Brífink Petra Jedličky pravidelně představuje to nejdůležitější dění, které by vám v nadcházejícím týdnu nemělo uniknout. Co čekat a na co se zaměřit tentokrát?
V pětatřicátém týdnu letošního roku poutají pozornost zejména dozvuky hlavních událostí předchozích dní a specificky pádu letadla Jevgenije Prigožina. Souběžně se ovšem už rozebíhají také horké fáze nových volebních kampaní – na Slovensku a v menší míře i v Polsku. V Bělorusku by měly po čase zase cvičit armády Ruska a jeho klientů. V Argentině sužované inflací se přitom množí případy rabování obchodů, jež mohou přerůst až v hladové bouře.
Vyšetřování pádu letadla Jevgenije Prigožina a osud wagnerovců
Zřícení osobního letounu proslulého šéfa Wagnerovy skupiny nedaleko Moskvy se stalo zřejmě nejdiskutovanější událostí minulého týdne. V tom začínajícím se bude bez pochyb řešit dále. Jedna z debat se povede zřejmě nad oficiálními výsledky pitvy. Druhá pak nad událostí samotnou.
Objektivně nejpodstatnější přitom budou další osudy čtyřicetitisícové armády, kterou Prigožin spoluvybudoval a vedl. Většina pozorovatelů má za to, že Kreml dostal během dvou měsíců od Prigožinovy vzpoury wagnerovce víceméně pod kontrolu. Objevují se ale i zprávy, že někteří velitelé a jejich jednotky zůstali otci zakladateli loajální až z hrob. To může mít ještě následky.
Dle páteční zprávy agentury TASS vydal Vladimir Putin dekret, že každý „dobrovolník vykonávající vojenské úkoly“ musí složit zvláštní přísahu před státní vlajkou. Zajímavé bude sledovat, jak zareagují ti wagnerovci, kteří odmítli po červnové revoltě vstoupit oficiálně do ruské armády.
Původní jednotky wagnerovců působí stále v Mali, Libyi, Středoafrické republice a zřejmě ještě několika dalších zemích. Značně nejasné také zůstává, co se stalo a ještě stane s kontingentem, který se na začátku léta přesunul do Běloruska.
Čtěte více: Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin byl zřejmě zabit v letadle, které sestřelila ruská protivzdušná obrana
Připomínky začátku SNP na Slovensku
Připomínky začátku Slovenského národního povstání 29. srpna 1944 mívají u našich sousedů výrazně politický náboj. Pro hlavní strany a řadu organizací jsou tradičně aktem demonstrace svého vztahu k druhoválečnému Slovenskému štátu, respektive ke skupinám, které považují dané téma za důležité. Letos navíc vše zesilují blížící se volby.
V minulých obdobích slavil výročí obvykle nejhorlivěji Ficův Smer a antifašistické iniciativy. Naopak nejvíce chladně až negativně se k SNP stavěli Kotlebovci. Letos nicméně Smer cílí na konzervativní nacionalisté voliče – podobně jako čtyři až pět dalších větších stran.
Vedle Kotlebovců jde zase do voleb podobně orientovaná Republika, která se ze staré Kotlebovy strany odštěpila. A také ze Smeru se vydělila jedna strana, a to Hlas v čele s expremiérem Pellegrinim. Ta naopak svůj antifašismus zdůrazňuje a jistě bude chtít být vidět i při úterním výročí.
Připočíst je třeba ještě sílící Progresívne Slovensko či blok OĽaNO kolem expremiéra Matoviče, jenž nevynechá příležitost ke zviditelnění se.
Do jisté míry zde půjde pochopitelně o kampaňovou záležitost. Zároveň jde o zajímavý vhled do slovenské politické kultury a do tamního vyrovnání se s minulostí.
Začátek horké fáze slovenské předvolební kampaně
Parlamentní volby proběhnou na Slovensku 30. září. Ve středu 30. srpna se začne odpočítávat poslední předvolební měsíc a tím začne tzv. horká fáze kampaně. To v praxi znamená více střetů, více veřejných akcí a více vymezování se mezi jednotlivými aktéry.
V prvních týdnech bude zajímavé sledovat zejména postup Hlasu smeráckého expremiéra Pellegriniho, jemuž soustavně odcházejí voliči právě ke Smeru a který bude muset změnit taktiku, pokud chce ve volbách utrhnout aspoň 10 procent. Dalším poutavým tématem bude gradace kampaně Igora Matoviče, který minulé volby vyhrál a jenž je v sebepropagaci velmistr; jeho blok OĽaNO ovšem nyní kolísá mezi pěti a osmi procenty.
Třetí velkou otázkou pro horkou kampaň je výkon Progresívneho Slovenska – dnes nejoblíbenější strany pravého středu, která však zatím vystupovala velmi neútočně. Pod tlak se může dostat nejen zleva od Smeru a Hlasu, ale i od výrazných subjektů minulé vlády pohybujících se dnes v průzkumech jen těsně nad hranicí pro vstup do parlamentu: SaS a bloku Sme rodina.
Čtěte více: Nepredstaviteľné sa zrejme stane skutočnosťou: Slovensku budú vládnuť smeráci alebo progresívci
Předvolební dění v Polsku
Poláci budou své poslance volit až 15. října. Přesto se v tamní předvolební kampani děje mnoho zajímavého už dnes. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) se příkladně rozhodla vyhlásit na volební den referendum, v němž klade hlasujícím otázky typu: „Podporujete prodej státních aktiv zahraničním subjektům, což povede ke ztrátě kontroly polských žen a mužů nad strategickými sektory ekonomiky?“
Smyslem kroku je samozřejmě aktivizace vlastních voličů, případně přetáhnutí části podpory Konfederace – konkurence PiSu na pravém okraji. Toto uskupení bude teď muset nějak reagovat.
V opozici sbírá souběžně sílu Občanská koalice, hlavní protivník PiSu, k níž vyhrocování kampaně žene protivládní voliče. Vedle ní ovšem kandidují i další, dnes oslabující uskupení – jmenovitě konzervativní aliance Polska 2050 a lidovců a pak společná kandidátka Levice.
Dokáží tato tělesa zvrátit trend odlivu podpory k hlavním uskupením ještě před kampaňovým závěrem, v němž posilují zpravidla opět ti nejsilnější? Příští týdny budou mít další příležitost ukázat, zda ano, či nikoliv.
Vojenské manévry CSTO v Bělorusku
V pátek 1. září začínají v Bělorusku šestidenní manévry armád Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti – ruské odpovědi na kolektivně-obranný model NATO. Vedle Ruska je členem též Bělorusko, Arménie a středoasijské státy.
Teoreticky by mělo jít o rutinní událost. Podobné manévry se konávají často. Sledováníhodnou věc dělá však z nadcházejícího cvičení aktuální bezpečnostní situace v regionu. Cvičit se ostatně bude i v blízkosti města Grodno, což je v podstatě na polské hranici.
Dílčí zajímavostí manévrů bude pak forma zapojení těch členů CSTO, jejichž vztahy s Ruskem po invazi na Ukrajinu povážlivě ochladly: Arménie a Kazachstánu. Odrazí se nějak tento vývoj i na dosavadním modelu spolupráce jejich armád?
Čtěte více: V Polsku je válka mnohem blíž: Jak naši sousedi budují armádu k obraně Evropy
Možnost hladových bouří v Argentině
Argentinu trápí už delší dobu vysoká inflace, jež letos v létě přesáhla 140 procent. V zemi je to nejvíce cítit na cenách zboží běžné spotřeby, zvláště na potravinách a oblečení. Cena chleba dnes kupříkladu odpovídá setině mediánové mzdy – v přepočtu do našich podmínek tedy ekvivalentu 340 korun.
V Buenos Aires i v dalších městech se v minulém týdnu mohutně protestovalo, což je v poslední době docela všední jev. Zároveň se ale už objevily i případy kolektivního rabování obchodů. Po sociálních sítích se šíří zejména záznamy z bezpečnostních kamer z pobočky jednoho oděvního řetězce, na nichž dav vybílí prodejnu během několika minut.
Argentina má přitom zkušenost z roku 2001, kdy se při bankovní krizi rabovalo v rámci tehdejších bouří soustavně dva týdny ve velkém. Není proto divu, že řada prodejců začala v posledních dnech svoje obchody zavírat a zabedňovat výlohy, údajně „než se to přežene“.
***
To je z očekávaných událostí pro tento týden vše. Na další várku informací se můžete těšit zase za týden, kdy už přijde jako newsletter všem členům a členkám Voxpot Klubu přímo do mailové schránky. Jestli ještě stále nejste členy Voxpot Klubu, může být právě toto důvodem se jimi stát. Kromě bonusových článků a pravidelných newsletterů je tu pro členstvo Klubu také možnost být s naší redakcí i komunitou Voxpotu ve stálém kontaktu na našem Discordu. Nenechte si to ujít a přihlaste se hned teď ZDE.
