Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Gallanta. Zatímco některé státy rovnou uvedly, že se rozhodnutím budou řídit, jiné krok důrazně kritizují. Mezi ně patří i Česká republika.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. Je to poprvé za dvaadvacetiletou existenci této instituce, co soud vydal zatykač na vysoké představitele státu patřícího mezi spojence Západu.
Soud v prohlášení uvedl, že „shledal opodstatněné důvody domnívat se, že Netanjahu a Gallant nesou odpovědnost za tamní zločiny, včetně používání hladu jako válečné metody, jakož i za vraždy, pronásledování a další nehumánní činy“.
Čtěte také: Haag vydal zatykač na izraelského premiéra a někdejšího ministra obrany
ICC má 124 signatářů, mezi které patří i Česká republika. Ačkoliv mají členské země povinnost osoby, na které byl vydán zatykač, na svém území zadržet, některé státy včetně Česka se proti rozhodnutí vyjadřují kriticky až odmítavě.
„Nešťastné rozhodnutí ICC oslabuje autoritu v jiných případech, když dává na stejnou úroveň zvolené představitele demokratického státu a předáky islamistické teroristické organizace,“ napsal na síti X premiér Petr Fiala.
Voxpot se zeptal ministra zahraničí Jana Lipavského, zda by tedy Česká republika případně naplnila povinnost zadržet Netanjahua a Gallanta, jak jí to ukládá Římský status ICC.
„Nechci komentovat hypotetické scénáře, ale platí, že Česko dodržuje závazky vyplývající z mezinárodního práva,“ řekl šéf české diplomacie při tiskové konferenci v rámci návštěvy Ukrajiny. Okomentoval i rozdílnou reakci české vlády na vydání zatykače na ruského lídra Vladimira Putina oproti té nynější: „Putin rozpoutal agresivní válku proti svému sousedovi s cílem, který můžeme pozorovat tady na Ukrajině prakticky denně, to si myslím, že je opravdu neporovnatelné.“
Národně-bezpečnostní poradce vlády Tomáš Pojar ve stručném vyjádření pro Voxpot zopakoval, že „ICC se tímto krokem zcela zdiskreditoval.“
K rozhodnutí soudu v Haagu se vyjádřili i další političtí představitelé. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) navrhl, že by Česko mělo pozastavit finanční příspěvky poskytované na chod ICC.
Ačkoliv je ČR signatářem Římského statutu ICC, tudíž na ni doléhají stejné povinnosti jako na ostatní země, poradce českého prezidenta Petr Kolář to vidí jinak.
„Měli bychom to ignorovat. Jako by zatykač nebyl. Za všechny civilní oběti v Gaze může Hamás, v Libanonu Hizballáh. A dohromady všichni, kdo podporují teroristy a touží po vymazání Izraele z mapy. Ti mají být stíháni, ne Bibi. Politicky si to s Netanjahuem musí vyřídit sami Izraelci,“ řekl pro server Seznam Zprávy.
I jiné země, které se řadí mezi signatáře, se ke kroku ICC staví přinejmenším kriticky. Maďarský premiér Viktor Orbán se nechal slyšet, že jde o „bezostyšné, cynické a zcela nepřijatelné rozhodnutí“.
Mluvil také o plánu pozvat Netanjahua do Maďarska – zatykači navzdory. „V té pozvánce se zaručím, že pokud přijede, nebude mít verdikt Mezinárodního trestního soudu v Maďarsku žádný účinek a my se jeho obsahem nebudeme řídit,“ prohlásil Orbán.
Argentinský krajně pravicový lídr Javier Milei zase vyjádřil „hluboký nesouhlas“. Podle něj rozhodnutí „ignoruje legitimní právo Izraele na sebeobranu proti neustálým útokům teroristických organizací, jako jsou Hamás a Hizballáh“.
S výraznou kritikou se přidal i hlavní spojenec Izraele, který přitom mezi signatáře ICC nepatří: Spojené státy. Demokratický prezident Joe Biden označil rozhodnutí soudu za „nehorázné“ a jako už mnohokrát zopakovat, že USA budou „vždy stát po boku Izraele proti ohrožení jeho bezpečnosti“.
Řada států napříč světem se ale za rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu, respektive za instituci samotnou postavila. A to včetně západních zemí, jako jsou Francie, Švédsko, Nizozemsko, nebo Kanada.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že zatykače ICC nejsou politicky motivované a měly by být respektovány. A také prováděny.
„Rozhodnutí je závazné a všechny státy, všechny smluvní strany, mezi něž patří všichni členové Evropské unie, jsou povinny rozhodnutí soudu provést,“ zdůraznil Borrell.
