Uskupení BRICS chce změnit mocenskou mapu a konkurovat Západu. To jasně vyplývá z jeho posledního rozhodnutí přizvat do uskupení další země. Voxpot přináší komentáře expertů, kteří v nich vysvětlují pozice různých členských států i Západu.
Jedním z klíčových výsledků 15. summitu BRICS v Jihoafrické republice je rozhodnutí přizvat další země. Od ledna 2024 se tedy toto uskupení, které má hrát roli rivala G7, rozšíří o Írán, Argentinu, Etiopii, Egypt a Spojené arabské emiráty. Saúdská Arábie ještě nabídku zvažuje.
Čtěte také: Probudí se BRICS z letargie? Rozhodne se v Africe
Západní země tak získaly mocnějšího rivala. Summit v Johannesburgu se stal pro BRICS zlomovým okamžikem. Voxpot se proto zeptal čtyř odborníků z různých částí světa, aby vysvětlili, co tento nový směr pro BRICS znamená. Jak summit vnímají? A na čem se shodnou?
Oleg Aleksejenko – Fakulta globálních procesů, Moskevská státní univerzita
Rusku je v BRICS přisouzena role zkušeného hráče, který vystupuje jako mluvčí zájmů států, jež nejsou spokojeny se svým postavením na světové scéně.
Představitelé Jihoafrické republiky budou summit BRICS považovat za symbol úspěchu multilateralismu globálního Jihu.
BRICS se opírá o státy, které jsou lídry ve svých regionech. Například Jihoafrická republika se v rámci uskupení vždy stavěla do role „brány do Afriky“. Nyní se tato „brána“ objevila i na severu a východě kontinentu (Egypt a Etiopie). Jinde se ale – vzhledem k situaci v Nigeru – prostor pro Západ zavírá. Afrika hledí na východ. Začlenění zemí Blízkého východu (Írán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty) rozšiřuje civilizační faktor sdružení. BRICS má nyní země zastupující arabské a perské národy, které spojuje příslušnost k islámskému světu. Argentina pak bude zastupovat španělsky mluvící část Latinské Ameriky.
Po přijetí nových států bude jejich společné HDP činit 37 % toho světového a sjednocení představovat téměř 50 % světové populace. Jedná se o vítězství Ruska a Číny, které se aktivně zasazovaly o rozšíření skupiny s cílem zvýšit její vliv na světové dění. Navíc v roce 2024 se bude summit zemí BRICS konat v Rusku. Země, která jej hostí, utváří jeho agendu. Můžeme taky očekávat, že se uskupení bude rozšiřovat.
Christopher Vandome – Africký program think tanku Chatham House
BRICS je nedílnou součástí zahraniční politiky Jihoafrické republiky a pomáhá jí vyvažovat vztahy se Západem. Vnímá toto uskupení jako prostředek kolektivního lobbování za spravedlivější mezinárodní hospodářský systém a prosazování potřeb a zájmů zemí globálního Jihu.
V Jihoafrické republice panuje historicky odůvodněná hluboká skepse vůči dominanci Západu v globální ekonomické architektuře a pragmatická touha spolupracovat s různými partnery v multipolárním světě. Vedoucí představitelé Jihoafrické republiky budou summit BRICS považovat za symbol úspěchu multilateralismu globálního Jihu. Její ambice se projeví i v roce 2025, kdy má hostit summit G20, který bude rovněž slavit rozšíření členství o Africkou unii.
Ekonomický přínos členství však zůstává nejasný. V Jihoafrické republice sídlí první regionální pobočka Nové rozvojové banky, ale kromě toho je těžké určit výhody, které členství ve skupině přineslo. Je pravda, že obchod mezi členy se za posledních 20 let zvýšil. To však lze do značné míry přičíst jednoduše jejich rychlému hospodářskému růstu, zejména Číny, spíše než nějakému specifickému mechanismu BRICS. Další přísliby posílené spolupráce byly předloženy prostřednictvím diskusních skupin BRICS, ale některé z největších dohod byly uzavřeny bilaterálně na okraj summitu.
Kara Němečková – projekt CHOICE při Asociaci pro mezinárodní otázky
Oznámené rozšíření bloku je vítězstvím pro Rusko a Čínu, kteří si přejí vytvořit z uskupení BRICS mocenskou protiváhu Spojeným státům a Západu. Naproti tomu Brazílie a Indie byly zpočátku k rozšíření skeptičtější. Nemají totiž zájem na tom, aby se platforma stala antiamerickou a Čína získala skrz expanzi ještě dominantnější postavení v rámci bloku. Naopak Brazílie může s přibývajícími členy svůj vliv ztratit.
Čtěte také: Africký COP: Globální Jih chce odškodnění za klimatické katastrofy a kritizuje Evropu
Pekingu se ale podařilo i přes počáteční neshody mezi členy dosáhnout dohody na pravidlech přijímacího procesu a výběru států, které obdržely pozvánku. Pro Moskvu je rozšíření vítanou příležitostí, jak se vymanit z mezinárodní izolace způsobené válkou na Ukrajině a přiklonit na svou stranu ty země globálního Jihu, které v současné době zastávají k válce na Ukrajině neutrální pozici. Společně s Pekingem usilují o revizi mezinárodního světového řádu. Chtějí oslovit rozvojové země, které nejsou spokojeny s globálním ekonomickým systémem, a nabídnout jim alternativu k Západem vedeným institucím.
Přijetí nových členů dláždí cestu dalším zájemcům o členství a další expanzi hospodářského bloku. S přibývajícími členy bude ale čím dál tím těžší najít společnou agendu a jednotnou identitu. Již nyní stojí v cestě výraznějšímu prohlubování spolupráce mezi členy bloku odlišné národní zájmy a existující rozepře mezi členy, například Číny a Indie, které spolu vedou dlouholeté územní spory. Rozšíření má tedy spíše symbolickou hodnotu a novým členům pravděpodobně nepřinese výrazné ekonomické benefity. Je otázkou, do jaké míry může být uskupení skutečně protiváhou G7 nebo G20. Vysílá ale signál USA a Západu o emancipačních tendencích globálního Jihu, na které je potřeba reagovat.
Michal Parízek – Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd UK
Výsledky summitu BRICS v Johannesburgu jsou pro západní země špatnou zprávou. Hlavním závěrem jednání je přizvání šestice států, z nichž každý je pro svůj region nějakým způsobem významný. Uskupení se zjevně daří posilovat svou deklarovanou roli nezpochybnitelného reprezentanta zemí globálního Jihu a drtivé většiny světové populace. BRICS se rozšířením stávají stále silnější protiváhou Západu. To rozhodně nehraje do karet evropským zemím, USA a jejich spojencům.
Pro západní země je v tuto chvíli zásadní posilovat vazby na pragmaticky se chovající Indii, Brazílii a řadu zemí globálního Jihu.
Pro západní země jde o citlivou situaci obzvláště ze dvou důvodů. Zaprvé, členem BRICS se stává i tradiční „strategický“ spojenec USA Saudská Arábie, vedle ní také Spojené arabské emiráty. Rozhodně nejde tedy jen o rozšíření o tradičně proti-americky naladěné země, jako je Irán. Zadruhé, summit potvrdil to, co by mělo být již 18 měsíců zjevné.
Ruská invaze na Ukrajinu v žádném případě není něčím, co by dlouhodobě podkopávalo jednotu BRICS a dalších zemí v odporu vůči Západu a zejména USA. Jakkoliv třeba Indie a Brazílie mají na válku odlišný pohled než Rusko a Čína, nejde o rozpory, které by zásadně omezovaly jejich shodu na snaze podstatně posouvat světové mocenské uspořádání.
Pro západní země je v tuto chvíli zásadní posilovat vazby na pragmaticky se chovající Indii, Brazílii a řadu zemí globálního Jihu, které se nechtějí natěsno přiklánět k Rusku a Číně, ale zároveň Západ nijak nemilují.
