Číhá v potravinách i dešti. Zabíjí nás pomalu nejpoužívanější herbicid na světě?

Před 12 lety dostal Dewayne „Lee“ Johnson novou práci správce ve škole na předměstí San Francisca. Na starost měl především sportovní areály, které musel pravidelně ošetřovat kvůli plevelu a nevzhledné trávě. Někdy během pár hodin použil dokonce stovky litrů přípravků Roundup a Ranger Pro s účinnou látkou glyfosát od americké společnosti Monsanto.

Později vypověděl, že si nebyl nijak vědom zdravotních rizik, protože na etiketách těchto herbicidů nebylo žádné zvláštní varování. Tvrdil, že při každém použití se řídil danými pokyny a nosil ochranné pomůcky. Přesto se mu občas chemická látka dostala rovnou na pokožku. A zhruba po dvou letech se mu na těle objevila vyrážka a často měl podrážděnou kůži.

Bayer se od té doby propadl do pavučiny soudních sporů, které pravidelně plní titulky novin. Jejich jádrem je otázka, zda je použití glyfosátu bezpečné a zda firma o případných rizicích věděla.

Brzy si všiml, že něco není v pořádku – lékaři nejprve nevěděli, co Johnsonovi přesně je. Nakonec mu ale sdělili diagnózu – Non-Hodgkinův lymfom, což je vzácná rakovina krve. Johnsonovi bylo tehdy 42 let.

Postupně si našel studie, které spojovaly použití těchto herbicidů postavených na účinné látce glyfosát s výskytem některých druhů rakoviny. „Cítil jsem se úplně zrazený,“ řekl k tomu.

Spustil lavinu soudních žalob

Johnson byl vůbec prvním člověkem, který se obrátil na soud s tvrzením, že chemický gigant po desetiletí tajil riziko rakoviny spojené s používáním jejího herbicidu. U soudu vyhrál.

V přelomovém rozsudku z roku 2018 se píše, že podnik jednal s nekalým úmyslem a věděl nebo měl vědět, že jeho prostředky jsou „nebezpečné“.

Společnost Monsanto, kterou od roku 2018 vlastní německý chemický gigant Bayer, měla nejprve Johnsonovi zaplatit odškodné v astronomické výši 289 milionů dolarů.

Firma se pak odvolala s tvrzením, že glyfosát je „bezpečná a nekarcinogenní látka“. Uspěla ale jen částečně: dosáhla jen snížení odškodného na finálních 20,5 milionu dolarů.

Nemocný Johnson svým rozhodnutím obrátit se na soud spustil lavinu soudních žalob, která dodnes nikterak nepolevila a akcie chemického obra stáhla ke dnu. Bayer se od té doby propadl do pavučiny soudních sporů, které pravidelně plní titulky novin. Jejich jádrem je otázka, zda je použití glyfosátu bezpečné a zda firma o případných rizicích věděla.

Bitva o nejpoužívanější herbicid a licence na jeho použití se však nevede jen u amerických soudů. Soustředí se na něj také v laboratořích nebo u jednacích stolů v Bruselu a kdekoliv jinde ve světě, kde se dá koupit zelená láhev s nápisem Roundup.

Když přijde malá revoluce

Přesně před padesáti lety farmáři v USA narazili vůbec poprvé na pultech obchodů na výrobek jménem Roundup od americké společnosti Monsanto. Jedná se o herbicid, který se používá k likvidaci různých plevelů a nežádoucích rostlin.

Jeho uvedení na trh přineslo malou revoluci. Stále častěji po něm sahali nejen zemědělci, kteří si potřebovali zajistit lepší sklizeň, ale i běžní zahrádkáři nebo třeba správci různých pozemků, kteří se jednoduše potřebovali zbavit nevzhledné trávy a plevele.

Popularita prostředku postupně narůstala. V roce 1996 Monsanto přišlo s další převratnou novinkou – geneticky modifikovanými plodinami. Ty upravila firma tak, aby byly odolné vůči použití glyfosátu.

Studie ukazují na potenciální negativní vliv glyfosátu na lidské zdraví. Může ovlivňovat například fungování nervové soustavy a hormonů i zvyšovat pravděpodobnost Parkinsonovy nemoci.

A co to v praxi znamená? Rostliny prospívají, aniž by na ně tento herbicid působil, zatímco okolní plevel umírá. Farmáři tak mohou ve velkém postřikovat geneticky upravenou kukuřici, sóju nebo třeba bavlníky.

Šlo o přelom, který zemědělcům pomohl zase o něco navýšit výnosy. Z Monsanta se rychle stal jeden z nejvýznamnějších producentů geneticky modifikovaných semen a herbicidů postavených na glyfosátu, zatímco jeho tržby skokově rostly.

Zpočátku se zdálo, že dalšímu úspěchu americké firmy, která se v minulosti nechvalně proslavila jako výrobce herbicidu Agent Orange používaném ve velkém během války ve Vietnamu, nestojí nic v cestě.

Čtěte také: Suchý únor v době klimatické krize. Katalánsko zavádí limity na vodu

V roce 2000 vypršel Monsantu patent na glyfosát a ve velkém ho začaly prodávat další firmy z celého světa. Přesto si podnik, který v roce 2018 za 63 miliard dolarů ovládl německý gigant Bayer, v produkci tohoto herbicidu nadále udržuje vedoucí roli.

„Je to nejpoužívanější pesticid na světě, používá se zejména v zemědělství, ale také v lesnictví, dopravě nebo ve městech, například na dlažbu nebo v parcích,“ vyjmenovává pro Voxpot Martin Rexa z Hnutí DUHA.

Stopy glyfosátu nyní můžeme najít v půdě, vodě, a dokonce i v dešti. Vyskytuje se také v prachu v domovech zemědělců nebo lidí, kteří žijí poblíž polí.

„Glyfosát je všudypřítomný v našem okolí, v našich potravinách, a dokonce i v naší moči,“ shrnul pro Voxpot Tjerk Dalhuisen z organizace PAN Europe, která volá po snížení spotřeby pesticidů.

Je „pravděpodobně karcinogenní“

V roce 2015 Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která spadá pod Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), vydala zprávu, že glyfosát „je pravděpodobně karcinogenní“.

Agentura sama o sobě studie neprovádí, ale opírá se už o ty, které zpracovaly různé vědecké instituce nebo třeba univerzity. Její vědci jich při posuzování bezpečnosti glyfosátu analyzovali zhruba tisícovku. Některé z výzkumů se zabývaly lidmi, kteří jsou této látce vystaveni v práci, tedy farmáři. Jiné zase byly experimentální a týkaly se hlavně výskytu rakoviny.

Své závěry agentura opírá o tři druhy studií. Nalezla „silné důkazy“, že glyfosát dokáže poškodit DNA v buňkách. Toto poškození, jež zahrnuje také mutace, je podle nich prvním krokem na cestě k rozvoji rakoviny.

Další studie přinesla „omezené důkazy“, že u lidí vystavených glyfosátu se objevuje vyšší výskyt vzácného druhu rakoviny. Tedy Non-Hodgkinova lymfomu.

Snad ještě žádná jiná zpráva této agentury nepřitáhla takovou pozornost. Mnozí lidé se okamžitě začali ptát, zda je přípravek opravdu tak bezpečný, jak jim výrobce tvrdil.

Další začali zvažovat, že ho přestanou používat, jiní zase volali po potrestání firmy, která podle nich měla své zákazníky varovat. Organizace na ochranu životního prostředí jako Greenpeace a další pak navrhovaly, aby úřady po celém světě glyfosát úplně zakázaly.

Proti zprávě se okamžitě postavila společnost Bayer, která ji rázně odmítla. Stejně postupovaly také velké farmářské asociace.

V praxi to znamená, že Roundup se neposuzuje jako celek, ale analyzuje se vliv jednotlivých látek, které obsahuje.

Je ale glyfosát opravdu nebezpečný a způsobuje rakovinu? Přestože od chvíle, kdy byla zveřejněna první zpráva pod hlavičkou WHO, uplynulo zhruba devět let, odpověď je podle některých hlasů stále nejednoznačná. 

„Rakovinu zřejmě nezpůsobuje“

Po WHO se na glyfosát zaměřily další agentury – americká Agentura na ochranu přírody (EPA) a unijní Evropský úřad pro bezpečnost potravin (ESFA). A ty zase dospěly k jinému závěru: glyfosát podle nich „zřejmě rakovinu nezpůsobuje“.