Představujeme novou službu pro členy Voxpot Klubu. Náš analytik Petr Jedlička pro vás bude od teď každé pondělí ráno shrnovat v novém newsletteru ta nejzásadnější témata a události, které byste měli v následujícím týdnu sledovat.
Konec července a první polovina srpna jsou tradičně nejstatičtějším obdobím nejen české, ale i světové politiky. Nekonají se takřka žádné volby. Politici jsou na dovolených. Parlamenty mají prázdniny. Není ale úplný klid, i v proslulé okurkové sezóně se něco hýbe. Mohou za to především krize a konflikty, které si žádné volno nevybírají. Aktuálně jde zvlášť o nejrůznější politické otřesy, projevy klimatické změny a samozřejmě o války – z části v Africe, ale zejména na Ukrajině.
Jaké konkrétní trendy a události na mezinárodní scéně stojí za to v začínajícím týdnu od 31. července do 6. srpna zvláště bedlivě sledovat?
Pokračování ukrajinské protiofenzívy
Ukrajinským jednotkám se po období spíše statických bojů podařilo v posledních dnech zase postoupit, a to na nejméně třech místech fronty. Na jihu přitom pronikly až za první linii ruských obranných postavení.
Většina analytiků zde varuje před předčasnými oslavami. Ruské pozice jsou dobře připraveny a průnik je zatím jen dílčí. Na jižní frontě čekají Ukrajince ještě dvě další obranné linie.
Přesto ale už zaznívají hlasy, že poslední úspěchy mohou být zásadní. S posunem fronty je možné přiblížit dělostřelectvo. Dostatečně široký průlom dává též možnost různých menších obchvatů.
Drobně postupovat se navíc daří i na Donbase pod Vuhledarem a u Bachmutu, což Ukrajincům otevírá další ofenzivní možnosti.
Mapa ukrajinského postupu a ruských opevnění ve směru na Melitopol. Zdroj: ISW
Vývoj kolem převratu v Nigeru
Převrat v pětadvacetimilionové středoafrické zemi provedla minulý týden část armády s odvoláním na bezpečnostní situaci v zemi. Civilní vláda prý nezvládala nebezpečí islamistických povstalců. Většina pozorovatelů váhá, jak celou událost hodnotit. Převrat byl naprosto nečekaný. Navíc se do něj zapojily jen některé ozbrojené složky a vyjasněna není ani zahraniční podpora.
Vývoj v Nigeru je důležité sledovat zejména ze dvou důvodů. Zaprvé, jde o strategicky významnou zemi. Od pádu civilního režimu v Mali byly právě z Nigeru řízeny protidžihádistické operace v celém regionu. Nachází se zde také velké zásoby uranu.
A zadruhé, ve dvou sousedních státech – ve zmiňovaném Mali a v Burkině Faso – proběhl v posledním roce převrat rovněž. V obou případech tam přitom posílil po změně režimu vliv Ruska, respektive wagnerovců, kteří s nastoupivšími juntami spolupracují.
Svržený nigerský režim byl prozápadní a zakládal si na tom, že úspěšně zvládá mocenské střídání na základě výsledků voleb. Hlavou nového režimu se prohlásil vcelku neznámý velitel prezidentské gardy a hned v prvních projevech naznačil sbližování s burkinskou a malijskou juntou.
Jak USA, tak evropské mocnosti se se změnou zjevně nesmířily a zastáncům původní vlády nabízejí „plnou podporu“ – ať už to bude znamenat cokoliv.
Zaujal vás Brífink Petra Jedličky? Staňte se členy Voxpot Klubu a bude vás čekat každé pondělní ráno ve schránce. Jak se stát členy Klubu se dozvíte ZDE.
Otázka obilného exportu z Ruska a Ukrajiny
V červenci letošního roku vypršela platnost dohody o neblokování exportu obilí, kterou uzavřely loni Rusko a Ukrajina za zprostředkování Turecka a OSN. Pro letošní sezónu přitom Rusko odmítlo dohodu obnovit. V minulých týdnech začalo také cíleně útočit na přepravní terminály a na ukrajinské sklady obilí.
Pozorovatelé nyní s napětím očekávají, co se stane dále. Dle jedné názorové skupiny bude uzavřena nakonec nová dohoda. Tlačí na ni ostatně nejen africké a jihoasijské státy, kam ruské a ukrajinské obilí tradičně směřuje, ale už i Čína.
Dle jiné skupiny je ovšem dohoda již mrtvá. Rusko, které má více přepravních možností, hodlá dle těchto pozorovatelů využít situace a převzít ukrajinské trhy. Některé indicie naznačují i možnost úplné námořní blokády ukrajinských přístavů.
Cena přesnice v reakci na poslední vývoj vzrostla na globálních trzích o 15 procent a Ukrajina intenzivně jedná o alternativních možnostech exportu. Již minulý rok ostatně vyvezla 60 procent obilí po silnici či železnici směrem na západ, což je však dražší varianta a obnáší další komplikace.
Americké zajímavosti: utajené UFO a zdraví Mitche McConnella
Ve Spojených státech se v minulém týdnu událo několik dílčích zajímavostí, jež by se měly v nejbližších dnech více objasnit. Zaprvé jde o výpověď seriózně působícího whistleblowera Davida Grusche, který obvinil vládu USA z utajování informací o mimozemských vesmírných lodích.
Tento bývalý zaměstnanec amerických tajných služeb konkrétně uvedl, že vláda má k dispozici trosky nejméně jednoho letounu, jenž dokázal bez hnutí zůstat ve vzduchu během hurikánu a následně odletět nadzvukovou rychlostí. A uvedl také, že z trosek byla vyzvednut těla „ne-lidské povahy“.
Od jiných senzačních „svědectví“ z minulosti se aktuální liší tím, že Grusch jej prezentoval minulý týden se vším všudy před poslaneckým výborem, a to pod přísahou. Američtí novináři se nyní pídí po dalších detailech.
Zajímavostí jiného druhu je od minulého týdne zdravotní stav Mitche McConnella. Letitý šéf republikánů v Senátu a jeden z nejvlivnějších mužů americké politiky přestal z ničeho nic během tiskové konference mluvit i jakkoliv jinak reagovat a musel být odveden. Zájemci o americkou politiku teď sledují, zda se jednaosmdesátiletý politik zotaví.
Pokud se potvrdí nejhorší obavy, čeká americké republikány již brzy významná mocenská změna.
Hořící Středomoří
Řadu obrovských lesních požárů v zemích okolo Středozemního moře se podařilo v posledních dnech dostat z větší části pod kontrolu. Nejcitelněji se v posledních dnech zlepšila situace v Řecku. Jev během letošního léta zasáhl souběžně také Itálii, Chorvatsko, Alžírsko či Tunisko. Obavy v současnosti budí zejména silný vítr, který může ohně znovu rozdmýchat.
Dynastické předání moci v Kambodži
Politický vývoj v šestnáctimilionové jihoasijské zemi s jedním vládcem a jednou státostranou pozornost obvykle nebudí. V posledních týdnech je to však jinak. Sedmdesátiletý premiér Hun Sen, jenž stojí v čele státu fakticky od roku 1984, totiž vysílá soustavné signály, že v nejbližší době začne předávat moc Hun Manetovi, svému nejstaršímu synovi.
Pětačtyřicetiletý a věčně usměvavý Hun Manet byl již dříve vyzvednut do pozice generála. V posledních volbách bez opozice získal též poslanecký mandát. Nyní se předpokládá, že bude uveden do exekutivní funkce.
O politických plánech či názorech Hun Maneta se toho moc neví. Přesto provází jeho očekávaný nástup neurčitá naděje na uvolnění nesvobodných poměrů.
***
To je z očekávaných událostí pro tento týden vše. Na další várku informací se můžete těšit zase za týden, kdy už přijde jako newsletter všem členům a členkám Voxpot Klubu přímo do mailové schránky. Jestli ještě stále nejste členy Voxpot Klubu, může být právě toto důvodem se jimi stát. Kromě bonusových článků a pravidelných newsletterů čeká už za necelé dva týdny členstvo Klubu první číslo tištěného Voxpot Magu. V tom najdete to nejzajímavější za uplynulý půlrok a ještě něco navíc.
Těšíme se na vás osobně na křtu Voxpot Magu #1, který proběhne na dvorku u naší redakce ve čtvrtek 10. srpna.
