Čína rostoucí dvouciferným tempem je dávnou minulostí, za poslední dva roky se problémy ale ještě prohloubily. Otázka, jestli Čína ekonomicky stagnuje nebo klesá a o kolik, je věštění z křišťálové koule а nevědí to zřejmě ani čínští funkcionáři, říká ekonom a sinolog Jan Bejkovský.
Jan Bejkovský…
…je vystudovaný ekonom a sinolog, který o čínské ekonomice a vztazích mezi Čínou a Evropou přednášel jako hostující profesor na Beijing University a Shandong University of Finance and Economics. O čínské ekonomice napsal knihu Čínský ekonomický systém: Tržní ekonomika, či státní kapitalismus? Vedle akademické práce vedl také česko-čínskou obchodní komoru v Pekingu a dnes kromě akademické práce také radí českým exportérům, kteří se chtějí v zemi uchytit. Bavili jsme se o zpomalování čínské ekonomiky, náladách v tamní společnosti nebo vyhlídkách na konflikt v Tchaj-wanské úžině.
V současné době přichází otázka, na čem po konci jedné éry tažené masivními investicemi do infrastruktury a developerských projektů bude stát nová Čína. Její přerod přitom podle experta nebude snadný.
„Za účasti strany Číňané velmi rychle zbohatli. Vznikla rozsáhlá střední třída lidí, kteří mají byty, auta i peníze na dovolenou v zahraničí,“ vysvětluje Bejkovský s tím, že zvlášť starší generace si pamatuje, jak vypadal jejich život dříve. „Nemají důvod být nespokojení,“ odhaduje. Otázkou ale zůstává, jak zareaguje mladší generace lidí, kteří žili celý život v růstu, který teď končí.
Číňané podle něj navíc umí často i spontánně protestovat proti vládě, což se ve větším dělo za covidu a vláda na jejich požadavky reagovala. „Číňané jsou kritičtí vůči vládě, mají od ní ale jiná očekávání než my na Západě, Ten přístup je takový, že vláda by měla dělat, co má, zatímco my si budeme dělat své,“ srovnává Bejkovský s Českem, kde máme mnohem víc pocit, že bychom se měli ke všemu vyjadřovat a chtít po vládě postup, který se bude líbit každému jednotlivému člověku.
Otázka Tchaj-wanu
Čína je podle experta pragmatická země a přesto, že horšící se ekonomická situace může vést k větší výbojnosti v zahraničí, existuje tu hodně faktorů, které mluví proti invazi.
„Donedávna fungovala politika jednoho dítěte a já si nedokážu představit vládu, která bude posílat jediné syny do války, kde hrozí, že by jich mohlo více zemřít. Jsou to jediní potomci celých klanů a tlak na jejich zachování je daleko větší, než na co byli historicky Číňané zvyklí,“ vysvětluje s tím, že k invazi sice dojít může, ale tento faktor hraje spíše proti tomu.
„Čína by musela být v situaci, kdy by to pro ni byla věc národního přežití, aby tohle podstoupila. Mluvím ale čistě ekonomicky, jak si to vyhodnotí vedení Číny, tak tam nedohlédnu,“ shrnuje Bejkovský.
