Brífink Voxpotu vám na začátku každého týdne dává informační náskok. Jaké události hýbaly světem přes víkend a co bude rezonovat v nadcházejících dnech? Přinášíme pravidelný výběr redakce.
V Sýrii se už několik dní oslavuje pád brutálního diktátora Bašára Asada. Mezitím Izrael bombarduje cíle v Sýrii a nyní také připravuje rozšíření osad na Golanských výšinách. Boje pokračují na východě Konga, zatímco ve Francii končí ostře sledovaný případ znásilňování Gisèle Pelicot. A Washington opět řeší rozpočtové trable.
Co dalšího očekávat? Vítejte každopádně do nového týdne a zde je přehled událostí, které by vás neměly minout.
Izrael připravuje plány na rozšíření osad na Golanských výšinách
Jolana Humpálová
Zatímco v Sýrii pokračují oslavy pádu režimu Bašára Asada, sousední Izrael už spřádá plány na rozšíření osad na Golanských výšinách. Ty jsou pod izraelskou okupací od roku 1967, podle mezinárodního práva nelegálně. V oblasti momentálně stojí přes třicet osad – i na ně mezinárodní právo nahlíží jako na protiprávní. Podle odhadů v nich žije okolo dvaceti tisíc osob.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli prohlásil, že plánuje držené území rozšířit a počet Izraelců žijících na Golanských výšinách zdvojnásobit. S koncem Asadova autoritářského režimu se podle předsedy vlády otevřela na hranici mezi Sýrií a Izraelem „nová fronta“ – všechny dohody o příměří podle něj padly.
Netanjahu nové cíle oznámil nedlouho poté, co jeho země začala útočit na syrské vojenské cíle. Ve Voxpotu sledujeme vývoj v Sýrii z místa, nevynecháme ale ani širší situaci v regionu. Zaměříme se tedy i na postup Izraele a pokračování konfliktu v Pásmu Gazy a další dění na Blízkém východě.
Čtěte také: Nepovolit, deportovat. Evropa kalí radost syrských uprchlíků
Washingtonské rozpočtové trable
Matěj Schneider
Je to už tradicí, že každých pár měsíců Kapitol panikaří, jestli se tamní politici zvládnou dohodnout na novém rozpočtu, nebo se začnou uzavírat vládní úřady. Další deadline se blíží – stanoven je na 20. prosince.
Tentokrát to vypadá, že se Kongres zvládne domluvit na odkopnutí tohoto nepříjemného problému zase o několik měsíců. Nevypadá to, že by někdo chtěl zbytečně dramatizovat už tak očekáváním napjaté týdny před inaugurací Donalda Trumpa.
Z přesné podoby dohody, ke které Kongres tak jako tak dříve nebo později dospěje, půjde ale věštit mnohé o klíčových prvních měsících po návratu Trumpa do úřadu. Co bude republikánskou prioritou: škrty na úřadech a daních, nebo drastické imigrační reformy?
Čtěte také: Nejdůležitější Trumpův úředník, kterého neznáte. Pomůže Muskovi škrtat?
Najde nový premiér Francie François Bayrou dostatečnou podporu?
Simone Radačičová
Předchozí premiér Francie Michel Barnier vydržel ve funkci jen tři měsíce. Nyní prezident Emmanuel Macron vybral do této funkce stejně starého Françoise Bayroua (73). A toho čekají perné předsváteční dny. Měl by oznámit složení budoucí vlády a pokusit se sehnat dostatečnou podporu pro rozpočet na příští rok.
A to bude opravdu oříšek. Vždyť právě kvůli rozpočtu padl ostřílený politik Barnier, který pomáhal například vyjednat rozvod mezi EU a Velkou Británií. Bayrou, který má stejně jako Barnier pověst zdatného vyjednavače, musí proplout fragmentovaným parlamentem.
Je zatím otázkou, jaká bude další strategie. Pokusí se rozdělit nesourodé levicové uskupení Nová lidová fronta a získat na svou stranu umírněnou levici? Nebo se bude ucházet o přízeň krajně pravicové političky Marine Le Pen? S ní má ostatně dlouhodobě dobré vztahy. Jejich pohled se ale tříští právě v otázce rozpočtu: zatímco Bayrou volá po přísných škrtech a úsporách, Le Pen je odmítá. S kým najde zkušený centrista společnou řeč?
Čtěte také: Marine Le Pen získala Barnierův skalp. Teď půjde po Macronovi
Francie vyhlíží rozsudek v případu Gisèle Pelicot
Simone Radačičová
Několik měsíců Francie se zatajeným dechem sledovala soudní proces v šokujícím případu znásilňování Gisèle Pelicot. Tento týden soud v jihofrancouzském Avignonu vynese ostře sledovaný rozsudek nad jejím dnes už bývalým manželem Dominiquem Pelicotem a padesátkou dalších mužů, kteří ji omámenou vysokými dávky sedativ znásilňovali.
Proces přitáhl obrovskou vlnu pozornosti, protože Gisèle Pelicot se rozhodla vystoupit z anonymity a pohlédnou obžalovaným do tváře. Chodila na téměř všechna stání, dokonce souhlasila s tím, aby se během procesu promítala videa jejího znásilňování. Stala se symbolem odvahy a nezlomnosti.
Prokuratura požaduje pro Pelicota trest dvacet let vězení, jednomu z obžalovaných čtyři roky a zbytku pak v rozmezí od deseti do osmnácti let.
To ale není konec. Policie stále nevypátrala dalších asi 30 mužů, kteří tak nadále unikají spravedlnosti.
Čtěte také: Změnit společnost a pomoct dalším ženám. Gisèle Pelicot vypovídá u soudu
Intenzivní boje na východě Konga
Filip Brychta
Mírové rozhovory mezi vůdcem Rwandy a prezidentem Demokratické republiky Kongo (DRK) se o víkendu nekonaly. V roli prostředníka vystupuje Angola. Důvod žádná ze stran neuvedla.
Válka ve východní části DRK tedy rozhodně nekončí. Boje se navíc v posledních dnech zintenzivňují. Rebelové ze skupiny M23, které podporuje Rwanda, obsadili části území, vysídlili tisíce lidí a vyvolali velkou humanitární krizi.
Přítel evropských politiků – včetně těch českých –, rwandský autoritářský prezident Paul Kagame, neúčast komentovat nechtěl. Stejně tak hlava DRK Félix Tshisekedi nevydala žádné prohlášení. Rwandští vojáci v DRK tedy zůstávají a utrpení místních trvá.
Čtěte také: Režim slaví, kritici mizí. Spojenec Západu Kagame zůstává vládcem Rwandy
Setkání zástupců bezpečnostní iniciativy JEF v Tallinu
Eva Čeplová
V pondělí 16. prosince začíná v estonském Tallinu dvoudenní summit evropských zemí, které se podílejí na obranné koalici Společné expediční síly (Joint Expeditionary Force, JEF), kterou vede Velká Británie.
Vojenský pakt, jenž sdružuje vedle Spojeného království severské a baltské země a Nizozemsko, je zaměřený na schopnost rychlé reakce a případné expediční nasazení. V krizových situacích je hlavním úkolem JEF poskytnout rychlou reakci na moři, na souši i ve vzduchu v severní Evropě a na dálném severu.
Poprvé aktivovali schopnost rychlé reakce ministři členských zemí loni v listopadu, kdy byla poškozena podmořská infrastruktura ve Finském zálivu. Tehdy do oblasti někteří členové – Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Švédsko a Velká Británie – vyslali hlídková plavidla, fregaty, námořní hlídková letadla, vrtulníky a minolovky.
Tématem letošního summitu má být mimo jiné adaptace na blížící se éru nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho bezpečnostní politiku v Evropě.
Poslechněte si také: Volání po míru je defétismus. S Trumpem nás bude stát bezpečnost mnohem víc, říká Lipavský
