Nouzová sada pro každého. I tu zahrnuje návrh opatření Evropské komise pro mimořádné události. Co všechno nás v rámci nových opatření čeká?
V dobách ohrožení a nestabilní bezpečnostní situace by se neměla připravovat pouze armáda, ale také občané. S tímto apelem přichází Evropská komise, která chce, aby každý občan disponoval 72hodinovou sadou na přežití.
„V případě extrémních událostí je počáteční období nejkritičtější,“ píše se v dokumentu Strategie Unie v oblasti připravenosti. Dokument mapuje různé scénáře od války přes kybernetické útoky až po povodně způsobené změnou klimatu.
„Žádná z velkých krizí posledních let nebyla ojedinělá nebo krátkodobá. Evropa si nemůže dovolit zůstat reaktivní,“ uvádí se ve strategii. „Opravte si střechu, dokud svítí slunce,“ shrnula serveru Politico výkonná místopředsedkyně Komise Roxana Mînzatu.
Strategie obsahuje třicet konkrétních opatření, která musí členské státy Unie přijmout, aby zvýšily svou připravenost na budoucí krize. Jako klíčové je označeno právě zvýšení připravenosti obyvatelstva.
Komise členské státy vyzývá, aby občanům zajistily nouzové vybavení umožňující soběstačnost na sedmdesát dva hodin. Opatření vychází z předpokladu, že jde o časový úsek, než situaci pokryjí záchranné složky.
„Připravujeme adaptaci konceptu sedmdesáti dvou hodin, jehož součástí bude informační brožura a navazující ucelená informační kampaň, která bude hotová koncem léta,“ potvrzuje pro Voxpot mluvčí Ministerstva vnitra Hana Malá.
Součástí jsou i takzvané „karty pro starosty“ poskytující klíčové informace a strategie pro zvládání krizových situací. Tento týden byly představeny hejtmanům a hejtmankám a před jejich distribucí ještě proběhne testování ve vybraných obcích.
Smyslem nové strategie je také harmonizovat pokyny napříč sedmadvacítkou. „Úroveň připravenosti se v rámci Unie velmi liší a je v jednotlivých členských státech chápána různými způsoby,“ konstatoval pro EuroNews nejmenovaný vysoký unijní představitel.
Podle průzkumu provedeného po loňských povodních stojí v Česku o více informací a lepší připravenost sedmdesát procent lidí. Současně sedmdesát šest procent uvedlo, že jde o úkol státu a jeho složek.
Nejdřív analýza
Připravenost jednotlivců není jedinou částí zveřejněné strategie. Zároveň je třeba zvýšit zásoby základního vybavení, kritických surovin nezbytných pro chod průmyslu nebo také různých vakcín.
Brusel již v posledních týdnech předložil návrhy na zvýšení zásob kritických léků a základních nerostných surovin. Konkrétní kompetence však spočívají na členských státech.
Dále je podle dokumentu potřeba zlepšit spolupráci mezi civilními a vojenskými orgány. Komise uvedla, že zřídí rámec civilně-vojenské připravenosti s jasnými úlohami a odpovědnostmi.
Podle zdroje EuroNews už identifikace rolí civilních a vojenských aktérů začala, zejména s ohledem na sabotážní akce v Baltském moři. „Analyzujeme naše reakce – kde jsou naše slepá místa, kde bychom mohli být efektivnější a rychlejší a co dalšího můžeme dělat,“ dodal citovaný úředník.
Vše dostane na starost nové unijní středisko krizové koordinace a posuzování rizik a hrozeb. První výsledky analýz mají být kvůli „složitosti procesu“ zveřejněny až koncem roku 2026.
