Brífink Voxpotu pravidelně přibližuje zajímavosti ze světového dění, jež by vám neměly uniknout. Co čekat a na co se zaměřit v týdnu od 3. do 9. června?
Následující dny budou doslova nabité událostmi. Tou největší z nich jsou bezpochyby volby do Evropského parlamentu. Vedle nich se nadále budou zraky celého světa upírat do Gazy, kde v tuto chvíli pokračuje stále kritizovanější izraelská vojenská operace. Uniknout by nám nemělo rovněž dění v Budapešti. Tam bude v sobotu 8. června pořádat opoziční lídr Péter Magyar velký protivládní protest. Zopakuje se opět stotisícová účast?
Evropský parlament čeká otočka doprava
Simone Radačičová
Ve dnech od 6. do 9. června na 373 milionů voličů z 27 zemí čekají volby do Evropského parlamentu. Vybírat budou celkem 720 europoslanců, kteří v příštích pěti letech zasednou v Bruselu a ve Štrasburku.
V Česku půjdou voliči hlasovat 7. a 8. června.
Průzkumy veřejného mínění už dlouho ukazují, že europarlament čeká posun doprava. Výrazně by měly posílit dvě euroskeptické frakce.
První z nich je Identita a demokracie (ID), které vévodí francouzská strana Národní sdružení Marine Le Pen. Do této skupiny pak patří také česká SPD Tomia Okamury, Liga italského ministra dopravy Mattea Salviniho či nizozemská PVV Geerta Wilderse.
Druhou je frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jejímž nejvýznamnějším členem je italská strana Bratři Itálie v čele s premiérkou Giorgiou Meloni. Pod ni spadá také polské Právo a spravedlnost nebo česká ODS.
Čtěte také: Už žádné izolované ostrůvky. Krajní pravice roste a vyniká v kampaních
Po volbách zřejmě dojde k určitému přeskupení v těchto dvou frakcích. Například Marine Le Pen se na italskou premiérku obrátila s výzvou, aby společně vytvořily „superfrakci“.
Je takové spojenectví vůbec možné? Odborníci jsou na pochybách. Zdůrazňují, že mezi jednotlivými stranami, které frakci tvoří, jsou velké názorové rozdíly. Vidět je to třeba na přístupu k Rusku. Meloni totiž podporuje válčící Ukrajinu, Le Pen však pomoc Kyjevu odmítá, kritizuje protiruské sankce a dříve prohlásila, že uznává referendum na Krymu z roku 2014.
Krajní pravice posílí také v jednotlivých členských státech. Třeba Alternativa pro Německo (AfD) zřejmě vyjde z voleb jako druhá nejsilnější strana v zemi. S náskokem až 15 procentních bodů pak ve Francii podle průzkumů zvítězí právě Národní sdružení a daleko za sebou tak zanechá Renaissance (Obnova) prezidenta Emmanuela Macrona.
Nový impuls k příměří?
David Scharf
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
