Maďarsko pošle vojáky do Čadu. Spolupráci dvou zemí ale halí závoj tajemství a její důvody nejsou známé. Podezřelé je i zapojení syna Viktora Orbána, který se nejprve snažil svou účast utajit. Budou Maďaři v Africe blíže Kremlu, nebo Bruselu?
V rozpáleném hlavním městě Čadu se vedle směsi arabštiny a francouzštiny objevuje jazyk, který by zde čekal málokdo: maďarština.
Budapešť navazuje s N’Djamenou úzké vztahy, včetně vojenské spolupráce. Ukazuje tak nemalé ambice – africká země je asi desetkrát větší než její nový evropský partner.
Kritické hlasy také tvrdí, že neexistuje žádný racionální argument, aby Maďarsko do Čadu posílalo armádní personál.
Vojáci mají chránit maďarské státní příslušníky.
Vláda premiéra Viktora Orbána spolupráci zdůvodňuje potřebou zastavit nelegální migraci. Ministr zahraničních věcí a obchodu Peter Szijjártó prohlásil, že tohoto cíle nepůjde dosáhnout bez součinnosti se sahelským regionem.
Proto maďarský premiér letos v září rozvinul červený koberec, po kterém se prošel čadský prezident Mahamat Idriss Déby a na jeho konci podepsal dohodu o vyslání dvou set maďarských vojáků do své země.
Vojáci mají „poskytovat poradenství, podporu a mentoring“, ale také „chránit maďarské státní příslušníky a národní zájmy“. V jedné z nejchudších zemích světa přitom Maďarsko nemá žádné obchodní investice a zatím ani žádné národní komunity.
Vedle vojenské přítomnosti získá N’Djamena maďarskou půjčku ve výši 150 až 200 milionů dolarů na posílení zemědělství a potravinářství.
Státní organizace Hungary Helps dále daruje jeden milion dolarů čadskému zdravotnictví „na boj s epidemiemi.“ Tamní nemocnice jsou přitom natolik podfinancované, že jim chybí základní potřeby jako toaletní papír.
Jádro pudla
Andràs Istvàn Türke, vedoucí výzkumného centra Europa Varietas Institute, se domnívá, že mnohem důležitější než ekonomické a komerční důvody jsou ty politické. A k rozklíčování čadské záhady doporučuje sledovat tajná jednání mezi Budapeští a Paříží.
V Maďarsku jsou přítomné francouzské společnosti zapojené do projektu nové maďarské jaderné elektrárny Paks II společně s Rosatomem.
„Francouzský prezident Emmanuel Macron se stal vůči Orbánovi mnohem méně kritický,“ podotýká Türke pro Voxpot. Je tedy možné, že Francie s Maďarskem různě spolupracuje a rovina této spolupráce dosahuje až do Čadu.
Francouzský vliv se totiž v Sahelu v předchozích letech zhroutil a v oblasti panují silné protifrancouzské nálady. N’djamena ukončila vojenskou spolupráci s Francií na konci listopadu a lhůta na stažení personálu vyprší 31. ledna.
Čtěte také: Proč odchází Francie ze Sahelu s tichou potupou? Stručná historie francouzského kolonialismu
Odchod Francouzů ze Sahelu otevřel příležitosti pro Rusko. Moskva cílí i na Čad a koncem loňského ledna přivítal Vladimir Putin prezidenta Débyho. Slíbil mu tehdy, že přispěje „všemi možnými způsoby“ ke stabilitě jeho země.
Po vstupu Maďarska do geopolitické hry se zároveň objevily dohady, že Orbán spoluprací hledá obohacení hlavně sám pro sebe. Tomu by mohl nasvědčovat i fakt, že celý projekt vede v pozadí jeho syn Gaspar Orbán.
Ze syna důstojníkem
Gaspar se nejprve schovával za sloupy a maskoval rouškou nebo zeleným kloboukem. Nakonec ho ale fotoaparáty novinářstva Le Monde a maďarského Direkt36 zachytily.
Orbánův syn byl na návštěvě Čadu už v říjnu minulého roku, a i když si oficiální zdroje daly práci s vymazáním jeho postavy ze všech zveřejněních snímků, nakonec k identifikaci došlo.
Proč se Orbán mladší tolik bál o své prozrazení není jasné – jeho zapojení nekomentoval ani premiér.
Po odhalení přítomnosti na jednání s hlavou státu Čadu byl maďarským ministrem obrany rychle prohlášen za „styčného důstojníka“ pro „přípravu mise“.
Gaspar Orbán mohl zájem o Afriku nabrat v letech 2014 a 2015, kdy byl na humanitární misi křesťanské nevládní organizace v Ugandě. Po návratu si s přáteli založil vlastní církev, která má v Maďarsku několik stovek stoupenců.
V roce 2019 vstoupil do armády, za „zvláštních“ okolností získal stipendium na britské Královské vojenské akademii v Sandhurstu a po návratu byl ihned povýšen na důstojníka. Jeho zapojení do mise v Sahelu ale maďarská diplomacie odmítá komentovat.
„Pouhá skutečnost, že syn premiéra je nějak zapojen, vytváří dilema národní bezpečnosti,“ uvádí pro investigativní síť BIRN opoziční politička Agnes Vadai z Demokratické koalice. „Nikdo neví, jaká je jeho skutečná role: je součástí armády, nebo zástupcem svého otce?“ zdůrazňuje.
Türke přitakává s tím, že Gaspar Orbán nemá žádné zkušenosti. „Jeho vojenská hodnost ho k vedení takové mise ani neopravňuje,“ domnívá se.
Gasparovo zapojení je tak záhadou podobně jako motivace samotného Maďarska. Krom osobního prospěchu nebo utajené spolupráce s Francií se tak objevují i další teorie.
Být jako Putin
Čad je totiž bohatý na uran, zlato a ropu. Jenže Evropa je daleko a doprava do Maďarska by byla obtížná – neexistují ropovody a oba státy jsou vnitrozemské. Ani jeden navíc nemá technologii na obohacování uranu, takže by ho nešlo použít v jaderných elektrárnách.
Další analýzy přirovnávají Orbánovo počínání k postupu „jeho přítele, ruského prezidenta Vladimira Putina“. Podle výzkumníka Ahmeda Amadiho, který se Sahelu věnuje, Budapešť zájem o pomoc pouze předstírá.
„Ve skutečnosti je celá dohoda o Maďarsku a Orbánově posedlosti vlivem a mocí,“ tvrdí Amadi.
Türke dodává, že maďarská přítomnost je podle něj sladěna s tou ruskou a dochází k předávání informací Moskvě.
Evropská unie sice záměry Budapešti oficiálně uvítala, ale maďarská přítomnost není v souladu s politikou Bruselu. „Jedná se o autonomní misi,“ říká Türke.
Spojení s Kremlem pak podle něj nevylučuje, že jde možná o zmíněné „francouzsko-maďarské dobrodružství“.
Podle dalších odborných názorů se ale jako nejpravděpodobnější důvod vyslání členů armády jeví potřeba poskytnout jim výcvikové území. Maďarsko je sice členem mírových misí v Bosně a Hercegovině i Kosovu, ale vojáků chce mít v zahraničí mnohem více.
Působení v Čadu by jim umožnilo trénovat ve zcela odlišných podmínkách. Maďarská armáda přitom tvrdí, že čadské vojáky bude cvičit v protiteroristickém boji – s ním však na rozdíl od místních nemají maďarští vojáci zkušenosti.
Pod maskou humanitární pomoci
Agnes Vadai připomíná, že nikdy neviděla takovou míru utajování. „To jen posiluje stávající nedůvěru v Maďarsko a podněcuje fámy a konspirační teorie, které dále podkopávají náš obraz,“ domnívá se.
Podle Světového potravinového programu žije 42 procent z 20 milionů obyvatel Čadu s méně než 2,15 dolaru na den. Do země se hrnou uprchlíci z válkou zmítaného Súdánu a stoupají ceny potravin. Právě do tohoto prostředí přichází Orbán podle svých slov zabránit migraci do Evropy.
Celý region v posledních letech čelí rostoucí míře násilí ze strany různých ozbrojených skupin. Nicméně Čad má jednu z nejsilnějších armád Sahelu a tamní vláda si zatím, s občasnými výkyvy, udržuje její výraznou podporu.
Čtěte také: Umírají kvůli generálům. Súdán zažívá peklo stranou světové pozornosti
Vládou se pak v Čadu myslí hlavně Mahamat Idriss Déby, který vedení převzal palácovým převratem po smrti jeho otce v roce 2021. Nového evropského partnera by mohl využít k posílení důvěryhodnosti na domácí frontě.
Déby se nepřestává obávat možného puče od své vlastní armády nebo z opozičních skupin. Jeden takový pokus proběhl 8. ledna, kdy na prezidentský palác zaútočilo komando. Podle některých informací mělo jít o džihádisty z Boko Haram.
Větší hrozbou pro vládu než islamističtí militanti jsou však vnitřní rozpory. Débymu tak spoluprací s Maďarskem půjde nejspíše o image – kdyby vypukl další pokus o převrat, evropští vojáci by mohli jen přihlížet.
Do poslední kotvy Západu v Sahelu se tak nyní vydává země, která je považována za evropského „darebáka“. Ať už jde o součást plánů Francie, nebo jen Orbánovu nenasytnost, v samotném Čadu budou Maďaři právě pod francouzským drobnohledem.
