Druhý srpnový týden bývá jak v domácím, tak i ve světovém dění typický pokračováním takzvané okurkové sezóny. Nezasedají totiž parlamenty a politici mají často prázdniny. Hlavními tématy tak zůstávají různé katastrofy, mimořádné události a války.
Aktuálně se pozornost novinářů stáčí vedle Ukrajiny také na Blízký východ a netradičně dlouhou dobu se na titulních stránkách drží Afrika. Stálicí nejsledovanějšího dění jsou však i nadále důsledky oteplování planety a projevy extrémní počasí.
V dalším díle brífinku přinášíme shrnutí toho, co byste měli sledovat v aktuálním týdnu od 7. do 13. srpna.
Další vývoj v popřevratovém Nigeru
Titulkům hlavních zpravodajských webů vévodí už druhý týden dění ve středoafrickém post-pučistickém Nigeru. Juntě vládnoucí od 26. července vypršelo v neděli 6. srpna ultimátum, které jí dalo na obnovu starých pořádků regionální Hospodářské společenství západoafrických států, zkráceně ECOWAS.
Všichni pozorovatelé teď vyhlížejí, jak se blok států v čele se sousední Nigérií zachová. Součástí ultimáta byla totiž i pohrůžka vojenskou intervencí, třebaže tato může dle některých pozorovatelů rozvrátit celý region.
Připravenost k eventuálnímu vojenskému zásahu v Nigeru již ohlásilo Pobřeží slonoviny a také Senegal. V Nigérii ještě dobíhá autorizační proces. Stále se přitom neví, jakou má vlastně nigerská junta podporu v celé armádě a ve společnosti vůbec. Ochotu válčit po jejím boku ovšem vyjádřily další dvě junty ze sousedních zemí – Mali a Burkiny Faso.
ECOWAS sestává z patnácti různě velkých zemí, jejichž schopnost účinně vojensky intervenovat je dosti sporná. Ještě víc pochyb ale vzbuzují síly pučistů. Prozatím nevyjasněna zůstává také role Francie jako někdejšího kolonizátora oblasti, Ruska, které pučisty v regionu tradičně podporuje, a dalších mocností.
Chudý Niger není tradičně příliš sledovanou zemí. V posledních letech však nabyl důležitosti jako regionální centrum boje proti džihádistickým skupinám. Mezinárodně významná jsou rovněž tamní ložiska uranu, jež skrývají přes pět procent světových zásob suroviny.
Více o dění v Nigeru: Poslední hodiny demokracie v Nigeru? Wagnerovci si už brousí zuby, Západ otálí
Reakce na uvěznění Imrana Chána v Pákistánu
V závěru minulého týdne odvezla pákistánská policie do vězení Imrana Chána – někdejší kriketovou superstar, předsedu vlády z let 2018–2022 a aktuálně lídra nejsilnější opoziční strany v zemi. Chán se dle rozsudku odpovědného soudu dopustil korupce nezákonnou manipulací se státními dary. Za to má strávit tři roky ve vězení a pět let zůstat mimo politiku.
Chánovi stoupenci zveřejnili po zátahu předtočené video, na němž se politik označuje za oběť politické perzekuce a vyzývá podporovatele, aby „neseděli s rukama v klíně“ a „bránili spravedlnost“.
Vzhledem k tomu, že jarní pokusy Chána zatknout vyvolaly masové protesty a střety, které si vyžádaly desítky životů, vyhlíží se, co se bude dít nyní.
Chán kritizoval v poslední době zejména armádní špičky, které dle něho potopily v roce 2022 jeho vládu a dnes ho chtějí úplně zlikvidovat. Důležitost dodává aktuálními vývoji fakt, že ve 230 milionovém Pákistánu by letos na podzim měly proběhnout volby. Průzkumy přitom drtivě vede právě Chánovo Hnutí za spravedlnost.
Ukrajinské útoky na vzdálené cíle
Na konci července budily ukrajinské ozbrojené síly pozornost tím, jak opakovaně dokázaly zasáhnout cíle ve vzdálené Moskvě. V minulém týdnu se jim navíc podařilo zneškodnit dvě velká ruská plavidla, a nad to ještě znovu poškodit mosty vedoucí na Krym. Také útoků na vzdálené cíle viditelně přibylo.
Jde tu o novou dlouhodobou taktiku, nebo spíše jen dílčí odpověď na ruské ostřelování ukrajinských měst? Připravují si obránci i takto půdu pro nějakou pozemní operaci, nebo jde prostě o výběr z nabízejících se snadných cílů? Další týden může i v tomto mnohé vyjasnit.
Více o ukrajinské ofenzívě: Zpackaná protiofenzíva? „Chce to ještě čas,“ míní analytik
Třetí výročí voleb a protestů v Lukašenkově Bělorusku
Dne 9. srpna 2020 proběhly v Bělorusku volby, v nichž proti Alexandru Lukašenkovi stanula nečekaně manželka jednoho z uvězněných disidentů, jinak však neznámá učitelka Svjatlana Cichanouská. Lukašenko dle oficiálních výsledků vyhrál se ziskem přes 80 procent. To však zdaleka neodpovídalo společenským náladám v tehdejší covidové době a paradoxně ani oficiálním běloruským exit pollům.
Reakcí veřejnosti byly masové protesty, jež se podařilo režimu zpacifikovat až za několik měsíců, a to jen za použití plošných represí a vydatné pomoci Ruska.
Je pravděpodobné, že se na letošní výročí opět připomene běloruská opozice, jejíž představitelé jsou dnes z drtivé většiny buď ve vězení, nebo v exilu. Ještě větší význam ale bude mít to, zda si bude nějak připomínat události z roku 2020 běloruská společnost.
Střety palestinských frakcí v Libanonu
Již několik dní v řadě probíhají boje v největším z palestinských uprchlických táborů v Libanonu. Vedou je mezi sebou milicionáři palestinského vládního hnutí Fatah a ozbrojenci různých islamistických formací. Mrtvých jsou zatím maximálně desítky. Právě vnitropalestinské boje v Libanonu měly však v minulosti tendenci přerůstat do obřích mnohafrakčních konfliktů.
Tentokrát vyzvalo k zastavení palby hned zkraje i jindy bojechtivé libanonské šíitské hnutí Hizballáh. Vláda Libanonu pak pohrozila Palestincům přímo armádním zásahem.
Ještě o víkendu se nicméně v táboře střílelo. Saúdská Arábie vyzvala již v pátek všechny své občany, aby Libanon opustili. Krátce poté vydal stejné doporučení Bahrajn. I tyto skutečnosti naznačují, že se brzké uklidnění situace neočekává – spíše naopak.
Další projevy zblázněného počasí
Letošní léto poznamenané návratem El Niña a postupující změnou klimatu láme rekordy nejen v naměřených teplotách, ale i s ohledem na projevy extrémního počasí. V červenci byly ve světě velkým tématem mimořádně silné záplavy v severní Indii, nevídané ohřívání vody u břehu USA či padání krup dosud nezaznamenané velikosti v Itálii. V minulém týdnu pak trpěla obřími povodněmi Čína, kde bylo evakuováno na šest milionů lidí.
V jihoamerických Andách si aktuálně stěžují na superteplou zimu, v německém Reutlingenu museli o víkendu vytáhnout na závěje krup sněžné pluhy a Slovinsko zažívá vůbec největší záplavy ve své historii – po prudkých pátečních lijácích postihly celé dvě třetiny země.
Čeká nás nyní alespoň přechodné uklidnění, nebo se sbírka letošních klimakatastrof naopak ještě rozšíří? I to uvidíme v příštím týdnu.
***
To je z očekávaných událostí pro tento týden vše. Na další várku informací se můžete těšit zase za týden, kdy přijde Brífink Petra Jedličky jako newsletter všem členům a členkám Voxpot Klubu přímo do mailové schránky. Jestli ještě stále nejste členy Voxpot Klubu, může být právě toto důvodem se jimi stát. Kromě bonusových článků, pravidelných newsletterů a debat na našem Discordu čeká na členstvo Klubu první číslo tištěného Voxpot Magu. V tom najdete to nejzajímavější za uplynulý půlrok a ještě něco navíc.
Těšíme se na vás osobně na křtu Voxpot Magu #1, který proběhne na dvorku u naší redakce tento čtvrtek 10. srpna.
