Chlad, minimum světla a proudu. Ukrajinci se připravují na nejtvrdší zimní měsíce od vypuknutí ruské invaze. Bez energie by tamní domácnosti mohly zůstat i většinu dne. A obyvatelé na dosah fronty se zřejmě neobejdou bez humanitární pomoci.
Iryně je šedesát čtyři let. Poslední tři roky svého života však životem nenazývá – jen přežíváním ze dne na den a potácením se v temnotě a nejistotě.
„Dva roky jsme žili bez světla, vody a topení,“ vyjmenovává bývalá obyvatelka města Krasnohorivka v Doněcké oblasti. Loni už na nic nečekala, sbalila si kufry a odjela do Záporoží vzdáleného pětatřicet kilometrů od frontové linie.
Dny a noci tu sice mají o něco snesitelnější kontury, výhled do následujících chladných měsíců však v Iryně vzbuzuje úzkosti. Více než postup ruských vojáků ji děsí nastupující zima.
Lednové a únorové teploty klesnou až ke dvaceti stupňům pod nulou.
„Bojím se, že zase zůstanu bez tepla, že zmrznu, že si nebudu moci uvařit nebo si koupit jídlo a léky. Nevím, jak to zvládnu,“ svěřuje se důchodkyně. Není zdaleka jediná, koho sužují obavy.
Odborné hlasy bijí na poplach a varují, že Ukrajinu čeká nejhorší zima od února 2022. A se spacáky či svíčkami si obyvatelé jen stěží vystačí.
Dvacet hodin bez proudu
Několikahodinové výpadky elektřiny, nedostatek světla, tepla či vody se už pro Ukrajince staly součástí válečné reality. Nikdy předtím ovšem nebyla situace tak kritická jako nyní.
Rusko svými vytrvalými útoky stihlo od počátku invaze částečně či kompletně zlikvidovat přibližně sedmdesát procent tamní energetické infrastruktury.
Zdaleka nejvíce škod přitom napáchalo v roce 2024. „Destrukce byla velká, mnohem větší ve srovnání s předchozími lety. Povaha úderů, složitost a použité zbraně se změnily,“ prohlásil začátkem letoška ministr energetiky Herman Haluščenko.
Kriticky důležitý sektor Moskva decimovala již od loňského března, tedy takřka celý rok. Nejprve se na jaře zaměřila na tepelnou a vodní energetiku, v srpnu se pak terčem ruského ostřelování staly jaderné elektrárny.
Strategii odpovídá i tragická bilance: 18 poškozených či zcela zničených elektráren, více než 800 kotelen, 152 centrálních výtopen a 354 kilometrů teplovodů. Výsledek? Ukrajina vstupuje do nového roku ani ne s třetinou své výrobní kapacity energie.
Největší mrazy přitom teprve vyhlíží. Očekává se, že lednové a únorové teploty dokonce klesnou až ke dvaceti stupňům pod nulou. Ruku v ruce s intenzivním ostřelováním z ruské strany zemi čeká mrazivá zatěžkávací zkouška.
Při scénáři, který počítá s venkovní teplotou pod minus deset stupňů a dalšími údery na jaderné elektrárny, by mohli Ukrajinci bez elektřiny v zimě zůstat až dvacet hodin denně, varuje Oleksandr Harčenko, vedoucí Centra pro výzkum energetického průmyslu a poradce ukrajinské vlády pro energetiku.
To s sebou přinese nedostatek tepla v domácnostech i zastavení továren kritických pro válečné dodávky. „Očekáváme velmi krutou zimu. Lidé budou umírat ve svých domovech,“ podělil se o nepříznivou prognózu se serverem Politico jeden z vysokých představitelů USA, který si přál zůstat v anonymitě.
Mráz a temno v obydlích ohrožuje zejména obyvatele oblastí u fronty. Jejich úřady vyčíslily počet lidí, kteří se neobejdou bez intenzivní humanitární podpory, na téměř 900 000. V minulosti jim významnou měrou pomohly třeba plynové vařiče, powerbanky či generátory.
„Zatím je tu situace stabilní,“ popisuje Voxpotu Jan Šír, politolog z Institutu mezinárodních studií FSV UK v Praze, který dlouhodobě žije ve východoukrajinském Záporoží. Odstávky proudu se sice městu nevyhýbají, ale bývají většinou hlášeny den dopředu.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
