Vláda USA vyhrála odvolací soudní řízení ohledně vydání Juliana Assange do Spojených států. Britský nejvyšší soud tak zvrátil původní zamítavé rozhodnutí soudu nižší instance. Co se nyní s australským whistleblowerem stane?
Julian Assange pobývá ve vězení Belmarsh s maximální ostrahou již od jara roku 2019 – tedy od okamžiku, kdy byl britskou policii vyvlečen z ekvádorské ambasády v Londýně. Tehdy byl zatčen za porušení kauce, když v roce 2012 uprchl na zmíněné velvyslanectví, kde od bývalého levicového prezidenta Rafaela Correy získal politický azyl.
Australský aktivista a zakladatel serveru WikiLeaks byl ještě předtím souzen za údajná znásilnění ve Švédsku, avšak on sám tvrdí, že tato obvinění byla politicky motivovaná a ve skutečnosti šlo o diskreditaci jeho osoby i serveru. WikiLeaks odhalily a publikovaly citlivé dokumenty mnoha světových vlád, z nichž největší pozornosti se dostalo důkazům o amerických válečných zločinech v Iráku a Afghánistánu.
Julian Assange čelí ve Spojených státech obvinění z celkem 17 trestných činů, mimo jiné ze špionáže (takzvaný Espionage Act) a hackerství. Pokud bude uznán vinným ve všech bodech, hrozí mu v souhrnu 175 let za mřížemi čili doživotí.
Čtěte také: Rozhodnutí nevydat zakladatele Wikileaks do USA neznamená vítězství svobody slova
Americké sliby
Obžaloba se u odvolacího soudu zaměřila na to, že lze věřit garancím americké vlády, které dala Velké Británii, tedy že australský aktivista nebude vystaven životu ohrožujícím podmínkám ve vězení s maximální ostrahou. Američané přitom prakticky žádné důvěryhodné garance nedali, až na to, že ze seznamu zařízení, které k tomuto účelu přicházejí v úvahu, vyloučili jedno nechvalně proslulé. Ve Spojených státech jsou přitom desítky dalších podobných věznic.
Kromě toho měl britský soud dost dalších důvodů vládě USA nedůvěřovat – vzhledem k mnoha okolnostem, které vyšly najevo v posledních měsících. Ukázalo se například, že americké tajné služby plánovaly Assangeův únos, a dokonce i jeho fyzickou likvidaci, ačkoli ten nejhorší smrtonosný scénář se až k šéfovi CIA nedostal. Bylo prokázáno i špehování Assange na ekvádorské ambasádě. Neměli bychom opomíjet ani fakt, že se jeden z klíčových svědků ve Spojených státech přiznal ke lživé výpovědi.
Podle Assangeovy advokátky a zároveň snoubenky utrpěl zakladatel WikiLeaks v říjnu ve vězení malou mrtvici, po níž má potíže s pamětí a s pravým okem.
Podle zvláštního zpravodaje OSN Nilse Melzera se Spojené státy snaží kriminalizovat investigativní žurnalistiku.
Zajímavou okolností je také skutečnost, že Ian Burnett, jeden z dvojice soudců, kteří rozhodli o Assangeově vydání, je blízkým přítelem sira Alana Duncana, bývalého britského ministra zahraničí, který zorganizoval Australanovo zatčení na velvyslanectví. Po této události odletěl Duncan do Ekvádoru za tehdejším prezidentem Lenínem Morenem, aby mu poděkoval za spolupráci. Moreno totiž zrušil Assangeovi politický azyl poté, co vystřídal v úřadu Rafaela Correu. Duncan například také nazval Assange „ubohým červem“ v době, kdy se ještě novinář ukrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně.
Svoboda tisku v ohrožení?
Nynější rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojeného království je spíše překvapením, neboť u soudu nižší instance soudkyně nakonec vzala v potaz obhajobu Juliana Assange v souvislosti s jeho zdravím a riziky, jimž by mohl být vystaven v americké detenci. Zohledněn byl jeho špatný psychický stav, který je způsoben Assangeovým pobytem ve vězení s maximální ostrahou, kde několik měsíců pobýval i na samotce. Skupina britských právníků a lékařů navíc již dříve varovala před rizikem, které pro něj představuje pobyt v britské věznici Belmarsh.
Zvláštní zpravodaj OSN specializující se na problematiku mučení Nils Melzer označil Assangeovu detenci dokonce za psychické mučení a celý proces považuje za politicky motivovanou perzekuci. Podle něj se na jedné straně Spojené státy snaží kriminalizovat investigativní žurnalistiku, na straně druhé se britské instituce nedrží mezinárodního práva, ale raději ochraňují dotčené mocnosti.
Britské zákony vylučují vydávání osob do Spojených států i kamkoli jinam z politických důvodů. Nicméně velká část novinářů i lidskoprávních organizací vnímá tuto kauzu právě jako politický proces. Například šéf německé pobočky organizace Reportéři bez hranic Christian Mihr prohlašoval už během prvního soudu, že britské úřady systematicky odpíraly mezinárodním pozorovatelům přístup k procesu. Organizace Reportéři bez hranic vydala nyní prohlášení, v němž rozhodnutí britského nejvyššího soudu odsuzuje, pokládá ho za útok na investigativní žurnalistiku a zároveň požaduje okamžité Assangeovo propuštění. Její stanovisko obsahuje i varování, že by tento verdikt mohl vytvořit nebezpečný precedens pro případy dalších novinářů.
Čtěte také: Vražda Juliana Assangea? Podle Yahoo News byla ve hře tajných služeb i tato varianta
Právní bitva o vydání či nevydání Juliana Assange ještě není u konce. Jeho tým se při nejbližší možné příležitosti hodlá proti rozsudku odvolat. Nicméně pro Juliana Assange to opět znamená další dlouhé měsíce strávené ve vězení Belmarsh v neustálém stresu. Podle aktivistovy advokátky a zároveň snoubenky utrpěl Assange v říjnu malou mrtvici, po níž má potíže s pamětí a s pravým okem. Vážné zdravotní problémy spojené s detencí už diagnostikovali mnozí odborníci a je na místě se ptát, zdali se během další právní bitvy zakladatel WikiLeaks definitivního verdiktu vůbec dožije. Ať už v podobě osvobození či vydání do Spojených států.
