Chorvatská občanská iniciativa svolala další bojkot, aby upozornila na zdražování v zemi. Podobné bojkoty se mezitím šíří i do Srbska nebo Černé Hory.
„Vyhněte se v pátek všem nákupům“. S takovou výzvou se na Chorvaty obrátila iniciativa Haló, inspektore, která chtěla rozsáhlým bojkotem prodejen, obchodů i eshopů upozornit na stoupající cenu potravin a dalších výrobků.
Jednalo se o druhou akci iniciativy se širokou společenskou podporou – na své straně má nejen řadu obyvatel, ale také spotřebitelské organizace, odbory, některé politické strany nebo dokonce ministra hospodářství Ante Šušnjara.
Už na předchozí pátek 24. ledna svolala iniciativa první bojkot chorvatských supermarketů, obchodů a čerpacích stanicích. Celou zemi pak obletěly fotografie prázdných uliček v tamních prodejnách a chorvatská daňová správa informovala, že vydaných účtenek bylo o 44 procent méně než týden předtím.
„Náš první bojkot byl velmi úspěšný díky obrovské podpoře veřejnosti,“ pochvaloval si Josip Kelemen z iniciativy Haló, inspektore.
S druhým bojkotem iniciativa přitvrdil: „Vyzývám občany, aby si neobjednávali donášky, aby neplatili účty. Měli bychom bojkotovat i banky. V pátek necestujte a nekupujte pohonné hmoty,“ vyzval spoluobčany. Lidé se podle něj měli vyvarovat také chození do kaváren či restaurací.
Už ve čtvrtek přitom začal bojkot tří konkrétních řetězců (Lidlu, Eurospinu a drogistické sítě dm) a tří skupin výrobků, které v poslední době výrazně zdražily: sycených nápojů, balených vod a prostředků na mytí nádobí. Bojkot má trvat až do středy pátého února.
Čtěte také: Z Chorvatska se stává země starých lidí
Už několik měsíců si Chorvati stěžují na neustále rostoucí ceny potravin a dalšího zboží. Od roku 2020 stoupla cena potravin o 45 procent a ještě více u základních potravin typu chleba nebo vajec.
V Chorvatsku vyrobené produkty se přitom v zahraničí prodávají levněji a místní tak raději jezdí nakupovat třeba do sousedního Slovinska.
Iniciativa Haló, inspektore pak na jednotlivých případech ukázala, jak jsou v Chorvatsku některé výrobky předražené. Například konkrétní šampon stojí v Chorvatsku 3,5 eur, což je o 130 procent víc než totožný výrobek v Německu.
Italský příklad
V prosinci byla inflace v Chorvatska třetí nejvyšší v Evropské unii: dosáhla na 4,5 procenta, zatímco hůře bylo pouze Rumunsko (5,5 procenta) a Maďarsko (4,8 procenta).
Šéf odborů Krešimir Sever si dokonce myslí, že bojkot je jedinou opravdovou zbraní, kterou lze v boji proti vysokým cenám použít. Jako příklad uvedl podobné zkušenosti z jiných zemí, například Itálie, kde se spotřebitelé postavili proti vysoké ceně těstovin a kávy.
Chorvatská vláda v reakci na plánovaný bojkot ve čtvrtek 30. ledna rozšířila seznam potravin a výrobků s regulovanými cenami ze třiceti na sedmdesát. Na seznamu je například chléb, pomerančová šťáva, čajová paštika, zakysaná smetana, tvaroh nebo máslo či mražený hrášek a fazolky.
Bojkot se mezitím šíří do dalších zemí regionu, kde si lidé také stěžují na rychlý nárůst cen. Výzvy se objevily na sociálních sítích v Bosně a Hercegovině, Srbsku nebo Černé Hoře – tam dokonce iniciativu podpořil tamní premiér Milojko Spajić.
