Jak se změní americká politika vůči izraelsko-palestinskému konfliktu po nástupu Donalda Trumpa do úřadu? Čerstvě nadhozený „plán“ spustil poplašné kontrolky kvůli obavám z etnické čistky.
Staronový americký prezident Donald Trump vyjevil v posledních týdnech řadu přinejmenším kontroverzních nápadů: koupit Grónsko, převzít znovu kontrolu nad Panamským průplavem nebo přejmenovat Mexický záliv na „Americký“.
Nejnověji přichází s myšlenkou, jejíž realizace by podle expertů a expertek znamenala etnickou čistku. Trump totiž prohlásil, že by chtěl přesunout obyvatelstvo Pásma Gazy do sousedních arabských států.
Palestinské území označil za „zbořeniště“ a uvedl, že je „řeč o zhruba milionu a půl lidí“, kteří by měli Gazu opustit. „My to tam prostě celé vyčistíme a řekneme: ‚Víte co, je to za námi‘,“ uvedl.
Podle prezidenta by pak Palestinci a Palestinky mohli žít „pro změnu v míru“. Jejich vysídlení by mohlo být „dočasné, nebo i dlouhodobé“.
Šéf Bílého domu už o svém plánu údajně telefonicky mluvil s jordánským králem Abdalláhem II. Podrobnosti však média nemají a spoléhat se musí jen na Trumpova vyjádření – v přepisu telefonátu otázku vysídlení Palestinců nenajdete.
Jordánsko návrh zavrhlo. A odmítavě se vyjádřil i Egypt, byť není jasné, zda mu v této věci Donald Trump vůbec zaslal formální žádost.
Americké ministerstvo zahraničí nicméně odmítlo jakékoli snahy Gazu „vyčistit“ – ať už vystěhováním Palestinců z jejich území skrze vysídlení, nebo anexi půdy.
Trumpova představa si přitom hned našla své příznivce. Například izraelský krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič ji označil za „skvělý nápad“ – s předsedou vlády Benjaminem Netanjahuem prý začne pracovat na vytvoření konkrétního plánu.
Nemovitostní potenciál
S vyjádřením o „čištění Gazy“ přišel Donald Trump ve chvíli, kdy začalo příměří mezi Izraelem a Hamásem a do svých domovů v rozbombardovaném Pásmu se vrací velké množství vnitřně vysídlených Palestinců.
O území projevuje někdejší realitní magnát zájem opakovaně. V úterý 22. ledna vyzdvihoval potenciál Gazy na trhu s nemovitostmi kvůli její přímořské poloze a ideálnímu počasí.
„Díval jsem se na fotku Gazy, byla jako demoliční zóna,“ nechal se slyšet. „Je třeba ji přestavět jiným způsobem.“
Čtěte také: Hlavně obnovit konflikt. Jak příměří otřásá izraelskou vládou?
Ačkoliv nelze odhadnout, do jaké míry je Trumpův návrh vážně míněný, expertní komunita i aktivisté s reakcí nečekali. Omez Shatz, který na pařížské univerzitě Sciences Po vyučuje mezinárodní právo, plán označil za „výzvu k etnické čistce“, tedy válečnému zločinu.
„Jsme svědky nesmírně nebezpečného, ale přirozeného pokračování dehumanizace a genocidních výzev, kterých jsme svědky z řad nejextrémnějších hlasů uvnitř Izraele,“ varoval radní Mezinárodního trestního soudu pro The Guardian.
Není to přitom poprvé, co jsou plány na vysídlení Palestinců z Gazy na pomyslném i reálném stole.
„Má to několik rozměrů. Za vysídlení palestinských civilistů během konfliktu, a tedy etnickou čistku, lze koneckonců považovat Nakbu v roce 1948, tedy vyhnání Palestinců z území, kde bydleli. K dalšímu pak došlo i v roce 1967,“ vysvětluje pro Voxpot výzkumný pracovník Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů.
Podobné plány se objevují opakovaně, často z extrémních částí izraelského politického spektra. I po brutálním teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023 rezonovaly plány na vysídlení palestinského obyvatelstva, a to nejen mezi izraelskými extrémisty.
„Zahraniční diplomaté, a spekulovalo se i o českých, třeba zvedali návrhy na odsunutí Palestinců do Egypta,“ popisuje Daniel.
„Klíčovou otázkou je, co by to mělo znamenat: zda by to bylo dobrovolné, či vynucené hrozbou dalšího násilí, a zda by se měli Palestinci vůbec kdy možnost se vrátit domů,“ upozorňuje.
„Na straně arabských států panují obavy, že by i tato vlna uprchlíků skončila jako ty předchozí, tedy bez možnosti návratu,“ připomíná.
(Ne)předvídatelný Trump
Jan Daniel zároveň zdůrazňuje, že zatím nejde o „oficiální americkou politiku“. Pokud by se jí Trumpův návrh stal, šla by přímo proti současným plánům.
Ty počítají s nějakou formou humanitární pomoci a rekonstrukce Gazy s podporou států Zálivu – přinejmenším Saúdská Arábie ale stále žádá i příslib palestinské státnosti.
„Trumpa už známe – říká, co mu zrovna přijde na mysl. A je potom otázka, co z toho jsou jen nápady, které mu proletí hlavou, a co věci, které se ujmou. Obecně ale tato prohlášení signalizují, jak se prezident bude chtít ke konfliktu i ke Gaze stavět,“ podotýká Jan Daniel.
Už ve svém prvním prezidentském období se přitom Donald Trump izraelsko-palestinským konfliktem zabýval. Mírový plán jeho administrativy s názvem Peace to Prosperity, s nímž přišel v roce 2020, vyzníval silně proizraelsky a nakonec k jeho naplnění nedošlo.
Zatím je předčasné předvídat, s čím konkrétně Donald Trump v příštích čtyřech letech přijde. Odborné hlasy se ale dlouhodobě shodují, že jeho styl vládnutí je nepředvídatelný.
To je novinkou i pro Izrael, který se poslední roky opíral o z jeho pohledu víceméně čitelného prezidenta Joea Bidena.
Na jednu stranu se tak i lidé z Trumpova okolí z výrazné části zasloužili o uzavření nynějšího příměří. Na stranu druhou sám Trump v posledních dnech přislíbil, že Izraeli znovu poskytne silné letecké bomby, které země Izraelcům odpírala od minulého jara.
Spojené státy také zrušily sankce vůči radikálním osadníkům na Západním břehu. Právě na okupovaném palestinském území, konkrétně v Džanínu, přitom došlo k dalším raziím izraelské armády.
„Těžko v tuto chvíli říct, kam se Trumpova politika posune. Je ale obtížné si představit, že by byla vstřícná vůči Palestincům,“ uzavírá Jan Daniel.
