Havárie ruských tankerů u Kerčského průlivu zanechala v Černém moři rozsáhlou ropnou skvrnu. Hrozí, že zasáhne i pobřeží Turecka, Bulharska a Rumunska.
„Největší ruská přírodní katastrofa našeho století,“ konstatuje pro ruský deník Kommersant vedoucí pracovník Institutu vodních zdrojů Ruské akademie věd Viktor Danilov-Danilyan.
Hodnotí tak havárii ruských tankerů z 15. prosince. Došlo k ní východně od okupovaného Krymu, poblíž Kerčského průlivu, o který vede Rusko s Ukrajinou spory.
Tankery dohromady převážely přes 9000 tun ropy. Do moře již uniklo více než padesát procent a z jednoho tankeru ropa uniká nadále, takže se její skvrna v moři rozšiřuje.
Příroda bude postižená ještě několik desítek let.
Plavidla havarovala kvůli rozbouřenému moři a svému špatnému technickému stavu.
Nejprve se pod náporem vln rozlomil tanker Volgoneft-212. Jeho přední část se potopila, zadní zůstala na hladině. Z té se podařilo evakuovat dvanáct členů posádky pomocí vrtulníku, přičemž jeden námořník při nehodě zahynul.
Po chvíli začal mít potíže druhý tanker Volgoneft-239, který se tvrdým nárazem vln poškodil a následně nebezpečně minul již potopenou loď. Nakonec uvázl u pobřeží nedaleko přístavu Taman v Krasnodarské oblasti.
Two Russian tankers carrying fuel oil — Volgoneft-212 and Volgoneft-239 — are sinking in the Kerch Strait. pic.twitter.com/XjeUlj1i8N
— NEXTA (@nexta_tv) December 15, 2024
Hned po havárii bylo mobilizováno několik tisíc dobrovolníků, kteří z pláží začali odstraňovat ropou nasáklý písek. Dne 26. prosince Rusko vyhlásilo federální stav nouze.
Až tři týdny po havárii ruský prezident Vladimir Putin přiznal, že se jedná o jednu z nejzávažnějších environmentálních výzev, jaké za poslední roky země řešila. Pohotovostní pracovní skupina do oblasti havárie dorazila až 12. ledna.
Mluvčí ukrajinského ministra zahraničí Heorhii Tykhi obvinil Rusko z pozdní reakce. Rusové se podle něj začali starat až poté, co se rozsah katastrofy ukázal „příliš zřejmý, aby šlo skrýt strašlivé následky.“
Ukrajina rovněž upozornila na špatný stav tankerů. „S tak starými tankery se na rozbouřené moře nesmí. Rusové porušili zákon o provozu, a je z toho nehoda,“ míní mluvčí Ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenchuk.
Dle ukrajinských ekologických aktivistů jsou lodě součástí ruských stínových flotil. Moskva v nich pro převoz ropy využívá stará, špatně udržovaná plavidla bez patřičného pojištění.
Evropská unie bezprostředně po havárii uvalila sankce na 52 ruských tankerů převážející ropu nad cenovým stropem 60 dolarů za barel.
Právě cenovému stropu se Rusko využíváním stínové flotily vyhýbá. Kreml tím dle Evropské unie závažně ohrožuje životní prostředí a porušuje mezinárodní pravidla.
Dva dny po havárii uvalila na dvacítku ruských plavidel sankce také Velká Británie a požaduje po Rusku 44 milionu dolarů, které půjdou na pomoc Ukrajině, konkrétně na opravu elektrické sítě.
Dobrovolníkům jde o zdraví
Do pomoci s úklidem se zapojilo několik tisíc dobrovolníků. Vědec Danilov-Danilyan však upozornil, že dobrovolníci nemají potřebné vybavení a těžkou techniku.
„Mají pouze lopaty a plastové pytle, které jsou k ničemu. Nejsou tam žádné buldozery ani těžké stroje,“ popisuje vědec. Takový způsob úklidu je pak neefektivní.
„I když odstraním horní vrstvu písku a stoupnu na něj, propadnu se, protože pod pískem je pořád ropa,“ popisuje pro agenturu Reuters dobrovolnice Tatiana. „Nikdy jsem nic takového neviděla. Příroda tím bude postižená ještě několik desítek let,“ dodává.
Dobrovolníci pomáhající s úklidem se navíc vystavují vysokému zdravotnímu riziku. Podle úředníků z Krasnodarské oblasti bylo přes 146 pracovníků nuceno vyhledat pomoc lékaře.
Na následky vdechování toxických výparů už zemřel sedmnáctiletý dobrovolník z Anapa.
Ve velkém ohrožení je pak podle odborných hlasů mořská i pobřežní fauna a flora. Hynou například ptáci, jejichž ropou znečištěná křídla jim znemožňují létat. Dobrovolníci zřídili na pobřeží provizorní záchranné stanice, kde ptáky omývají.
Ruské úřady uvedly, že přes šest tisíc ptáků bylo odvezeno do zvláštních středisek – očekává se však, že přežije jen zlomek.
Čtěte také: Legrace skončila. Nová klimatická studie přináší data, která nechceme vidět
Environmentální organizace upozorňují také na úmrtí delfínů a sviňuch. Rehabilitační centrum pro delfíny v Krasnodarské oblasti zveřejnilo, že zahynulo okolo sedmdesáti delfínů, jejichž těla moře vyplavilo na pobřeží.
Přírodní podmínky v Černém moři se přitom horší už od začátku války na Ukrajině. Jen za první rok konfliktu tam kvůli těžkým kovům a toxickým látkám zemřelo okolo tisícovky delfínů a sviňuch. Kontaminované jsou také mušle a další mořské plody.
Danilov-Danilyan varuje, že ropná skvrna se může koncem ledna rozšířit až k pobřeží Oděsy a dále v závislosti na mořských proudech a větru až k břehům Rumunska, Bulharska i Turecka.
Ukrajinské ministerstvo ekologie a přírodních zdrojů prohlásilo, že se země domluvila na společném řešení následků havárie s Bulharskem a Rumunskem.
Ropná skvrna v současnosti podle organizace Greenpeace pokrývá až 400 kilometrů čtverečních.
