Brífink Voxpotu vám na začátku každého týdne dává informační náskok. Jaké události hýbaly světem přes víkend a co bude rezonovat v týdnu od 20. do 26. ledna? Přinášíme pravidelný výběr redakce.
Nový týden proběhne ve znamená inaugurace staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Otazník se vznáší především nad tím, jaké kroky udělá první den ve funkci. To bedlivě vyhlíží nejen Ukrajina, ale také třeba Mexiko a další země regionu.
Mezitím v Pásmu Gazy začalo platit příměří a nyní můžeme sledovat, zda a jak budou obě strany závazky dodržovat. V USA pak od sobotního večera panuje chaos kolem TikToku.
Trumpova inaugurace
Matěj Schneider
V pondělí 20. ledna složí Donald Trump svou druhou prezidentskou přísahu. Hned poté se očekává, že podepíše celou řadu dekretů, které ukáží, jakým směrem se jeho administrativa vydá.
Na Kapitolu mezitím probíhají slyšení s jeho nominanty na klíčové posty. Kromě nich bude zajímavé sledovat, jestli pro republikány v Kongresu bude větší prioritou řešení daňových a rozpočtových balíků, nebo přiškrcení migrace do Spojených států.
Všechno budeme v rámci Voxpotu probírat 21. ledna během živého nahrávání inauguračního dílu podcastu Redneck & Beneš v Místogalerii na Skleněné louce v Brně.
Čtěte také: Dělení Arktidy: Grónsko pro Trumpa, severní pól pro Putina
První dny příměří v Gaze
Filip Brychta
V neděli 19. ledna propustil Hamás první tři rukojmí v rámci příměří v Gaze. To zároveň začalo v neděli platit a konflikt tak vstoupil do první fáze dohody. V ní by měly být propuštěny desítky rukojmích výměnou za stovky palestinských vězňů a izraelští vojáci by se měli stáhnout z obydlených částí Pásma do nárazníkové zóny.
Celé příměří vstoupilo v platnost se tříhodinovým zpožděním, během nějž Izrael bombardoval Gazu.
Nadcházející týden budou tedy první dny nově dohodnutého příměří a uvidíme, jak budou obě strany své závazky dodržovat. Lidé se mezitím v Gaze nejspíš vydají do svých domovů, pokud jim z nich něco zbylo.
Podívejte se také: Příměří v Gaze dosaženo. Jaké jsou jeho podmínky?
Ukrajina za Trumpa
Vojtěch Boháč
S nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu padá na východní Evropu nejistota ohledně toho, co bude jeho vláda znamenat pro další vývoj ruské agrese na Ukrajině. Zatímco v minulosti Trump mluvil o 24 hodinách, během kterých zvládne dosáhnout míru, v posledních vyjádřeních dává jeho tým střízlivější výhledy na šest měsíců.
Příliš jasné vyhlídky nedávají ani Trumpovy nominace na klíčová místa v jeho administrativě, kdy různé postavy mají na konflikt rozdílné pohledy. Pozice předních z nich shrnul deník Kyiv Independent.
Trumpova nominantka do křesla ředitelky americké rozvědky Tulsi Gabbard je odpůrkyní podpory Ukrajiny a v minulosti byla podle deníku Kyiv Independent označena za šiřitelku ruských narativů.
Budoucí ministr obrany Peter Hegshet zase volá po omezení amerických závazků vůči NATO. Během grilování v Kongresu nicméně řekl, že víme, kdo je na Ukrajině agresorem a kdo tam je naopak „good guy.“ Výsledek války by podle něj měl být tak výhodný pro Ukrajinu, jak jen je možné.
Poradce Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a budoucí ministr zahraničí Marco Rubio jsou považováni za proukrajinské a protiruské jestřáby. Waltz zároveň před týdnem zmínil, že přípravy na setkání Trumpa s Putinem jsou v plném proudu.
Trumpův speciální vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellog bývá také považován spíš za vstřícného vůči Kyjevu. Podle něj by měla Ukrajina vyjednávat z pozice síly.
Otázky nad vyjednáváním o míru v Ukrajině budou aktuální nejen tento týden, ale půjde o téma, které budeme intenzivně sledovat celý letošní rok.
Čtěte také: Zaskočit nepřítele. Ukrajinci se posouvají na ruském území
TikTok v USA
Jolana Humpálová
Ve Spojených státech má čínský TikTok kolem 170 milionů uživatelů a uživatelek. Kolem oblíbené platformy ale o víkendu nastal poněkud chaos – TikTok přestal v USA v sobotu večer fungovat, aby jej zhruba o den později zase spustili.
Ke krátkému stažení platformy z USA došlo krátce předtím, než měl vstoupit v platnost federální zákaz této aplikace. Už v dubnu schválil americký Kongres zákon, který nařizuje čínské mateřské společnosti ByteDance TikTok buďto prodat jinému než čínskému vlastníkovi, nebo čelit úplnému zastavení provozu v USA. ByteDance se rozhodla pro druhou možnost – aplikaci tak Američané v iOS App Store ani Play Store o víkendu nějakou chvíli nenašli. Celou dobu ale bylo otázkou, jak dlouho TikTok vydrží v USA „mimo provoz“.
„Máme štěstí, že prezident Trump naznačil, že s námi bude spolupracovat na řešení obnovení TikToku, jakmile se ujme úřadu. Zůstaňte prosím na příjmu,“ sdělovala aplikace americkému uživatelstu. Byl to přitom v roce 2020 právě Donald Trump, kdo zákaz platformy v USA poprvé navrhl – a právě nastupující prezident v neděli uvedl, že uplatnění federální legislativy odloží. Nedlouho poté začala platforma ve Spojených státech znovu fungovat. Jak to bude s TikTokem dál? Vývoj situace kolem jedné z globálně nejužívanějších sociálních sítí budeme sledovat.
Čtěte také: Zakážou Spojené státy TikTok? Trump ho chce zachránit
Mexiko a další: Jaké kroky přijme Trump?
Simone Radačičová
Také Mexiko a další země Latinské Ameriky vyhlížejí, jaké kroky podnikne Donald Trump, až se postaví do čela USA. Americký lídr mluvil mimo jiné o masových deportacích nebo zavedení cel na mexické zboží – pokud Mexiko razantněji nezasáhne proti migrantům a drogovým kartelům.
Ve městech podél hranice s USA se mexická administrativa narychlo snaží navýšit kapacitu v zařízeních a ubytovnách pro migranty. Například Tijuana vyhlásila výjimečný stav, zatímco starosta města Mexicali řekl, že přestaví konferenční centrum tak, aby bylo schopné přijmout běžence.
V USA žije zhruba jedenáct milionů migrantů bez potřebných dokladů, z toho asi polovina připadá na Mexičany. Mnozí z nich v USA přitom žijí dlouhá léta.
Mexická prezidentka Claudia Scheinbaum naznačila, že země případně zavede odvetná cla. Nad dalšími reakcemi se ale vznáší otazník. Není například jasné, zda by Mexiko mohlo přijmout i migranty z třetích zemí, jako je třeba Venezuela.
Obavy z Trumpova postupu mají ale i mnohé americké podniky, které migranty zaměstnávají. Organizace na ochranu lidských práv se zase obávají, že nastalé situace mohou využít zločinecké gangy a kartely.
Čtěte také: Do čela Mexika se poprvé postaví žena. Řešit bude drogové kartely i migraci
Protivládní protesty v Srbsku stále pokračují
Simone Radačičová
V Srbsku pokračují velké protivládní protesty. O víkendu se ke studentům, kteří je vedou, přidali ještě profesoři a právníci. Ti požadují spravedlnost pro oběti ze začátku listopadu, kdy se ve městě Novi Sad zřítil betonový přístřešek u tamního nádraží. Vyžádalo si to dvanáct obětí.
Tato stavba ale v nedávné době prošla rekonstrukcí, což vyvolalo spekulace, že stavební práce nebyly – třeba kvůli korupci – odvedeny dobře. A to zafungovalo jako rozbuška dlouho doutnající nespokojenosti Srbů s vládou tamního prezidenta Aleksandra Vučiče.
Ten obvinil studenty, že dostávají peníze ze Západu. Provládní média pak zveřejnila osobní údaje některých demonstrantů, což by zřejmě nebylo možné bez zapojení tamní tajné služby. I kvůli tomu se pak demonstranti scházejí před sídlem státní televize RTS.
Čtěte také: Budou Srbové trpět za naše elektromobily? Špinavá hra o lithium vrcholí
