Brazílie se rok po pokusu příznivců Jaira Bolsonara obsadit vládní budovy stále vzpamatovává. Prezident Lula da Silva se nadále snaží sjednotit brazislkou společnost, zároveň ale odmítá jakoukoli formu milosti pro účastníky nepokojů.
Teprve týden byl v úřadu veterán brazilské politiky Luiz Inácio Lula da Silva, když se v lednu loňského roku pokusili jeho odpůrci o státní převrat. Podporovatelé poraženého úřadující prezidenta Jaira Bolsonara se po vzoru o dva roky starších událostí ze Spojených států rozhodli znevěrohodnit výsledky voleb a udržet svého kandidáta u moci.
Stejně jako příznivci republikána Donalda Trumpa neuspěli ani podporovatelé Bolsonara přezdívaného „Trump tropů“. Několika tisícům exprezidentových příznivců oblečených v národních barvách se sice podařilo proniknout 8. ledna do prezidentského paláce a budovy brazilského Kongresu i Nejvyššího soudu, po třech hodinách ale pokus o převrat ukončily bezpečnostní složky.
Následovalo hromadné zatýkání a politické zemětřesení. Ve svých funkcích skončili guvernér federálního distriktu Ibaneis Rocha nebo ministr vnitra federálního distriktu Anderson Torres, oba Bolsonarovi spojenci. Bezpečnostní složky v metropoli pak přímo kritizoval nově zvolený prezident, podle něhož dovolily „fašistům“ a „fanatikům“ způsobit zmatek a vniknout do vládních budov.
Loni v červnu Brazilský nejvyšší volební soud zamítl odvolání exprezidentových obhájců a zakázal mu kandidovat v příštích prezidentských volbách.
Mezitím policie zadržela stovky účastníků pokusu o převrat. O rok později jich nadále ve vězení z celkových 1500 zůstává přes 400. Sám Bolsonaro pak čelí vyšetřování ze strany Nejvyššího soudu ohledně jeho role v celém incidentu.
Ukázka jednoty
Výročí neúspěšného pokusu o převrat si v pondělí 8. ledna připomněly všechny dotčené instituce i samotný prezident da Silva. V budově Kongresu si tak zájemci mohli prohlédnout repliku ústavy z roku 1988 a tapisérii renomovaného umělce Roberta Burleho Marxe. Samotné předměty mají spíše symbolickou než historickou hodnotu, oba totiž loni v lednu poškodili revoltující Bolsonarovi příznivci.
Lula da Silva na výročí pokusu o státní převrat uspořádal akci s názvem „Neotřesitelná demokracie“. „8. leden zde zanechal hluboké jizvy, demokracie ale nakonec vyšla jako vítěz,“ řekl prezident ve svém projevu. Na akci, jejímž cílem bylo především ukázat jednotu země, ale chyběli někteří výrazní zástupci brazilské pravice.
Čtěte také: Vraždy a drogy ve jménu božím. V Latinské Americe nic neobvyklého
Na připomínkový ceremoniál například nedorazil guvernér São Paula Tarcisio Freitas, bývalý člen Bolsonarovy vlády a pravděpodobný příští kandidát pravice na brazilského prezidenta. „Opoziční představitelé nechtějí posilovat Lulovu image jako velkého budovatele národní jednoty,“ vysvětlil Freitasovu absenci stanici FRANCE 24 politolog Andre Cesar.
Bolsonaro si na návrat počká
Jednotu ale ve svém projevu v Kongresu, který před rokem těžko odolával rozlíceným davům, Lula nezaměnil s odpuštěním. „Všichni, kteří financovali, plánovali nebo spáchali tento pokus o převrat, musí být příkladně potrestáni. Nemůže existovat žádná milost pro ty, kdo útočí na demokracii,“ řekla 78letá hlava státu.
„Milost by vypadala jako beztrestnost a beztrestnost by vypadala jako volný průchod pro nové teroristické útoky na naši zemi. Zachránili jsme demokracii. Demokracii je ale třeba budovat a chránit každý den,“ zmínil ve svém projevu Lula da Silva. Svého předchůdce pak označil za „pučistu“.
Mezitím i rok po nepokojích pokračuje policie v raziích a hledání všech, kteří na útocích měli podíl. Z celkem 2170 zadržených dosud odešlo nejméně 30 osob s vysokými tresty, z nichž některé dosahují výše až sedmnácti let, informuje agentura AFP.
S vysokým trestem, tentokrát ale v politické rovině, odešel od soudu i bývalý prezident Bolsonaro. Loni v červnu Brazilský nejvyšší volební soud zamítl odvolání exprezidentových obhájců a zakázal mu kandidovat v příštích prezidentských volbách. Znovu se tak o hlasy voličů bude moci ucházet až v roce 2030.
Důvodem byla Bolsonarova schůzka s velvyslanci v roce 2022. Tehdejší prezident na ní zástupcům zahraničních států tvrdil, že brazilský elektronický systém voleb není spolehlivý a je zde možnost manipulace výsledků. Tím se podle soudců dopustil „šíření falešných informací o neexistujících volebních podvodech“.
Rozdělená společnost
Zatímco v názoru na lednové události roku 2023 je brazilská společnost poměrně jednotná (odsuzuje je 89 procent dotázaných), jinak už tomu je u spojení útoků na vládní budovy a osoby Jaira Bolsonara. Stejný průzkum totiž odhalil, že více než 40 procent oslovených si nepokoje přímo s exprezidentem nespojuje.
Přesto se část exprezidentových umírněných voličů od svého favorita odklonila. „Nikdy se mi nelíbil Lulův styl a populistický způsob vládnutí, ale nic nemůže být horší než to, co jsme toho dne viděli,“ vzpomíná pro agenturu AP 68letá obyvatelka luxusní čtvrti Lagoa v Rio de Janeiru Cristina Melk.
Značná část Bolsonarových podporovatelů i spojenců ale zároveň považuje tresty pro účastníky nepokojů za příliš drsné. Minulý týden skupina třiceti konzervativních senátorů podepsala otevřený dopis kritizující „přehnané tresty“ a bývalý viceprezident Hamilton Mourão navrhnul účastníky útoku na Kongres omilostnit.
Evangelikálové za Bolsonarem
Jako protiakce proti prezidentské akci tak Bolsonarovi podporovatelé na 8. leden svolali „Den patriotů“. Podle politoložky a analytičky Mariny Pontes jde o důkaz, že polarizace Brazílie na ose Lula-Bolsonaro bude pokračovat nadále, a to zřejmě i v komunálních volbách na konci tohoto roku.
Za Bolsonarem navíc stojí i vlivní evangelikální pastoři. Exprezidentův blízký spojenec Silas Malafaia označil pro agenturu AFP obvinění demonstrantů za „jasnou politickou perzekuci“. „Viděli jste někdy převrat beze zbraní? Viděl jste někdy teroristický útok bez bomb?“ nechal se slyšet Malafaia.
„Ozbrojené síly, zku*vysynové! Parta generálů, s*áči! Zbabělci! Podívejte se, co nám dělají! Naše armáda je na ho*no!“
Teleevangelikál a výrazná tvář neo-pentekostalismu, aktuálně jednoho z nejrychleji rostoucích náboženských hnutí na světě, patří k nejvěrnějším Bolsonarovým podporovatelům. A také je důkazem, že rozdělení je v Brazílii nejen politické, ale i náboženské.
„V Latinské Americe převzal (pentekostalismus) roli katolické církve. Ale zatímco té trvalo rozšíření 500 let, tady stačilo jen 40 let,“ řekla novinářka Elle Hardy v podcastu The Underworld. Právě příslušníci evangelikální církve v obou volbách (2018, 2022) vždy většinově volili Bolsonara.
Problém jménem armáda
Už rok ale také trvá napětí mezi prezidentem Lulou a brazilskou armádou. Ta se sice za Bolsonara nepostavila, někteří velitelé ale dali najevo své politické přesvědčení. Nejznámějším se stal plukovník Adriano Camargo Testoni, který se útoku na vládní budovy účastnil.
„Ozbrojené síly, zku*vysynové! Parta generálů, s*áči! Zbabělci! Podívejte se, co nám dělají! Naše armáda je na ho*no!“ křičí na videu Testoni ve fotbalovém dresu. Potrestán byl 48 dny odnětí svobody ve vězení s mírným režimem za urážky a nekázeň. Podle odborníků ale právě tehdy Lulova nedůvěra k armádě značně vzrostla.
Novinář Fabio Victor pro deník El País zmínil dva případy, kdy se nedůvěra hlavy státu vůči armádě projevila. Zaprvé při nepokojích nevydal dekret k zajištění zákona a pořádku, který by zmobilizoval armádu, ale spolehnul se na policejní složky. Následně přistoupil k tvrdým čistkám v armádě, kdy o místo přišly desítky vojáků.
Podíl na ne úplně ideálních vztazích má podle El País Lulova smířlivá povaha i minulost v podobě odborového předáka, který organizoval stávky proti tehdejší vojenské diktatuře. V posledním roce podle průzkumů ztratila armáda podporu i brazilské veřejnosti, které vadilo propojení ozbrojených sil a Bolsonarovy vlády. V ní mimo jiné zasedlo více generálů než žen.
Splněné cíle s nepříjemnou pachutí
Důležitost armády nicméně Lulovi připomněly poslední události v regionu, kde si Venezuela dělá nárok na bohaté území Essequibo patřící sousední Guyaně. Právě imperiální choutky režimu Nicoláse Madura zalarmovaly i brazilské ozbrojené síly.
Čtěte také: Madurova válka o ropu i znovuzvolení. Ukousne Venezuela část Guyany?
Vrásky současnému prezidentovi pak dělá i již zmíněné rozdělení země, které se zatím nepodařilo zmírnit ani přes značné úspěchy Lulovy vlády. Těch dosáhla i přes to, že jí vládnutí často komplikuje opozicí ovládaný kongres. Ten nicméně například přehlasoval prezidentské veto, kterým Lula da Silva odmítl zákon namířený proti původnímu obyvatelstvu.
Lula da Silva. Zdroj: Shutterstock
Přesto se hlavě státu podařilo dosáhnout zpomalení odlesňování Amazonského pralesa, ekonomického růstu i návratu sociálně zaměřených programů. Vládě se taktéž podařilo snížit nezaměstnanost a navýšit minimální mzdu o 16,5 %, tedy více než je míra inflace.
Přesto na Brazílii míří kritika. Další amazonská země Kolumbie pod vedením taktéž levicového prezidenta Gustava Petra totiž taktéž výrazně omezila nejen odlesňování, ale také spotřebu neobnovitelných zdrojů. Namísto toho Brazílie přijala pozorovatelskou roli v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a brazilský energetický plán do roku 2032 usiluje o „zvýšení těžby ropy a plynu o 63 % a 124 %“.
Hlas globálního Jihu
Letošní rok navíc bude na Brazílii upřena pozornost také z mezinárodního hlediska. V listopadu se v Rio de Janeiru uskuteční mítink skupiny G20 a ve stejném roce pravděpodobně také setkání skupiny BRICS, jíž je Brazílie členem. Na obě setkání brazilský prezident pozval i svého ruského protějška Vladimira Putina, na kterého je vydán mezinárodní zatykač.
Čtěte také: 10 divokých let s Madurem: Venezuela se mění, prohlubují se ale nerovnosti i politická frustrace
Rozhodnutí o případném zadržení ruské hlavy státu pak podle Luly da Silvy nezávisí na něm jako prezidentovi, ale na justici, do jejíhož fungování on nezasahuje. Zdůraznil ale, že Brazílie se narozdíl od Ruska přihlásila k jurisdikci Mezinárodního soudního dvora v Haagu.
Proti většinovému postoji Západu se pak Lulova vláda postavila i v případě války mezi Izraelem a Hamásem. Brazílie se tento týden připojila k podnětu Jihoafrické republiky, že se Izrael v Pásmu Gazy dopouští na Palestincích genocidy. Žádost JAR už projednává Mezinárodní soudní dvůr v Haagu.
Ohledně situace v Gaze se Lula mimo jiné setkal s palestinským velvyslancem v Brazílii Ibrahimem Alzebenem. Brazilský prezident taktéž zdůraznil potřebu příměří a Brazílie se stala jedním z hlavních dárců humanitární pomoci lidem v Pásmu Gazy.
Lula da Silva už od počátku svého mandátu dává jasně najevo, že se nechce přiklonit ani k jedné z globálních velmocí, píše agentura AP. Jak dlouho ale brazilské hlavě státu vydrží neutrální postoj a tlak na mírová řešení zůstává podle analytiků otázkou. O roli hlasu globálního Jihu, do které se po svém nástupu pasoval, se totiž aktuálně uchází indický premiér Naréndra Módí, představitel ekonomicky i strategicky významnějšího státu.
