Brífink Voxpotu vám na začátku každého týdne dává informační náskok. Jaké události hýbaly světem přes víkend a co bude rezonovat v nadcházejících dnech? Přinášíme pravidelný výběr redakce.
Česká republika se během víkendu zcela výjimečně ocitla na titulních stránkách světových médií hned ze dvou odlišných důvodů. Kromě ničivých povodní šlo také o zadržení českého občana během údajného pokusu o puč ve Venezuele.
Kromě zmíněných událostí se však Česka více či méně týkají i další události světového dění. Zejména jmenování nové Evropské komise (pochopitelně s českou účastí), vývoj v povolení zásahů na ruském území západními zbraněmi či nové útoky Ruska na ukrajinské obchodní lodě budou zásadní pro českou nejen zahraniční politiku.
Pozornost si ale zaslouží i další zprávy, které se táhnou od napětí na Blízkém východě přes nový kabinet v Paříži až po přehlížený začátek prezidentských voleb v USA.
Ursula von der Leyen představí novou Komisi
Simone Radačičová
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen by měla v úterý 17. září zveřejnit jména nových členů Evropské komise. Podle původního kalendáře měla mít přitom jasno už minulý týden.
Zatím tedy není jasné, kdo získá jaké portfolio. V poslední době se stále častěji spekuluje, že český kandidát Josef Síkela nakonec zasedne v křesle komisaře pro obchod. Česku se tak splní přání – premiér Petr Fiala (ODS) se totiž nijak netajil tím, že usiloval o důležité, ekonomické portfolio. V souvislosti se Síkelou se přitom mluvilo také o energetice.
Čtěte také: Pánský klub, šťavnatá portfolia a Síkelovy šance. Začíná souboj o novou Komisi
Pak se míček přesune do Evropského parlamentu, který bude kandidáty a kandidátky grilovat, tedy pokládat jim podrobné otázky a dotazy. Zatím ale není přesně jasné, kdy k tomu dojde. Původně se očekávalo, že to bude v polovině října. Bruselský server Politico ale upozorňuje, že kandidáti se nakonec před europoslance postaví zřejmě později – až na začátku listopadu.
Co by znamenalo povolení k zásahu ruských cílů?
Vojtěch Boháč
V polovině minulého týdne navštívil Kyjev americký ministr zahraničí Antony Blinken spolu s britským protějškem Davidem Lammym. Jejich jednání s prezidentem Zelenským se do velké míry točilo kolem zrušení zákazu používání raket s dlouhým doletem proti cílům na území Ruska. Jde o téma, které se ukrajinští představitelé snaží tváří v tvář nepříznivé situaci na bojišti protlačit už několik týdnů a nyní se zdá, že se jim začíná dařit.
Americký prezident Biden dal během minulého týdne najevo, že USA pracují na odstranění tohoto zákazu. Blinken během tiskové konference se Zelenským doplnil, že USA „od prvního dne“ dávaly najevo ochotu přizpůsobovat svou politiku změnám na bojišti a v tom budou i pokračovat.
Čtěte také: Rusko zahájilo masivní protiofenzívu v Kurské oblasti
Vývoj situace následně okomentoval i Vladimir Putin, podle kterého by tento posun „zásadně ovlivnil samotnou podstatu celého konfliktu.“ Umožnění zasahovat do hloubky ruského území podle Putina odpovídá na otázku, zda se NATO přímo vojensky účastní konfliktu. „Bude to znamenat, že země NATO, Spojené státy a evropské země, jsou ve válce s Ruskem,“ vysvětlil svou pozici Putin.
Debata o tom, zda můžeme očekávat eskalaci a jak by mohla konkrétně vypadat, bude jistě pokračovat i tento týden. Na Voxpotu ji budeme sledovat.
Rusko ohrožuje obilí i vztahy s Afrikou
Filip Brychta
Ukrajina ve čtvrtek obvinila Rusko, že použilo bombardéry k útoku na civilní loď s obilím v Černém moři poblíž Rumunska. Bylo to poprvé od začátku invaze v únoru 2022, co raketa zasáhla civilní plavidlo přepravující potraviny. Loď vezla přes 26 tisíc tun ukrajinského obilí do Egypta.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
