Politika

11. 07. 2024, 06:11

„Brusel jsem já“. Kde se zastaví Orbánova spanilá jízda?

Eva Čeplová

Maďarský premiér Viktor Orbán na návštěvě v Kyjevě v červenci 2024 / Foto: Shutterstock

Začátkem července převzalo předsednictví Rady Evropské unie Maďarsko pod vedením enfant terrible současné Evropy, Viktora Orbána. Od té doby je v Bruselu pořádně rušno. Maďarský premiér totiž převzal kormidlo moci obzvlášť energicky a s velkými ambicemi. Chce tak demonstrovat svůj „vliv“ nejen v Evropě a Maďarsku, ale také americkým republikánům.

Zbrusu nová evropská frakce, návštěva Kyjeva i „mírové“ turné po Rusku a Číně. Viktor Orbán nestojí v čele Rady EU ještě ani dva týdny, ale už teď úspěšně zaplňuje přední stránky novin. Od maďarského předsednictví se sice čekalo leccos, tamní premiér ale svým „velkolepým“ nástupem pod sloganem „Uděláme Evropu znovu skvělou“ všechna očekávání dávno překonal.

Zatím však nejmocnější muž Maďarska spíš než Evropu prezentuje hlavně sám sebe.

Vše odstartoval na konci června prohlášením, že spolu s Andrejem Babišem a předsedou rakouských Svobodných Herbertem Kicklem zakládá krajně pravicovou „vlasteneckou“ frakci Patrioti pro Evropu. Následně se pasoval do role samozvaného „prostředníka míru“ mezi Moskvou a Kyjevem. Den po převzetí pomyslného kormidla v Radě EU už přesvědčoval v ukrajinské metropoli prezidenta Volodymyra Zelenského, aby uzavřel s ruským agresorem příměří.

Ekonomicky nakopnout Evropu

V roli „mírotvorce“ se pak vydal ještě na delší cestu. Nejprve zamířil do Kremlu, kde si pro změnu třásl rukou s Vladimirem Putinem, a později už naslouchal nápadům čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Pekingu.

A jak jeho „urovnávací“ mise dopadla? Zprvu to vypadalo, že bezvýsledně.

„Cítil jsem, že pozice (Ukrajiny a Ruska) jsou daleko od sebe,“ podělil se maďarský předseda vlády hned po schůzce s Putinem s „překvapivými“ závěry. Až o několik dní později připustil, že zjišťoval především aktuální postoje obou velmocí k válce na Ukrajině.

Čtěte také: Táhněte si za Orbánem! Zakarpatští Maďaři doplácejí na politiku Budapešti

Za své moskevské a pekingské angažmá si každopádně vysloužil od evropských kolegů pořádnou sprchu kritiky. „Předsednická země nemá žádný mandát jednat s Ruskem jménem EU… Žádná diskuse o Ukrajině se nemůže konat bez Ukrajiny,“ nebral si na síti X servítky předseda Evropské rady Charles Michel a další politici se k němu jen souhlasně přidávali. Orbán z toho však zřejmě příliš nesmutní. „Užívá si, že je v centru dění. Patří to už k jeho osobnosti, respektive k jeho politickému stylu,“ komentuje Orbánův nástup do čela EU analytička Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Tím podle ní ukázal, že se Unie může „těšit“ na divokých šest měsíců. V nich nebude nouze o nekoordinované zahraniční cesty, konfrontace, nejednotné vystupování či dokonce trolling. Politický kurz bloku ovšem Budapešť nezmění, na to má jako každá předsednická země příliš malé pravomoci. Dobře pro Brusel. Kdyby totiž Orbán mohl, změní toho soudě dle jeho slovníku poměrně dost.

Konzervativní pravicový premiér se netají tím, že by rád v Bruselu zatočil se „zelenou ideologií“, „válečným běsněním“ v podobě vojenské pomoci Ukrajině anebo evergreenem všech krajně pravicových vlád – nelegální migrací.

Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.

Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.