ČEZ přes svou firmu platí dezinformátory. Vyrazili jsme na jejich setkání

„Jedu se sem vzdělávat, téma mě zajímá programově,“ říká mi u výtahu do druhého patra Poslanecké sněmovny mladá žena v brýlích. Představuje se jako místopředsedkyně politické strany Přísaha, Karolina Kubisková.

Akci nazvanou „Klimatická změna, fakta a mýty ve světle vědy“ organizuje nizozemská nadace Clintel zaštítěná politickou stranou SPD a sponzorovaná Severočeskými doly, firmou stoprocentně vlastněnou polostátním ČEZem. Oficiálním mediálním partnerem je internetová televize komunistického politika Petra Bureše.

„Bez zábran a bez cenzury. Informace mnohdy kontroverzní,“ stojí na jejím webu.

„Já to tu beru apoliticky, mám ráda přírodu a věnuji se ochraně životního prostředí, tak jsem na pozvání přišla,“ vysvětluje Kubisková.

U stolků s kávou zrovna Jiří Kobza z SPD představuje komunistickému hardlinerovi Josefu Skálovi člověka, který má být dobře nakontaktovaný na byznys a mít dobré vztahy v Bruselu. Je původem ze Slovinska a prý je důležitý. Říká mi, že v Bruselu dělal něco jako lobbistu.

Klimatologa se najít nedaří.

„Já nemám žádný názor, přišel jsem si poslechnout přednášky,“ říká pěknou češtinou. Představuje se jen jako Florian a vyjadřuje lítost nad mladou generací, která prý půjde ke dnu, protože Evropa přijala Green Deal. Prý to říkal i Ursule von der Leyen, se kterou dle svých slov dříve spolupracoval.

V sále sedí několik desítek dalších lidí, od kariérních politiků, přes řadové členy stran, několik odborníků z různých oborů jako například geologie, astrofyzika nebo hydrologie. Klimatologa se najít nedaří, ale místo toho tu jsou zhruba dvě desítky žáků střední školy.

„Já vím, že se na tahle témata veřejnost dívá různě, ale já taky nesouhlasím se zákazem spalovacích motorů a Green Dealem,“ vysvětluje jejich učitelka. Žáky sem vzala, protože mají jako maturitní předmět právo. Vidět prý naživo, jak funguje sněmovna, je pro ně dobrá zkušenost. Jak jim v tom pomůže sledování konference už učitelka nevysvětluje.

Článek necháváme otevřený, aby se k němu dostali úplně všichni. Tvořit tento i další zásadní příspěvky do české diskuze ale můžeme jen díky podpoře členstva našeho Voxpot Klubu. Jestli si ceníte naší nezávislé tvorby a můžete si to dovolit, přidejte se do Klubu a pomozte nám udržet kritickou novinařinu i v čase nakolejování.

Zkoumat vyzkoumané, ale jinak

Moderátorka v tu chvíli začíná představovat hlavního organizátora konference a mluvčího české pracovní skupiny pořádající nadace Clintel, Pavla Kalendu.

„Jeho zjištění byla pro vědecký mainstream natolik překvapivá, že je dodnes nedokázal vstřebat a přijmout,“ říká a vzápětí oznamuje, že i aktuální Kalendova přednáška má potenciál opět otřást vědeckou komunitou. Její název? „Co bylo první? Teplota nebo CO₂?“

Pohled do odborné literatury ukazuje, že zásadní otřes spíš neuvidíme – vztahy mezi oxidem uhličitým a teplotou jsou obousměrné a v klimatologii běžně a rozsáhle debatované.

Kalenda však část s vlivem oxidu uhličitého na teplotu vynechává. Místo toho dochází k vědou vyvrácenému závěru, že člověk je příliš malý tvor, aby mohl mít na klima vliv. Celou řadu důkazů, které vztah mezi člověkem a klimatem jasně prokazují, nechává stranou.

Mluvčí o sobě dlouhodobě tvrdí, že dochází k řadě fantastických objevů, kterých mainstreamová věda není schopna a proto je opomíjí – například předpověď zemětřesení nebo doposud neobjevenou planetu ve sluneční soustavě.

„Všechna má odborná zjištění byla tak překvapivá, že nebyla hlavním vědeckým proudem dosud přijata a teprve čekají na své zhodnocení,” píše o sobě na webu společenství „Proti represi a kriminalizaci“. Kvůli popírání obecně přijatých dogmat byl prý zařazen „mezi vědecké disidenty a exkomunikován z Akademie věd.“

V podstatě nám tak nechává dvě možnosti. Buď před sebou máme zneuznaného génia v celé řadě oborů, nebo jeho výzkum není dostatečně věrohodný, aby prošel náročným posuzováním jiných odborníků a odbornic.

„Za poslední léta u pana Kalendy nenacházím relevantní vědeckou publikaci,“ hodnotí jeho práci Matěj Machek z geofyzikálního ústavu Akademie věd. Uznává, že Kalenda v minulosti například zpřesnil měření dopadu meteoritů – dnes se však výsledky jeho práce dají těžko považovat za vědecké.

„Věda nefunguje tak, že uděláte kvalitní vědeckou práci, ale ostatní se proti vám spiknou a překazí vám ji. Když tohle někteří lidé říkají, tak to zpravidla znamená, že jejich práce prostě nebyla dobře odvedená,” vysvětluje Machek.

Kalendova publikační stopa v posledních letech ukazuje, že si články, které často zaměňují korelaci a kauzalitu, vydává sám nebo je publikuje v obskurních okrajových časopisech.

Jeho zaměření na fantastické vyvracení zažitých dogmat pomocí pochybné vědecké metody nejde nijak proti zaměření samotné pořádající nadace Clintel. Ta byla založena v roce 2019 profesorem geofyziky Guusem Berkhoutem a novinářem Marcelem Crokem.

Koncentruje se kolem petice, která tvrdí, že v současnosti nečelíme žádné klimatické nouzi – a Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) se podle signatářů v přisuzování klimatické změny člověku mýlí.

Argumentace doprovázející petici je silně zavádějící, opomíjí klíčová fakta a odborníci a odbornice na klima ji považují za manipulativní a nepodávající skutečný obraz o dostupném vědeckém poznání.

Při analýze signatářů vyšlo v roce 2020 najevo, že žádný z jedenašedesátičlenného vzorku nevyprodukoval zásadní klimatické výstupy a souhrnně měli na svém kontě patnáct publikací v oboru. Pro srovnání – vzorek jedenašedesáti vědců a vědkyň z IPCC vyprodukoval v oblasti klimatické vědy přes čtyři tisíce výstupů.

Lidé sdružení kolem Clintelu tedy nejsou akademici z oblasti zkoumání klimatické změny. Často jsou zároveň napojeni na konzervativní a euroskeptickou politiku, lobbující za zájmy států i firem, kterým by opatření proti změnám klimatu ohrozila příjmy.

Díky tomu se i s předstíranou vědeckou expertizou daleko za okrajem vědecké komunity dostanou k prezentaci vlastních závěrů v národních parlamentech i v tom evropském, před OSN nebo na různých ekonomických konferencích.

Udržitelnost v pojetí ČEZu

Tuzemská konference v partnerství s SPD a placená těžařskou akciovou společností Severočeské doly tak na sněmovní půdě svedla v boji proti klimatickým opatřením například komunisty s vášnivými antikomunisty.

I když věda bombastické závěry Kalendy a ostatních zdejších řečníků nepřijala, státní energetická skupina ČEZ, která Severočeské doly plně vlastní, si z toho nic nedělá. Jejich pseudovědecké bádání naopak pomáhá svými penězi a záštitou zviditelnit.

Členka představenstva ČEZu Michaela Chaloupková přitom píše v první den konání konference, že míří na klimatickou konferenci do Baku diskutovat, jak plnit cíle udržitelného investování a sdílet zkušenosti s klimaticky odpovědným přístupem.

„Klimatická změna je výzvou pro naši planetu i energetiku. Věřím, že naše role v ČEZ je nejen snižovat emise a podporovat obnovitelné zdroje, ale taky inspirovat ostatní,” uvádí na svém LinkedInu. V Praze se však za peníze skupiny, v jejímž čele stojí, roztáčí přesný opak.

Čtěte také: Tečou slova, teče ropa. Klimatický summit v Ázerbájdžánu provází skepse

Když se po přednášce potkám s Kalendou, vysvětluje mi, že hlavním cílem akce je ukázat politikům, že Green Deal není vědecky podložený projekt.

„Je to jen politický projekt. Jeho cílem není ochránit zemi, klima nebo ekologii, ale přerozdělit světové bohatství a obrátit toky peněz od chudých zemí k bohatým,” tvrdí Kalenda. Jeho akce údajně představuje alternativu.

„Většina účastníků jsou emeritní profesoři, kteří už mohou říkat to, co jinak nesmí,” vysvětluje zapáleně a poukazuje na narážky řečníků, kteří ve svých přednáškách mluvili, že zakládají alternativní časopisy, protože jejich články nejsou přijímány do recenzního řízení.

Když se ptám na důvody, pokrčí rameny. Co dotyční říkají se prý „nehodí“.

Na otázku, proč konferenci lidí, které věda nepřijímá, platí zrovna fosilní firmy, Kalenda odpovídá, že jde také o velké zemědělské firmy, kterým má Green Deal ničit hospodaření. Přiznává tak, že cíl akce není ve skutečnosti ani tak vědecký, jako politický.

Severočeské doly pak podle Kalendy poskytly jen desítky tisíc korun na zahraniční hosty. Uhelná společnost to skrze svého mluvčího potvrzuje a tvrdí, že se zde prezentují nejnovější poznatky velmi seriózních výzkumů na vysoké úrovni.

„Z toho důvodu jsme se rozhodli konferenci podpořit,” vysvětluje Voxpotu mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký. O jaké výzkumy má konkrétně jít už neupřesňuje.

„Když jsme byli pořadateli osloveni s nabídkou na podporu této vědecké konference, tak jsme po zralé úvaze žádosti vyhověli, neboť se konference dotýká celé škály otázek v souvislosti s vytvářením, detekováním, ale i možnostmi snižování uhlíkové stopy v Evropské unii i České republice,” pokračuje.

Uhelná společnost tak dospěla k názoru, že konference je naprosto apolitická a čistě odborná.

Věda podle UKIP

Mluvčího slova nicméně zpochybňuje složení zahraničních účastníků, na které šly podle Kalendy peníze Severočeských dolů. Ze čtyř zahraničních hostů, kteří sem fyzicky přijeli, jsou dva politici, jeden novinář a jen jedna vědkyně.

Hlavní zahraniční hvězdou těchto dvou dnů, kterou podle slov pořadatele podpořily právě peníze dceřiné společnosti ČEZu, je Christopher Monckton. Tento britský politik s diplomem ze žurnalistiky má na účtu velké množství prokazatelně mylných výroků a předpovědí.

Tentokrát se pouští do přednášky na téma údajně chybných předpokladů, na kterých se celá klimatická věda zakládá. Otázku na propojení zájmů fosilních firem a tématu jeho vystoupení odmítá.

„Nemám tušení, kdo tuto konferenci platí. Existuje jedna otázka, na kterou se nikdy neptám, když mám někde mluvit, a tou je, kdo to celé platí,” vysvětluje mi. Nikdy se prý nestará, jestli jsou jeho slova někomu prospěšná – jde mu hlavně o „hledání pravdy“.

Čtěte také: Dezinformovat o povodních, vysmát se obětem. Za peníze Křetínského a Tykače

Monckton je zároveň bývalý místopředseda britské konzervativní a euroskeptické strany UKIP. „Byl jsem lídr ve Skotsku, kde jsme vyhráli referendum proti skotské nezávislosti. Pak jsme dostali Británii z EU a já se přidal ke konzervativcům,“ vypráví.

„Ti se ale posunuli tak moc doleva, že jsem se vrátil k Nigelu Faragovi, který je můj velmi dobrý přítel,“ pokračuje a dodává, že jeho politický talent se dokáže nejúčinněji postavit oficiálnímu narativu o klimatu.

V Česku není zdaleka poprvé. Naposledy v září sem přijel s přednáškou do Institutu Václava Klause – i ten je jeho „velmi dávný přítel“.

„Pracovali jsme na velkém množství zajímavých kauz už v době, kdy byl prezidentem,“ vysvětluje Monckton. Klaus pro něj představuje vedle Ronalda Reagana, Margaret Thatcher nebo Jana Pavla II. hlavní postavu, která v Evropě zajistila konec komunismu.

„Nepamatuji si, jestli jsem to řekl. Možná solární cyklus napovídal, že přijde chladná perioda.

Údajný boj proti komunismu se v našem rozhovoru ukazuje jako ústřední rámec, ve kterém probíhá i jeho řečnění o klimatu.

„Komunisté z Ruska a dnes už i z Číny použili celou klimatickou věc jako cestu ke zničení západních ekonomik,“ pokračuje Monckton s divokými hypotézami, že Čína si tak zajistí levnější zdroje a Rusko zničí evropskou těžbu uhlí a prodá nám víc plynu.

Z toho, že část účastníků akce, včetně hlavního mediálního partnera, je z řad Komunistické strany sympatizující často více s Ruskem i Čínou než se západními partnery, si hlavu nedělá.

„Green Dealem si zničíme nejrozumnější způsob, jak vyrábět energii. Zvlášť ve světle nových objevů, které říkají, že oxid uhličitý je přínosem pro planetu a nemá žádný vliv na oteplování, je konec těžby uhlí hloupost,“ vysvětluje svou teorii, která je v naprostém rozporu s tvrzením klimatické vědy.

Ptám se, jak je možné, že ještě v roce 2013 před britským parlamentem předpovídal, že se bude dnes ochlazovat, ale měření ukazují přesný opak. Stejné předpovědi má ostatně na účtě hned několik dalších vystupujících na konferenci.

„Nepamatuji si, jestli jsem to řekl. Možná jsem to řekl a důvodem bylo, že solární cyklus napovídal, že přijde chladná perioda,“ kličkuje s tím, že chaotický systém jako je klima je těžké předpovídat a zároveň není oblastí jeho hlubokých znalostí.

„Odkazuji se na expertizu ostatních, kteří to říkají,“ tvrdí a zdůrazní, že predikce klimatologů IPCC přece také nejsou úplně přesné.

Prokazatelně chybné předpovědi z minulosti mu nicméně nebrání v pokračování své práce na zpochybňování vědeckého zkoumání a vyvolávání obstrukcí vůči přijetí politik, které mají na vědecká zjištění reagovat.

„Dnes už pracuji ve stínu, nedávám velké projevy a nejsem tou hnací silou, která mění narativ,“ hodnotí Monckton svou dnešní roli v rámci komunity lidí popírajících klimatickou vědu.

Jeho práce na tom, aby obskurní názory v rozporu s vědeckým poznáním ovlivňovaly politiku, byla zatím minimálně v Česku i v rámci spolupráce s bývalým prezidentem Klausem úspěšná. Boj proti klimatické vědě založený na argumentech dávno odmítnutých vědeckou komunitou dokáže nadále propojovat zapálené komunisty i antikomunisty nebo přátelé Číny a Ruska s jejich zarytými nepřáteli.

To vše s přispěním peněz zdaleka největší státní firmy.

Článek vznikl s autorským přispěním Vojtěcha Pecky.