Brífink Petra Jedličky pravidelně představuje to nejdůležitější dění, které by vám v nadcházejícím týdnu nemělo uniknout. Co čekat a na co se zaměřit tentokrát?
V šestatřicátém týdnu začíná v New Yorku zasedat Valné shromáždění OSN, vše podstatné se na něm ale bude dít až ve druhé půlce září. Již aktuální týden nicméně přinese řadu dílčích zajímavostí z jiných částí světa, které stojí za to sledovat: návštěvu tureckého prezidenta Erdoğana u Putina, představení podmínek katalánských separatistů pro podporu nové španělské vlády či završení zastupitelských pseudovoleb v anektovaných částech Ukrajiny.
V Británii se bude též v týdnu bilancovat první rok s novým králem a bez Borise Johnsona. Indii čeká summit G20 a zajímavý vývoj může nastat i po převratu v Gabonu.
Erdoğanova návštěva u Putina
Nejspíše už hned v pondělí, tedy 4. září, by se měla odehrát událost, jíž pozorovatelé vyhlíží nejméně od začátku léta. Tou je návštěva tureckého prezidenta u jeho ruského protějšku. Dle zatím zveřejněných zpráv se Putin a Erdoğan nesejdou v Moskvě – nepůjde tedy o velkou státní návštěvu. Jednat by měli namísto toho v relativním soukromí v Soči.
Tématem bude bezesporu Ukrajina a specificky otázka vývozu obilí, který Rusko od července hatí. Erdoğan se do letošního jara stavěl do role neutrálního mediátora a garanta obilné dohody pro obě strany. Poté – a zvláště v souvislosti s rozšířením NATO – se přesunul blíže západní pozici. Bude zajímavé sledovat, jakou roli zaujme nyní a s čím konkrétně ze schůzky s Putinem přijede.
Turecko je dnes klíčovou mocností černomořské oblasti. Z Ruska má od začátku invaze levnější energie, ale čím je Rusko slabší, tím celkově silnější je jeho pozice.
Stanovisko Katalánců k podpoře nové vlády ve Španělsku
Povolební jednání ve Španělsku probíhají už nějakou dobu a zřejmě o nich ještě dlouho uslyšíme. Přesto v začínajícím týdnu může nastat zvrat. S napětím se totiž čeká na stanovisko Junts, jedné z formací katalánských separatistů. Ta slíbila v úterý 5. září zveřejnit podmínky, za jakých je ochotna podporovat koalici dosavadního socialistického premiéra Sáncheze.
Vzhledem k tomu, že výsledek červencových voleb neumožňuje sestavit jinou koalici než levicovou s podporou separatistů, anebo velkou, běží o zásadní věc. Junts je přitom tím více neoblomným ze dvou velkých separatistických bloků a na rozdíl od druhého bloku kolem strany ERC vystupoval vůči Sánchezovi dosud opozičně.
Záležitost komplikuje i fakt, že zakladatel a vůdčí osobnost Junts katalánský expremiér Carles Puigdemont žije od neúspěšného pokusu od odtržení Katalánska v roce 2017 v exilu. Při návratu by musel do vězení, čemuž chce pochopitelně předejít.
Čtěte více: Klíč k nové španělské vládě drží separatisté. Cesta k ní vede přes ústupky
Britské bilancování
Ve Velké Británii uplyne ve středu 6. září rok od odchodu Borise Johnsona z premiérské funkce. V pátek 8. září to bude zároveň rok od smrti královny Alžběty II. Nejenom v britském tisku se tak určitě bude bilancovat první rok nové éry – období postjohnsonovských premiérů a vlády Karla III.
Britská královská rodina je tradičně téma i pro česká masmédia. K otázce prvního roku nového krále tak lze očekávat štědré pokrytí. Zajímavé bude ovšem sledovat i debatu týkající se vlády.
Jedním z důvodů je fakt, že se v posledním roce v Británii řešili některé podobné problémy jako u nás – specificky boj s inflací, transformace energetiky či financování školství. Druhým důvodem je pak otázka důsledků někdejšího odchodu z EU, stále doznívajícího a stále nedořešeného.
Čtěte více: „Vůbec nevím, jak vyžiju.“ Velkou Británii zasáhla krize, jakou už země léta nepamatuje
Popřevratový vývoj v Gabonu
Středoafrický Gabon se v minulém týdnu připojil ke skupině zemí, v nichž v poslední době převzala moc armáda. Svržený režim prezidenta Bonga měl ale – na rozdíl třeba od nedávného Nigeru – sám dost pochybný mandát. Bongové vládli v Gabonu dynasticky desítky let a manipulovali volby. V zemi bohaté na ropu přitom zůstávalo 40 procent populace v chudobě. Není tak divu, že v gabonském hlavním městě Libreville propukly po převratu mohutné oslavy.
Nyní bude důležité, co se bude dít v zemi dále. Africká unie pozastavila Gabonu členství. Rusko i USA (současně!) vyjádřily obavy. Nově ustavená junta by měla v začínajícím týdnu představit své plány do budoucna.
O vojenské intervenci jako v případě Nigeru se zatím u Gabonu nemluví. Svržený prezident ovšem vyzval své stoupence, aby „nemlčeli“. Situace se tak může ještě všelijak vyhrotit.
Ruské „volby“ na anektovaných územích Ukrajiny
Ke konci druhého zářijového týdne by měla vrcholit také série nejrůznějších voleb v Rusku. Jedná se zejména o volby nižšího řádu – do regionálních sněmů, do městských zastupitelstev či gubernátorských úřadů. Jde tedy o něco, čemu se při současné kvalitě demokracie v zemi netřeba příliš věnovat.
Pozoruhodnější jsou ovšem „volby“, jež Rusko organizuje souběžně na anektovaných územích Ukrajiny. S hlasováním v daných entitách je zatím jediná zkušenost – referendum o vlastní anexi z léta 2022, při němž obcházeli zůstavší Ukrajince komisaři s urnou a samopalníky. Bude to tentokrát podobné?
Jde-li o hlavy místních správ, očekává se setrvání známých postav loajálních Moskvě dosazených na daná místa už loni. Pokud jde ovšem o zastupitelstva – podle předvolebních zpráv tvoří zpravidla polovinu na kandidátkách místní lidé, polovinu pak Rusové odjinud. Bude zajímavé sledovat, kterou skupinou nechá Kreml zastupitelstva na Donbase či v Záporoží nakonec obsadit.
Summit G20 v Indii
Šestatřicátý týden by měl uzavírat vrcholný summit skupiny G20, plánovaný na víkend 9. a 10. září. G20 je platformou největších ekonomik světa. Jejich společná rozhodnutí formují trh i přístup ke globálním problémům. Summity G20 je tudíž obecně důležité sledovat vždy.
Letos navíc pořádá setkání Indie, která se stává novou mocností s globálními zájmy. Vidět to bylo i na nedávném summitu BRICS. Jistě bude chtít v příslušném duchu využít i aktuální setkání.
Summit se koná v atmosféře pokračující ruské invaze na Ukrajinu, která vztahy mezi mocnostmi komplikuje. Vladimir Putin se setkání nezúčastní. Rusko však bude reprezentovat ministr zahraničí Lavrov. Bude zajímavé jak a kdo se na summitu k ruské delegaci postaví.
Do Indie by přitom nakonec neměl přijet ani čínský prezident Si Ťin-pching, protože mezi jeho zemí a Indií se v minulém týdnu znovuotevřel spor o příhraniční území. Oslabené přítomnosti Ruska a Číny by mohly teoreticky využít na summitu západní mocnosti. O víkendu uvidíme, zda se tak stane a v jaké konkrétní podobě.
Čtěte více: BRICS neumírá, naopak. Co znamená jeho rozšíření?
***
To je z očekávaných událostí pro tento týden vše. Na další várku informací se můžete těšit zase za týden, kdy už přijde jako newsletter všem členům a členkám Voxpot Klubu přímo do mailové schránky. Jestli ještě stále nejste členy Voxpot Klubu, může být právě toto důvodem se jimi stát. Kromě bonusových článků a pravidelných newsletterů je tu pro členstvo Klubu také možnost být s naší redakcí i komunitou Voxpotu ve stálém kontaktu na našem Discordu. Nenechte si to ujít a přihlaste se hned teď ZDE.
