Brífink Voxpotu pravidelně přibližuje zajímavosti ze světového dění, jež by vám neměly uniknout. Co čekat a na co se zaměřit v prvním červencovém týdnu?
Evropa se vzpamatovává z vítězství krajně pravicové strany Národní sdružení (RN) Marine Le Pen v prvním kole francouzských parlamentních voleb. Můžeme proto čekat, že Francie opanuje v následujících dnech přední stránky světového tisku. Ani Voxpot nebude v tomto ohledu výjimkou a bude tamní dění pokrývat. Vedle toho se rozhodně vyplatí sledovat i vývoj ve Spojených státech. Tam bude po velmi nepovedeném výkonu Joea Bidena v předvolební debatě s jeho soupeřem Donaldem Trumpem obzvlášť živo. Budou nakonec demokraté hledat za současnou hlavu státu do voleb náhradu? Ukážou následující dny a týdny. Zapomenout bychom dále určitě neměli na počínající hladomor ve válkou sužovaném Súdánu, předvolební situaci ve Velké Británii či na rozdělování křesel na půdě europarlamentu a Evropské komise.
Parlamentní volby ve Francii
Eva Čeplová
V neděli 30. června se konalo ve Francii první kolo předčasných parlamentních voleb. Už večerní odhady naznačovaly, že příznivci prezidenta Macrona tentokrát zřejmě jásat nadšením nebudou. Podle nich totiž volební klání opanovala krajně pravicová strana Národní sdružení (RN) Marine Le Pen. Té mělo dát svůj hlas podle prvních odhadů 34 % Francouzů. Druhé místo patří levicové Nové lidové frontě se zhruba 28 až 29 procenty hlasů. Až třetí skončila středová koalice vedená Macronovým hnutím Obnova, jež stěží překonala dvacet procent.
Čtěte také: Naprosté delirium, marxismus a dárky voličům. Francii před volbami zaplavil populismus
Ač mohou být výsledky pro někoho překvapivé, vítězství Le Pen předpovídaly i předvolební průzkumy. O tom, kdo povládne Francii, se teprve rozhodne, a to ve druhém kole 7. července. Do té doby bude zřejmě celý svět sledovat napjatou předvolební kampaň. Tu vzápětí po zveřejnění prvních odhadů odstartoval sám Macron apelem na veřejnost, aby ve druhém kole hlasovali proti krajní pravici. Zda jej vyslyší, se teprve uvidí. Zájem o volby byl každopádně rekordní už v neděli. V urnám přišlo mezi 67,5 a 69,7 procenty všech voličů.
Ustojí Biden tlak po debatě?
Matěj Schneider
Americký prezident Joe Biden má za sebou naprosto katastrofální výkon v debatě proti Donaldu Trumpovi na sklonku června. Po ní mnoho komentátorů zopakovalo nějakou variantu bonmotu: „Biden měl jediný úkol – dokázat lidem, že vydrží do voleb na živu – a on to nedokázal.“
Ihned po debatě přišla mediální smršť. Velká část amerických liberálů, která o problému Bidenova stáří v uplynulých letech mlčela nebo přinejlepším mluvila šeptem, najednou byla ochotná klást zapovězenou otázku: jak můžeme narychlo nouzově získat lepšího kandidáta?
Poslouchejte také: Redneck & Beneš | Šílenec Trump drtí staříka Bidena
Doprovázely to zatím stále spíš anonymní stížnosti demokratických donorů, zaměstnanců Bílého domu, ale i některých demokratických politiků.
Už po několika hodinách se však ti nejprominentnější straníci v čele s Barackem Obamou oklepali a vrátili se k předchozí rétorice: nic se neděje, každý občas škobrtneme, jedeme dál, stojíme za Bidenem. V týdnech do demokratického nominačního sjezdu (19.–22. srpna) tak bude zajímavé sledovat, jestli získají navrch pochybovači, nebo zastánci současného prezidenta. Faktem je, že žádný neproblematický alternativní kandidát se teď nenabízí – ne poté, co demokraté nevyužili letošních primárek, které mají sloužit přesně k tomu. Cejch nemohoucího staříka se však s Bidenem už zřejmě jen potáhne.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
