Brífink Voxpotu pravidelně přibližuje ty nejzásadnější události ze světa, jež by vám neměly uniknout. Co čekat a na co se zaměřit ve druhém červencovém týdnu?
Zatímco na školách i některých pracovištích se začátek července nese ve znamení prázdnin a dovolených, ve světovém dění to zatím na pověstnou okurkovou sezonu nevypadá.
Velká Británie a Francie budou mít nové premiéry, přičemž zejména ve druhém případě to podle nedělních exit pollů vypadá na překvapení. Pokračují ale také dvě důležitá vyjednávání – o nových krajně pravicových frakcích v Evropském parlamentu a příměří v Gaze.
Na globálním jihu se zase vyplatí sledovat vývoj po pučích v západní Africe, ale také pokračování vztahů mezi Indií a Ruskem.
Francouzské levicové překvapení
David Scharf
Podle exit pollů z nedělního večera to vypadá, že nejvíce křesel v dolní komoře francouzského parlamentu překvapivě získá levicová koalice Nová lidová fronta. Výsledek ale nejspíš nebude stačit na to, aby aliance Nepoddajné Francie, komunistů, zelených a socialistů měla v parlamentu většinu. Přesné počty mandátů, které budou známy během dneška, tak budou klíčové i vzhledem k povolební matematice o skládání vlády.
Lídr socialistů, nejstředovější části levicové koalice, Olivier Faure už vyhlásil, že je potřeba zrušit reformy prezidenta Macrona a zejména nepopulární důchodovou reformu. Tím naznačuje, že nedojde ke scénáři, v nějž nejspíš doufal právě Macron – široké středové koalici od republikánů až po socialisty, kteří by mohli za účast ve vládě opustit radikálnější partnery z předvolební aliance.
Macron v neděli vydal jen krátké prohlášení, podle nějž bude s pověřením premiéra vyčkávat. V následujícím týdnu tak budeme sledovat hlavně složitá povolební vyjednávání.
Čtěte také: Přichází éra lepenovců? Francie vyhlíží bouřlivé období
Předčasné volby do dolní komory vypsal nečekaně sám prezident v reakci na úspěch krajně pravicového Národního sdružení ve volbách do Evropského parlamentu. Jak je dnes již patrné, sázka na krátkou a intenzivní kampaň se vyplatila tím, že krajní pravice nejspíš opravdu neusedne v premiérském křesle. Prezidentův centristický blok ale utržil ztráty a on sám bude mít po zbytek svého mandátu o dost svázanější ruce.
První britské dny bez vlády konzervativců
Jolana Humpálová
Velká Británie se po 14 letech dočká obměny ve vládě. Ze čtvrtečních parlamentních voleb vyšla, jak se ostatně předpokládalo, vítězně Labouristická strana. O den později už odcházející konzervativní premiér Rishi Sunak sdělil národu posledních pár slov na rozloučenou, načež král Karel III. přijal nového předsedu vlády Keira Starmera.
Po brexitu i skandálech spojených především s kabinetem Borise Johnsona i jeho následovníků výměna ve vedení země spíše nepřekvapuje. Ve Voxpotu budeme první dny a týdny Starmerovy vlády sledovat.
Poslechněte si také: PULS | Po konzervativcích potopa. V jakém stavu převezmou labouristé Británii?
Neočekáváme sice rychlá řešení problémů, které se v Británii za poslední roky nakupily, rádi bychom ovšem viděli alespoň náčrt dalších kroků nové vlády. A zvědaví jsme i na to, jestli a jak se promění politický styl premiéra Starmera, kterého jsme dosud znali jen jako lídra opozice.
Ústupky Hamásu, protesty a blokády napříč Izraelem
David Scharf
Představitelé palestinského hnutí Hamás v minulém týdnu přijali návrh na příměří v Gaze. Ustoupili přitom ze svého hlavního požadavku – záruky na trvalý konec bojů. Momentálně vyčkávají na odpověď Izraele, která by měla dle zdrojů agentury Reuters přijít do několika dnů. Podobný časový rámec pro „obnovení jednání“ slíbil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
