České ministerstvo vnitra připravuje průzkumnou misi, která by měla ve spolupráci se syrskou stranou vytipovat bezpečné oblasti v Sýrii, kam by se mohli z EU navrátit syrští uprchlíci. Primárně má jít o ty, kterým nebylo uznáno právo na azyl.
Děje se tak v kontextu stoupajícího tlaku v EU na to, aby se uprchlíci ze Sýrie a šířeji z Blízkého východu vrátili po válce domů. Se zjištěním přišel v úterý časopis The National.
Česko je jednou z mála evropských zemí, které mají vhodné podmínky pro podobnou iniciativu. Po začátku války v Sýrii si totiž jako jediná země EU udrželo v zemi plně funkční ambasádu, která zastupovala i další státy, včetně USA.
„Mise je podporovaná mnoha státy, které mají zájem se jí zúčastnit. Jsou to především země ležící v oblasti Středozemního moře jako Řecko a Kypr. Ty mají geograficky k oblasti Sýrie blízko,“ citoval ve středu ministra vnitra Víta Rakušana server Novinky.cz. Právě Kypr letos kvůli velkému počtu příchozích zastavil zpracovávání žádostí o azyl a podobně jako Česko tlačil na ustanovení bezpečných zón v Sýrii.
Česko přijde podle Rakušana s návrhem podoby mise, kterou budou dál schvalovat státy, které se jí zúčastní. V ideálním případě by z ní měla vzniknout dohoda, kterou nakonec schválí celá sedmadvacítka.
Za poslední měsíc Sýrii navštívili kromě zástupců ČR a Kypru i představitelé Rakouska, Rumunska, Dánska, Řecka, Itálie a Malty. Předmětem jednání měla být právě otázka navrácení syrských uprchlíků. Informoval o tom Charles Lister, ředitel syrské pobočky Middle East Institute, s odkazem na televizní stanici Syria TV se sídlem v Istanbulu.
Druhá mise do Sýrie
Už v květnu se v českých médiích objevily informace o tajné české misi v Sýrii, o které se veřejnost dozvěděla jen díky fotografii syrské státní tiskové agentury. V zemi se podle informací serveru Lidovky.cz setkal státní tajemník ministerstva zahraničních věcí (MZV) Radek Rubeš se sankcionovaným syrským ministrem zahraničí Fajsalem Mikdádem.
Setkání se účastnil kromě něj ještě ředitel blízkovýchodního odboru MZV Petr Hladík a ředitel odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Petr Gandalovič. Cílem jednání byla tenkrát podle ministerstva zahraničí kontrola českých humanitárních projektů v Sýrii.
Na otázku Voxpotu, zda se jednalo také o návratu uprchlíků, Hladík i mluvčí ministerstva Daniel Drake odpověděli, že jde o záležitost ministerstva vnitra. Redakce Voxpotu má nicméně informace, že se ministerstvo zahraničí na organizaci mise podílí.
Čtěte také: Metalový nástup a lekce z ekonomie. Prahu navštívil Javier Milei
Česká média v květnu spekulovala, že mise proběhla kvůli jmenování nového českého velvyslance v Sýrii, který by měl nahradit v zimě odvolanou dlouholetou velvyslankyni Evu Filipi.
„Tato otázka se řeší už tři nebo čtyři roky, do Damašku za mnou přijížděli Dánové, Italové i další země, ptali se na konkrétní věci a psali si poznámky, jestli by šli uprchlíci do vězení nebo v jaké by byli ekonomické situaci,“ vysvětluje Voxpotu bývalá velvyslankyně s tím, že právě ekonomická situace v zemi není dobrá a lidé se ze Sýrie stále snaží víc odcházet, než se vracet.
Syřané se do země podle Filipi vrátit nechtějí, protože například v Německu si dokáží vydělat peníze, za které pak živí i rodinu, která v zemi zůstala. Ze stejného důvodu jejich návrat nepreferuje ani syrský diktátor Bašár Asad. „Asad pro ty lidi nemá práci a to, že do země posílají peníze, pomáhá i syrské ekonomice,“ shrnuje Filipi.
Násilí a vraždy ze strany bezpečnostních složek
I když není ekonomická situace dobrá, návrat pro lidi, kteří se neangažovali během války v ozbrojených skupinách, je podle bývalé velvyslankyně bezpečný.
Otázka navracení syrských uprchlíků rezonuje už delší dobu. Loni v září se k ní vyjádřil i kyperský ministr vnitra Constantinos Ioannou, který apeloval na to, aby EU přehodnotila status Sýrie. „Spolu s ostatními členskými státy to považujeme za vhodné,“ uvedl podle francouzské televizní stanice France24 Ioannou.
Šéf kyperského ministerstva vnitra argumentoval tím, že se pohled bloku na blízkovýchodní zemi nezměnil už 11 let.
Zdůraznil také, že Agentura EU pro otázky azylu (EUAA) již označila jako bezpečné zóny dvě oblasti v Sýrii – jednou z nich měl být Damašek. Agentura sice ve zprávě, na kterou se Ioannou odkazoval, uvedla, že na těchto místech už lidé nezažívají „obecné násilí“. Doplnila ovšem i to, že vracejícím se stále hrozí perzekuce.
„Nyní je tedy potřeba je uznat i na úrovni Evropské unie. A umožnit nám deportaci nebo navrácení lidí do Sýrie, což v současné době žádná členská země udělat nemůže,“ řekl zástupce Kypru novinářům.
Jeho slova rovnou odsoudila organizace Human Rights Watch s tím, že na severovýchodě země zesilují boje a Organizace spojených národů navracení Syřanů zpět do rodné země nedoporučuje.
Bill Frelick, ředitel divize pro práva migrantů a uprchlíků, dodal i kontext. Tedy dokumentaci aktivit syrských prorežimních bezpečnostních složek v letech 2017 až 2021 – násilí a vražd, kterých se dopouštěly na navrátivších se.
Ani válka, ani bezpečí
Vzhledem k dlouhodobě negativním českým postojům vůči migraci z Blízkého východu může být iniciativa za navrácení lidí zpět do zemí svého původu také způsobem, jak může ministr vnitra Vít Rakušan získat od veřejnosti významné politické body. Otázkou nicméně zůstává, zda se stanovený cíl může podařit dotáhnout až do konce.
„Ďábel je klasicky ukrytý v detailech,“ okomentoval pro Voxpot analytik Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů. „Otázkou je, co vlastně mají znamenat dobrovolné návraty do Sýrie v pojetí České republiky, respektive EU. A jak moc dobrovolné vlastně mají být a co budou znamenat pro Syřany, kteří disponují například doplňkovou ochranou,“ nadnesl k lidem, kterým hrozí například uložení trestu smrti, nelidské zacházení nebo ohrožení života. Doplňkovou ochranu v Česku v poslední dekádě získávali často právě lidé ze Sýrie.
Čtěte také: iPhony jsou od krve, vzkazuje Applu prezident Konga. Neváhá jít k soudu
Bezpečnostní aparát země podle něj – na rozdíl od jiných oblastí – funguje z pohledu režimu efektivně. „Uprchlíci se budou muset vyrovnat se syrskými bezpečnostními službami a prokázat, co dělali za války,“ popsal expert situaci.
Není už ale zcela jasné, podle čeho syrské bezpečnostní složky rozhodují, že dotyčný nebo dotyčná i jejich blízcí nepředstavují pro režim hrozbu. Nebo zda navrátilci nemají nějaký škraloup z minulosti.
„Lidskoprávní agentury tak upozorňují, že u těchto osob bylo zaznamenáno mučení či svévolné uvěznění. Pro mladé muže je pak s návratem spojená i nutnost vyrovnat se se službou v syrských ozbrojených silách,“ vyjmenoval Daniel.
V Sýrii už nyní nepokračuje ozbrojený konflikt v takové podobě jako před dekádou. „To ovšem neznamená, že by v zemi došlo v posledních letech k nějaké výrazné změně, co se týče povahy režimu a jeho represivnosti,“ podotkl expert.
