Komunistické straně Číny se během posledních přibližně patnácti let podařilo výrazně proniknout do západního akademického prostředí. Zpravidla podfinancované západní univerzity vítají čínské peníze mnohdy s otevřenou náručí, a některé se na nich již staly i závislé.
Celkový příjem britských univerzit z čínských zdrojů dosahuje asi 1,7 miliardy liber ročně. Spoléhají především na školné od čínských studentů, jichž je v zemi celkem přibližně 100 tisíc. Univerzita v Cambridge, kde tvoří Číňané největší část zahraničních studentů, je financovaná z ČLR také prostřednictvím sponzorských darů.
Již v roce 2012 vznikla na univerzitě katedra zaměřená na čínský rozvoj, kterou financovala čínská nadace Čchung Chua. Britský deník The Telegraph následně odhalil, že nadaci vedla Wen Žu-čchun, dcera tehdejšího čínského premiéra Wen Ťia-paoa. Univerzitní zástupci se s ní měli opakovaně potkat v luxusním hotelu v Pekingu, kde dojednali, že čínská strana podpoří vznik katedry částkou 3,7 milionů liber. Na této univerzitě to ovšem nebyl ojedinělý případ.
Tencent stírá britskou tradici
Čínská technologická společnost Tencent financovala na Univerzitě v Cambridge v roce 2019 vznik nového post-doktorského programu zaměřeného na technické obory. Univerzita sice tají přesnou výši obdržené částky, označila ji ale za „štědrý dar“ a zároveň ocenila, že firma využívá technologie k „obohacování životů internetových uživatelů“.
Společnost Tencent provozuje mimo jiné univerzální aplikaci WeChat, kterou denně používají nejen ke komunikaci téměř všichni čínští občané. Jak ukázal výzkum organizace Citizen Lab, aplikace WeChat disponuje sofistikovaným systémem cenzury „nevhodného“ obsahu (tedy například zmínek o masakru na náměstí Nebeského klidu v červnu 1989). Ten je takto kontrolován i v rámci soukromé komunikace a přetrvává i poté, co uživatel spojí svůj účet se zahraničním telefonním číslem. Cenzurována tedy může být i soukromá komunikace čínských akademiků a studentů v průběhu jejich působení na zahraničních univerzitách.
Spolupráce firem z ČLR s britskými univerzitami navíc přispívá k rozvoji čínských armádních a špionážních technologií.
Podle neveřejných sdělení CIA byl Tencent založen s přispěním čínské tajné služby, jež nese oficiální označení Ministerstvo státní bezpečnosti ČLR. Jako každá technologická firma z této země navíc musí Tencent spolupracovat s jejími orgány a poskytovat jim požadovaná data.
Oxfordská univerzita zašla ještě dále a na začátku letošního roku oznámila, že po společnosti Tencent přejmenuje prestižní katedru fyziky. Ta vznikla v roce 1900 a byla původně pojmenována po biskupovi a britském nejvyšším soudci Williamu z Wykehamu, jenž ve 14. století založil jednu ze škol Oxfordské univerzity. Zmíněná katedra nyní nese název Tencent Chair of Theoretical Physics.
Univerzitu k tomu přiměla částka 700 tisíc liber. Tencent není jedinou čínskou technologickou společností, která rozšiřuje svůj vliv na západních univerzitách. Společnost Chua-wej (známá pod označením Huawei) má partnerské vztahy se 35 britskými univerzitami a ve Spojeném království provozuje ve spolupráci s místními institucemi i pět výzkumných center.
Čtěte také: Zkouška čínské hypersonické rakety zneklidnila Západ, v závodech ve zbrojení říše středu vede
Spolupráce firem z ČLR s akademickou sférou Spojeného království navíc přispívá – z britské strany nechtěně – k rozvoji čínských armádních a špionážních technologií. Podle zjištění institutu Civitas uskutečňuje většina z 24 univerzit z elitní skupiny Russell Group společný výzkum s čínskými společnostmi a univerzitami, které mají vazby na armádu ČLR.
Některé britské univerzity dokonce mají v Číně své pobočky. Univerzita v Nottinghamu otevřela v roce 2004 v Číně jako první zahraniční vysoká škola vlastní kampus v pobřežní provincii Če‑ťiang. Tyto vazby se pak promítají i do diplomatické roviny. V roce 2017 obdržel čínský velvyslanec Liou Siao‑ming čestný doktorát na University of Nottingham. „Chtěli jsme ocenit pomoc pana velvyslance Lioua v budování vztahů s Čínou,“ sdělil při předávání doktorátu prorektor univerzity.
Akademická svoboda na prodej
Také australské univerzity mají intenzivní vazby na Čínu. Studuje na nich více než 150 000 Číňanů, kteří tak již tvoří přibližně dvě pětiny všech zahraničních posluchačů v zemi. Organizace Human Rights Watch vydala letos v červnu report, který upozorňuje na obavy prodemokraticky smýšlejících studentů z ČLR projevovat na australských univerzitách své skutečné názory. Mají strach, že je uvědomělejší čínští spolužáci udají úřadům ve vlasti.
A perzekuce na akademické půdě se netýkají jen Číňanů. V zahraničních médiích se objevil případ australského studenta Univerzity v Queenslandu, který byl v souvislosti se svými projevy kritickými vůči Komunistické straně Číny (KSČ) dočasně vyloučen ze studia. Na této univerzitě totiž působí Konfuciův institut, organizace spravovaná čínským ministerstvem školstvím, jejímž deklarovaným cílem je propagace čínské kultury a jazyka.
Sedm českých vysokých škol spolupracovalo v roce 2020 s čínskými univerzitami spojenými s výrazným bezpečnostním rizikem.
Na univerzitách po celém světě operuje více než 500 těchto institutů, které byly opakovaně obviněny z omezování akademických svobod a špionáže. Peter Høj, prorektor Univerzity v Queenslandu, působil jako člen správní rady organizace Chan‑pan (Hanban), která je de facto ředitelstvím Konfuciových institutů. Čínská vláda také na univerzitě sponzorovala výuku minimálně čtyř předmětů.
Německý výzkumník David Missal rozkryl detaily čínského vlivu na univerzitách v Německu. Tamní akademické instituce dostávají od čínské vlády přibližně dva miliony eur ročně. Například prestižní Technische Universität Berlin obdrží každý rok téměř 300 tisíc eur. Smlouvy o spolupráci přitom nezřídka obsahují problematické doložky, jako je nutnost dodržovat čínské zákony. To je alarmující podmínka v kontextu toho, že čínská soudní moc je absolutně podřízena komunistické straně.
Některé čínsko-německé dohody umožňují, aby byla čínskou stranou pravidelně vyhodnocována „kvalita výuky“, přičemž spolupráce může být ukončena, pokud by hodnocení bylo neuspokojivé. Existuje tedy silné podezření, že takové podmínky vedou německé univerzity k autocenzuře a omezují svobodu akademického prostředí.
Čtěte také: Sinoložka Lomová: Manažeři, kteří obdivují Čínu, nevidí běžný život ani vlastní privilegia
Například Freie Universität Berlin uzavřela v roce 2019 dohodu o spolupráci s organizací Chan‑pan. Na základě ní bude čínská strana po dobu pěti let financovat výuku čínštiny na univerzitě příspěvkem 500 tisíc eur, zároveň poskytne zdarma vlastního čínského lektora. Smlouva podléhá výhradně čínskému právu a veškeré spory musejí být řešeny před čínským soudem, což může dostat univerzitu nevýhodné pozice, nehledě na neetičnost podřizování se autoritářskému systému.
Podobně jako britské univerzity také ty německé spolupracují s čínskými technologickými giganty. Za posledních pět let dostaly tamní vysoké školy jen od společnosti Chua-wej (Huawei) více než 2,2 milionu eur. S firmou spolupracují navíc i na výzkumech, které mohou být zneužívány k politickým represím. Kupříkladu Augsburg University se od roku 2020 s touto společností podílí na vývoji technologie rozpoznávání lidských emocí z hlasu a obrazu.
Bezpečnostní rizika i pro Česko
Komunistická strana Číny organizuje více než 200 náborových programů, jejichž cílem je získat ke spolupráci zahraniční akademiky. Nejznámějším z nich je program Tisíc talentů. Zahraniční výzkumníci jsou buď nabíráni přímo do čínských institucí, nebo nadále působí na své domovské univerzitě a s čínskou stranou spolupracují na výzkumu, výuce či propagaci. Od čínské strany dostávají finanční bonusy, což je vzhledem k často nízkým mzdám akademiků lákavá motivace.
Během deseti let do roku 2020 získala KSČ pro spolupráci jen v rámci programu Tisíc talentů 7600 akademiků, kteří podle odhadů obdrželi bonusy v celkové výši až 1,1 miliardy amerických dolarů. Problematické je, že akademici nezřídka spolupráci s čínskými institucemi a s ní související vedlejší zdroj příjmů zatajují.
Čtěte také: „Přežila jsem čínský gulag.“ Příběh Ujgurky, které se podařilo vrátit na Západ
V roce 2019 upozornil portál Aktuálně.cz na to, jakým způsobem čínské úřady neveřejně posílaly finanční prostředky Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Čínská ambasáda touto cestou univerzitě poskytla minimálně 1,2 milionu korun na pořádání konferencí a kurzu o propagandistickém projektu Nové hedvábné stezky. Nejúspěšnější studenti kurzu se pak zúčastnili zájezdu do Číny, hrazeného ambasádou.
Univerzita Karlova není jedinou českou akademickou institucí, jež má vazby na Čínu. Podle zjištění projektu Sinopsis a Českého rozhlasu spolupracovalo v roce 2020 sedm českých univerzit s čínskými akademickými institucemi, jež jsou dle indexu China Defense University Tracker spojeny s vysokým či velmi vysokým bezpečnostním rizikem.
Kvůli předávání citlivých informací Číně hrozí vězení téměř dvěma stovkám britských akademiků.
Akademici si přitom rizika buď neuvědomují, nebo si je nechtějí záměrně připouštět. Na dotaz reportérů iRozhlasu ohledně spolupráce Vysokého učení technického v Brně s jednou z těchto univerzit sdělil vedoucí Laboratoře integrace procesů Fakulty strojního inženýrství profesor Jiří Klemeš, že „Česko je tak titěrné, že nevím, jak by mohlo přispět obrannému průmyslu Číny“.
Profesor Svatopluk Zeman, expert na výbušniny z Univerzity v Pardubicích, spolupracuje dlouhodobě s institucemi z ČLR na vědeckém výzkumu napojeném na tamní zbrojařský průmysl. Reportérům iRozhlasu své čínské působení odmítl osvětlit a reagoval vulgárními nadávkami.
Na Univerzitě Palackého v Olomouci působí již od roku 2007 Konfuciův institut a čínský vliv se projevuje i v aktivitách školy. Tamní katedra asijských studií například přeložila a v roce 2017 publikovala knihu O správě státu, jejímž (deklarovaným) autorem je generální tajemník KSČ Si Ťin-pching. V roce 2019 vydali sinologové z této katedry monografii Dějiny Čínské lidové republiky, ve které je mimo jiné relativizován masakr na náměstí Nebeského klidu v roce 1989.
Čínská propaganda v západní vazbě
Vliv říše středu se výrazně projevuje i v akademických publikacích. V roce 2017 prestižní vydavatelství Cambridge University Press na žádost cenzurního úřadu ČLR znemožnilo přístup čínským uživatelům k více než 300 akademickým článkům v impaktovaném časopise The China Quarterly. Po ostré kritice cenzury veřejností nakladatelství tyto články za několik dní opět zpřístupnilo.
Ve stejném roce zablokovalo další významné nakladatelství Springer Nature přístup čínským uživatelům k více než tisícovce článkům v akademických časopisech. Všechny cenzurované stati souvisely s politicky nepohodlnými tématy (Tchaj-wan, Tibet či kulturní revoluce).
Čtěte také: Tchaj-wan v hledáčku Číny: Před invazí ho zatím chrání „křemíkový štít“
Springer (mateřská organizace Springer Nature) začal v roce 2014 ve spolupráci s nakladatelstvím Čínské akademie sociálních věd publikovat sérii knih se zaměřením na prezentaci úspěchů čínského rozvoje a realizaci „čínského snu“. Tento propagandistický projekt je spojen s Si Ťin-pchingem a vychází z „amerického snu“. Německé nakladatelství se také podílelo na vydání několika titulů věnujících se čínskému systému vládnutí. Publikace China’s Political System, patřící do této ediční řady, pak obhajuje v duchu čínské propagandy autoritářský systém s vedoucí rolí KSČ.
Také britské prestižní nakladatelství Routledge spolupracuje s čínskou vládní organizací a společně publikovali knihu, jež nekriticky představuje „úspěchy“ Nové hedvábné stezky. Tendenční výklad reality bohužel proniká i do nejkvalitnějších odborných časopisů.
„Čínská komunistická strana přikládá vysoký význam vládě práva,“ není citace z tisku v ČLR, ale z článku publikovaného v roce 2017 v impaktovaném časopise Terrorism and Political Violence, vydávaném nakladatelstvím Routledge. Autor těchto řádků vysvětluje, že masivní represe čínských úřadů vůči etnickým menšinám v provincii Sin-ťiang jsou protiteroristická opatření. Časopis je umístěn na předních příčkách databáze vědeckých časopisů Web of Science, a patří tedy mezi nejcitovanější tituly v daném oboru.
V současné době dochází v západních zemích k obratu v přístupu vůči Číně, což se týká i akademické sféry. Ve Spojených státech byl v roce 2018 spuštěn program China Initiative, zaměřený na odhalování špionáže ve prospěch ČLR. Během uplynulých tří let byly v rámci programu již vyšetřovány desítky případů, například v lednu 2021 byl v souvislosti s účastí v programu Tisíc talentů zatčen vedoucí katedry chemie na Harvardské univerzitě.
Kvůli předávání citlivých informací Číně hrozí vězení také téměř dvěma stovkám britských akademiků. Bohužel se zdá, že zarputilá snaha odhalit agenty někdy sklouzává k honu na čarodějnice a podporuje etnickou nenávist. V únoru 2022 byl nakonec program China Initiative kvůli kontroverzím novou americkou administrativou zastaven.
Autor je doktorandem na Katedře mezinárodních studií a diplomacie na Vysoké škole ekonomické v Praze.
