostou obavy, že kvůli krádežím toho na domácí potřebu a export moc nezbude.
Video, které koluje po sociálních sítích, začíná záběrem na ruské nákladní auto se dvěma návěsy, jak jede po hlavním tahu na Krym. Korba je označena písmenem „Z“. Ačkoliv vrchovatý náklad se Rusové pokoušeli přikrýt, podle serveru Daily Mail není pochyb o tom, co auto veze. Obilí. Spoustu obilí. A jeho řidič nejede sám. Jak záběr pokračuje, odhaluje dalších minimálně dvacet takových vozů. Stejný náklad, stejný směr. A jelikož do žní je daleko, není pochyb, komu sklizeň původně patřila.
Huge amounts of #Ukrainian grain being stolen from the occupied lands by #Russia – #Ukraine’s minister of agriculture.@CurrentTimeTv #StandWithUkraine #russianlooters #armUkraineNow pic.twitter.com/b4jsnMUxtp
— olexander scherba (@olex_scherba) May 1, 2022
Putinovy žně
Vyvlastňování úrody na Ukrajině je tak masivní, že už ho řeší nejen resort zemědělství, ale i tamní ministerstvo zahraničí. Nejhorší situace je podle úřadu na jihu země. „Drancování obilí z Chersonské oblasti, stejně jako blokování zásilek z ukrajinských přístavů a zaminování lodních tras, ohrožuje světovou potravinovou bezpečnost. Požadujeme, aby Rusko zastavilo nezákonné krádeže obilí, odblokovalo ukrajinské přístavy, obnovilo svobodu plavby a umožnilo průjezd obchodních lodí,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí.
1,7 miliardy lidí může čelit chudobě a hladu kvůli přerušení dodávek potravin v důsledku plnohodnotné války.
Ukrajinská generální prokuratura pak v samostatném prohlášení sdělila, že zahájila trestní řízení. Důvodem je to, že ruští vojáci pod pohrůžkou násilí údajně odvezli 26. dubna ze zemědělského podniku v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny 61 tun pšenice. Rusko vše obratem popřelo. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov agentuře Reuters napsal, že netuší, odkud tato informace pochází.
„Rusko svými nezákonnými kroky okrádá nejen Ukrajinu, ale i spotřebitele v zahraničí. Organizace spojených národů odhaduje, že přibližně 1,7 miliardy lidí může čelit chudobě a hladu kvůli přerušení dodávek potravin v důsledku plnohodnotné války vedené Ruskem proti Ukrajině,“ doplnilo ještě ukrajinské ministerstvo zahraničí.
Ukrajina jako obilná spižírna velké části světa? Letos ani zdaleka ne
Podle údajů mezivládní organizace International Grain Council byla Ukrajina v sezóně let 2020 a 2021 čtvrtým největším vývozcem obilí na světě a prodala do zahraničí 44,7 milionu tun. Ostatně, zlaté lány s obilím reprezentuje i žlutá barva na ukrajinské vlajce.
“Even when the shells come, I will still be working because that is my duty to my country.”@JamesAALongman speaks to farmers and villagers on the front line in Ukraine who continue to work despite the constant risk of Russian shells amid the war. https://t.co/ZjOuJk3qZb pic.twitter.com/gNuDqUfu66
— ABC News (@ABC) April 20, 2022
Objem vývozu se od ruské invaze ale prudce snížil. Zato ruské drancování nebere konce. „Osobně to slyším od mnoha majitelů sýpek a sil na okupovaném území. Jedná se o otevřené loupeže. A děje se to všude na území obsazeném Rusy,“ řekl k tomu ministr zemědělství Mykola Solskij s tím, že v posledních dvou týdnech krádeží ještě přibylo.
Podle něj hrozí i to, že kvůli takové atmosféře nebudou chtít místní zemědělci možná ani sklízet. „Mohou klidně říct: ‘Tady jsou klíče od traktoru – jestli chcete, jeďte si to posbírat sami’,“ přemýšlí nad důsledky Solskij.
Nejvíce na ukrajinských farmářích závisí rozvojový svět.
Navzdory invazi většina ukrajinských farmářů vyjela po zimě na pole a zasela. Fotografie záporožských zemědělců, kteří se po polích pohybují v balistické výstroji, na Twitteru sdílela i Ukrajinská ambasáda v Praze. Výjimkou je Luhansk, tam kvůli těžkým bojům zůstanou letos pole ležet ladem.
A prognózy sklizně? Samotná Ukrajina si na ně zatím netroufá. Vloni se sklidilo 86 milionů tun obilí, letos to podle některých analytiků bude sotva polovina. Podle posledních údajů Ukrajina zatím osela jarními plodinami sedm milionů hektarů, což je o 25 až 30 procent méně než loni. To se pravděpodobně promítne třeba do cen pečiva v celé Evropě. Nejde ale jen o cenovky v obchodech.
Z války na Ukrajině hladomor v Libyi?
Mezi velké odběratele ukrajinské kukuřice, ječmene i pšenice sice patří i Čína a Evropská unie, ale nejvíce na ukrajinských farmářích závisí rozvojový svět. Například v Libanonu chléb a další obilné výrobky tvoří 35 procent kalorického příjmu obyvatelstva. Libanonci získávají polovinu veškeré své pšenice právě z ukrajinských polí.
Řada zemí, jejichž spotřeba pšenice je závislá na Ukrajině, se už teď potýká s nedostatkem potravin v důsledku politické nestability a násilí. Například Libye dováží z Ukrajiny 43 procent své spotřeby pšenice, Jemen 22 procent, Egypt 14 procent.
Tím seznam významných odběratelů z řad rozvojových států nekončí. Podle dat Organizace pro výživu a zemědělství představovala v roce 2020 ukrajinská pšenice 28 procent spotřeby Malajsie, 28 procent Indonésie a 21 procent Bangladéše.
Nejen v otázce logistiky vývozu obilí ale Ukrajina teď získala velkého spojence – Bulharsko. To nabídlo k exportu obilnin Varnu, největší přístav v Černém moři. „Velmi rádi poskytneme Varnu jako logistický uzel pro export obilnin, a rozvezeme všechno to, co vy kvůli blokaci svých přístavů nemůžete,“ přislíbil na setkáními ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským bulharský premiér Kiril Petkov.
